Job v konzumní společnosti
Na Studiové scéně Vinohradského divadla debutovala hrou Na kamenném, kamenném poli mladá autorka Tereza Verecká. Inspirací jí byla biblická postava zkoušeného Joba, kterému coby pravověrnému a spravedlivému nejprve Bůh vše odebere, aby ho následně za jeho stálost a věrnost odměnil. Starozákonní příběh ji posloužil ke stvoření novodobé paralely k postavě Joba, umolousaného a životem zdecimovaného údržbáře kolejí Ati, kterému ale zůstala obsedantní víra v konzumní společnost. Tu představují reklamní brožury a nabídky slev, které pravidelně dochází do jeho domácnosti a tvoří v jeho zpackaném mikrosvětě ostrůvek jistoty.
Omšelý nábytek pořízený předešlou generací korunuje velkorysá postel dědy… FOTO VIKTOR KRONBAUER
Moderní sociální drama se snovými obrazy, v nichž se realita odehrává podle hrdinových představ (otec jej chválí a obdivuje, zatímco protěžovanému bratrovi spílá) se ovšem rozpouští do žánrově neurčitého balábile. Mísí se zde groteska se snahou o básnický text, místy se autorka snaží o přehnaný nadhled. Ani motivu moderního Joba se v zásadě Verecká nedrží. Nechává sice Aťu čelit nesmyslnému exekučnímu řízení, během něhož je mu zabavena manželka i děda s postelí, nicméně nepředstavuje v něm člověka aristotelovsky upadajícího ze štěstí do neštěstí, jakým byl jeho biblický „předobraz“. Text i přes tyto výhrady přináší herecké příležitost v dobře napsaných postavách. A režisérka Zuzana Burianová je pomohla zdařile oživit.
Aťovo obydlí připomíná domeček ve skořápce, zrcadlový mnohoúhelný objekt se krátce po poetickém prologu vypravěče rozevře a nabídne pohled do útrob neutěšené domácnosti. Tu scénograf Ján Tereba zařídil naturalisticky a se smyslem pro detaily. Omšelý nábytek pořízený předešlou generací korunuje velkorysá postel dědy (Jaroslav Satoranský), která, jak se zdá, bude i místem jeho posledních dnů. Jeho vzdechy z pod peřiny přerušují náhlá vytržení – vzpomínky na Aťovo dětství a také na jeho bratra, kterého mu dává stále za příklad, čímž jej notně traumatizuje. Naturalisticky jsou vedeny i další figury – Aťova strhaná žena Maruš (Vendula Křížová), syn Robert (Denny Ratajský) a především samotný Aťa, kterého „minimalisticky“ ztvárnil Luboš Veselý.
Je chvályhodné, že vinohradská dramaturgie dává příležitost mladým domácím autorům, jejichž nedostatek na jevištích je Achillovou patou českého divadla.
Divadlo na Vinohradech – Tereza Verecká: Na kamenném, kamenném poli (Job). Režie Zuzana Burianová, dramaturgie Jan Vedral, scéna Ján Tereba, kostýmy Paulína Bočková, hudba Jiří Burian. Premiéra 21. prosince 2015 na Studiové scénně.
Komentáře k článku: Job v konzumní společnosti
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
