Jenny Winternitzová se navrátila do své vily
Divadelní spolek JEDL rozjel projekt JEDL dílna, v němž chce dávat příležitost začínajícím mladým umělcům pod supervizí tvůrců JEDLu. Prvním takovým titulem byla site-specific inscenace pro pražskou Winternitzovu vilu. Text Míru zdar! napsala studentka scenáristiky a dramaturgie na FAMU Kristýna Nebeská, která se rovněž ujala režie. Start „dílenského“ projektu byl tím pádem veskrze interní, neboť jmenovaná studentka je dcerou stěžejních postav JEDLu, režiséra Jana Nebeského a herečky a scenáristky Lucie Trmíkové.
Lucie Trmíková (Jenny Winternitzová, vpravo) a Petra Lustigová (Jennina přítelkyně) FOTO ZUZANA LAZAROVÁ
Když site-specific projekt, tak tedy pár vět o daném místě. Vila byla postavena v roce 1932 podle návrhu architektů Adolfa Loose a Karla Lhoty. Objednavatelem nemovitosti byl právník Josef Winternitz pro sebe a svou rodinu: manželku Jenny, dceru Suzanu a syna Petra. Winternitzovi byli roku 1941 donuceni vinou rasové perzekuce dům převést na Vystěhovalecký fond pro Čechy a Moravu, od nějž jej odkoupila Obec pražská. Objekt pronajala sochaři Wilhelmovi Srbu-Schlossbauerovi a později zde zřídila mateřskou školu, která fungovala až do roku 1995. Winternitzovi byli za války transportováni do Osvětimi, kde otec se synem zahynuli a matka s dcerou přežily. Do vily se však Jenny a Suzana kvůli poválečným poměrům již nikdy nepodívaly.
Scénář – za hru lze text Míru zdar! označit stěží – vychází ze vzpomínek vnoučat na jejich babičku Jenny Winternitzovou. V inscenaci se ocitne v situaci, která ve skutečnosti nikdy nenastala. Totiž: Jenny (Lucie Trmíková) nejprve přijde do své bývalé vily požádat mladé, socialisticky uvědomělé pracovníky mateřské školy (studenti herectví na DAMU Lenka Netušilová a Jiří Chadraba), zda by si nemohla ze stromu v zahradě vily natrhat třešně. Nemohla. Naštve ji to. Do vily se tedy jeden večer za pomoci přítelkyně (Petra Lustigová) vypraví tajně. Jenny zavzpomíná, jaké to bylo, když s manželem Josefem v klidu a míru vilu užívali. U toho však nezůstane. Přítelkyně objednala mladou „duchařskou“ dvojici (opět Netušilová s Chadrabou) a toto trio iniciuje seanci, která nechá Jenny znovu prožít ztrátu syna a umožní jí se s jeho odchodem srovnat.
Kristýna Nebeská otevírá inscenaci, situovanou do někdejšího obývacího prostoru vily, v odlehčeném, ironickém a téměř rozmarném duchu. Agilní mladí budovatelé poválečných pořádků informují publikum o historii a především o dispozici vily včetně jejího nového účelu – namísto čtyř roztahujících se buržoustů budou několikapodlažní dům obývat desítky obyčejných dětí. První cézura ve třičtvrtěhodinové produkci nadejde, když Jenny a přítelkyně vlezou oknem do vily a začnou rozmlouvat – v těchto minutách vyprávění balancuje mezi jakousi věcnou sentimentalitou a téměř groteskou (pokus obou dam přesunout o pár centimetrů křeslo). A když nastane seance, Trmíková pojme stavy Jenny bezmála metodou Stanislavského. A je konec.
Z první inscenace projektu JEDL dílna toho nelze moc vyčíst. Herecké provedení bylo na profesionální úrovni, text samotný je nepřenosnou skicou, bez tahu jednoaktovky. Režijní ruka Kristýny Nebeské ukazuje na větší schopnost vést herce v detailech než komponovat inscenaci jako celek; ta se odvíjí v přískocích. Potomci Winternitzů, kteří z restaurované vily učinili chvályhodný kulturní stánek, nejspíš byli inscenací Míru zdar! potěšeni. Ovšem pro toho, kdo tam přišel „za divadlem“, byl ten kus akceptovatelný asi jen coby součást večera v této skvělé nemovitosti včetně její prohlídky.
Divadelní spolek JEDL, Praha – K. Nebeská: Míru zdar! Režie Kristýna Nebeská, výprava Hana Kessnerová, zvuk Tomáš Novotný. Premiéra 18. ledna 2022 ve Winternitzově vile (psáno z reprízy 25. ledna).
Komentáře k článku: Jenny Winternitzová se navrátila do své vily
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
