Ještě k Národnímu divadlu
Vážený pane šéfredaktore,
vidím, že jsem ve 14. čísle Divadelních novin v rubrice K věci špatně četl Váš článek „Národní divadlo věc neveřejná?“. Pochopil jsem jej jako výzvu k otevřenému projednání situace, v níž Ministerstvo kultury České republiky poté, co nesplnilo vládní úkol, nepředložilo návrh zákona o veřejnoprávní instituci v kultuře a přispělo k zamítnutí návrhu poslaneckého, zaujímá nejasný vztah k pověření, kterým ministryně kultury Hanáková – a následně i úřad za panování dalších ministrů – uložila řediteli Národního divadla připravit transformaci divadla. Ta ovšem předpokládá, že bude zmíněný zákon přijat. Uznává ministerstvo transformační úkol, nebo jej naopak popírá? Hodlá návrh zákona aspoň odkázat jako závazek příštímu ministrovi? V této nejasnosti spočívá příčina, proč česká divadla bezvýchodně přetrvávají v neplodném režimu příspěvkových organizací, který mimo jiné umožňuje opakující se mocensky politické zásahy do uměleckého vývoje divadel a Národní divadlo mění v neřiditelný kolos. Nezbytnou podmínku transformace i konkrétní kroky podniknuté v jejím duchu popsal ředitel ND v dokumentu, který zveřejnil na webových stránkách ND jako koncepci vystavenou diskusi. Proběhla mimo jiné i v Divadelním ústavu.
Svou výzvu jste myslel zřejmě jinak. O něco později jste přijal pozvání předsedy ZO Unie OSPZ ČR v ND pana Jakuba Hrubého k účasti na návštěvě ND, kterou uskutečnil ministr zahraničí a volební lídr sociální demokracie Lubomír Zaorálek, provázený poslancem téže strany Františkem Adámkem a svým volebním štábem. O panu poslanci je známo, že soustavně usiluje o odvolání ředitele ND. Pan Hrubý předložil soubor svých názorů v Lidových novinách ze dne 21. září. Zpochybnil nejen logiku, ale i legalitu počínání ředitele ND, ba samu zákonnost jeho jmenování a existenci písemného rozhodnutí paní ministryně Hanákové. Tyto jeho názory jste znal předem. Zmiňujete se o nich jako o kolektivním postoji odborářů ve svém dalším článku v rubrice K věci, tentokrát v 15. čísle DN. Ministrova oficiálně plánovaná předvolební rozprava o platech a sociálních jistotách zaměstnanců nutně tedy v této konstelaci přesáhla do větší šíře a uchýlila se ke stížnostem týkajícím se umělecké problematiky ND. Vyzněla jako záměrný pokus skupiny odborářů o komplot proti řediteli Janu Burianovi s cílem vyvolat nebo posílit proti němu politický tlak. Při tomto pokusu jste asistoval a neodešel ani tehdy, když se ukázalo, že ředitel ND nebude přítomen. Pokládám Vaši roli v tom ubohém kousku za truchlivou. Promarnil jste příležitost nahlédnout to aspoň dodatečně. To je ještě truchlivější.
Milan Uhde
Vážený pane Uhde,
za nejtruchlivější považuji moralizovat nad šéfredaktorem místo diskutovat skutečné problémy ND a MK ČR. Vyzval jsem vás k tomu velmi naléhavě, marně. V důkazech mé obžaloby a rovnou i rozsudku se mýlíte – v čísle 14 jsem vycházel z veřejných informací, v čísle 15 jsem tlumočil názory z oné schůzky. Opravdu se nedá pochopit, že nebojuji s nikým proti nikomu? A že se scházím s lidmi bez ohledu na něčí mínění? Přeji vše dobré – a prosím najděte odvahu vyjádřit se otevřeně a zostra za Garanční radu ND. Předem děkuji! Josef Herman
Komentáře k článku: Ještě k Národnímu divadlu
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
