Jen tak cestou z divadla (No. 21)
Bubnování pro Bubny se konalo už podruhé – proti tichu, pasivitě a lhostejnosti. U zrodu tohoto projektu stojí dokumentarista Pavel Štingl. Na nádraží Bubny chce Společnost pro Památník Šoa vybudovat Památník ticha Bubny.
Letos – v neděli 16. října – se četly úvahy studentů ze vzdělávacího projektu Strážci paměti pro základní a střední školy. Myšlenky o hrdinství, odvaze a o převzetí odpovědnosti. Prosté přemýšlení o hrdinství dnešních dnů.
Dívala jsem se na přednášející, jak čtou tyto myšlenky, někdo lépe někdo hůře, mezitím se zabubnovalo, pak přišli další bubeníci – a už je tu malý dav!
Zabubnují víc, ještě víc, vytvářejí bravurní obměny, půl hodiny, pak ještě víc – a najednou se to zlomí!! Přijde ten ‘Aha Erlebnis´ – jako v psychoanalýze – a já si najednou uvědomuji, že to není ‘jako normálně’, že to nemá obvyklou strukturu, že se nečtou oficiální proslovy, že se to protahuje a lidi se sami aktivně zúčastňují, že bubeníci už hodinu s radostí, vnitřní hravostí a úžasnou profesionalitou stále bubnují.
Z Bubnováni pro Bubny 2015. FOTO archiv
Cítila jsem, že i když k masovým akcím normálně neinklinuji, tak už bubnuju hodinu, dvě, prostě víc než je ‘slušné’!
Myslím na to, proti čemu bubnuju, myslím na konkrétní věci, na svoje osobní vzpomínky, na osobní antipatie a osobní protesty a jsem úplně v tom!
Je to opravdu neobvyklý protest. A ne tak úplně TICHÝ!!
Komentáře k článku: Jen tak cestou z divadla (No. 21)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Vera Harms
Hezky jsi to napsala, Hanko.
Mela jsem podobne pocity a chvilemi se mi chtelo brecet, kdyz jsem myslela na svou rodinu, ktera odsud vyrazila do Terezina a vetsinou dale bez navratu. Jen ta samba-skupina se nam s Dirkem zdala az moc dlouha a hlasita. Nejak se to zvrtlo ve vesely happening. Ale pristi rok jdem zase!
Vera Harms
27.10.2016 (17.16), , Trvalý odkaz komentáře,