Ježek
Amerika nemá ježka. My zas nemáme dikobraza.
Dcera, která vyrostla v Kanadě, měla dojem, že ježek je zvíře jen z pohádek pro děti. Když viděla v Riegráku prvního ježka, byla jak uhranutá.
Naše huskyně to zažila jinak. Nechal jsem ji na sídlišti volně pobíhat. Šli jsme z dlouhý procházky – labutě už nenapadala. Najednou zpozorněla, a tak jsem to odhadl na divokýho králíka. Ale ouha. Grey vlítla do roští a ozval se husčí pláč. Zakousla ježka. Medvědy úspěšně škádlila, i když to bylo vo kejhák, ale zvíře, co vás kousne do huby zevnitř – to nepochopila.
Když při dalších procházkách v parcích přeběhl ježek, tiskla se mi k noze a prosebně koukala, jak falešná milenka, ať ji proboha bráním a chráním.
Podobně neúspěšně napadala tuleně v moři. Jeden z našich oblíbenejch výletů byl do tulení zátoky. Grey tuleně z ontarijský zkušenosti neznala. Vlítla do moře s bojovým pištěním podobným nářku, že těm slizounům zatrhne tipec. Byla to velká sranda. Tuleni se docela bavili. My taky. Grey nesnášela výsměch nebo posměch. Zuřila a divila se, proč jí, kurvapes, nepomůžeme.
Sv. Karásek když viděl tuleně v moři, odmítl jít si zaplavat. Navíc žena Stáňa mu to důrazně zakázala. Asi se bála, že by přišla o švýcarskej farářskej důchod a pojišťovna švýcarská by neuznala smrtelný zranění v Pacifiku.
Pak přijel na návštěvu Jan Komárek. V tulení zátoce se hned svlíkl donaha a skočil mezi tuleně.
Tuleň má smysl pro humor. Plácáte se v moři, zkoušíte něco jako plavání a najednou těsně před vaším ksichtem vykoukne tuleň s fousama a zašklebí se. Pak se vás pod vodou lehce a něžně dotkne.
Moc rád ten fór opakuje.
Komentáře k článku: Ježek
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
