Divadelní noviny > Kritika Názory – Glosy
Jezdci na pobřeží
Taneční divadlo navštěvuji jen svátečně, avšak 13. listopadu v Divadle Ponec jsem opravdový svátek zažil.
První inscenace souboru Lenka Vagnerová & Company s titulem Jezdci naplnila očekávání zvichřené taneční jízdy po pláži imaginace. Dvě tanečnice a tři tanečníci pracují se svým tělem tak jako surrealističtí básníci se slovy či abstraktní malíři s barevnými plochami. Choreografka Lenka Vagnerová se nechala inspirovat světem ptáků a vodních živočichů, z nichž povstal před milióny let život. Na konci řetězce pak tančí člověk vzpomínky na své minulé existence. Jeden obraz za desítky jiných: Dívka stojící na stehnech dvou partnerů, prohnutá kupředu jako mořská panna na přídi kolumbovských karavel, pronásleduje svou mužskou oběť. Napůl rozvášněná žena, napůl hladový lachtan; legendami o sexuálním prolínání zvířecí a lidské říše je prodchnuta historie mnoha národů. Národ české taneční avantagardy může slavit: někdo zas důrazně promluvil jejich nejsoučasnějším jazykem.
Dvě tanečnice a tři tanečníci pracují se svým tělem tak jako surrealističtí básníci se slovy či abstraktní malíři s barevnými plochami. FOTO VIKTOR KRONBAUER
Komentáře k článku: Jezdci na pobřeží
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
