Mozart převázaný mašličkou
Opera Jihočeského divadla v Českých Budějovicích přišla s první operní premiérou sezony až začátkem prosince, druhou, a v sezoně poslední, nastuduje za půl roku. Opera na jihu Čech sice u nás vůbec poprvé spolupracovala s hvězdou kalibru Josého Cury, běžný provoz ale skomírá a soubor už dlouho není v nejlepší kondici.
Lukáš Bařák (Figaro) a Maria Bisso (Zuzanka) FOTO MICHAL SIROŇ KŘIVÁNEK
Mario De Rose si zřejmě nerozumí s Mozartem tak jako s romantiky a veristy. Figarovu svatbu napnul na skřipec zvukové a tempové dynamiky, některá místa se nedala stihnout, jiná sólisté sotva udýchali. Víc premiéru poškodily chyby a nepřesnosti v orchestru, na který bylo dobře vidět, a hlavně bylo dobře slyšet, protože ho inscenátoři posadili do zadní zvýšené části jeviště. A zapojili do jevištního dění – v úvodu i hráči přinášejí Figarovi se Zuzankou svatební dary, dirigent při recitativech sedí na schodech a zálibně přihlíží (doprovází je nikoli cembalo, ale theorba!).
Také na obvyklý režijní rukopis Josefa Průdka bylo víc vidět na prakticky prázdné scéně s funkční postelí, dekorované jen těmi různě velkými dary. Nejčastěji se přenášely odnikud nikam v Průdkově snaze nenechat na jevišti nic chvilku v klidu, jenže bez věcné logiky jevištního jednání je to jen hračičkaření. Víc efektní než významové jsou i Průdkovy špílce typu hraní golfu (použil je už v inscenaci Dona Gio v Národním divadle), nalévání sody ze sifonové lahve, Cherubín oblečený za kluka ze současné ulice a posléze v maskáčích. A tak. Publikum se právě tím nejvíc baví a proč ne – to nejpodstatnější, čím Průdek obohatil zdejší operní režii, je snaha hrát dávné komedie nikoli „autenticky“, jak se jim smáli diváci před dvěma sty a více lety, ale tak, aby se jim smáli dnes. Jen mu, myslím, chybí dramaturg, jakého kdysi měl v zesnulém Janu Panenkovi, taková Kritická noc se odehrávala v souvislostech o několika patrech, kdežto Figarova svatba jen v popisně estrádním přízemí. Platí to tentokrát i pro Průdkovu pověstnou hereckou drobnokresbu.
Dvojí obsazení složené převážně z hostů odpovídá produkční logice malého souboru a není vůbec špatné – na premiéře se nejvíc dařilo Marii Fajtové jako parádní Hraběnce a Jiřímu Brücklerovi v roli Hraběte, Maria Bisso coby Zuzanka akustiku sálu Metropol místy nezmohla. Důrazně coby Figaro jevištně debutoval student HAMU Lukáš Bařák, hybný, herecky ještě neotrkaný, leč disponovaný, s dobrým hlasovým fondem využitým k výrazově smysluplnému zpívání, s citem pro situace a hereckou souhru. Vcelku se však Jihočechům moc nezadařilo, standing ovations ovšem sklidili.
Jihočeské divadlo České Budějovice – Wolfgang Amadeus Mozart: Figarova svatba. Hudební nastudování a dirigent Mario De Rose, režie Josef Průdek, scéna Jaroslav Milfajt, kostýmy Tomáš Kypta, sbormistr Martin Veselý, choreografie Sergej Škalikov. Premiéra v DK Metropol 6. prosince 2014.
Komentáře k článku: Mozart převázaný mašličkou
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
