Josef Brož: Tragické iluze, nebo iluze tragédie?
Asi bych měl nechat úvahy pana Brože bez reakce, ale nějak mi to nedá – nejspíš i proto, že je publikují zrovna Divadelní noviny. Těžko mohu něco udělat s tím, že se p. Brož nedokáže ubránit děsu, kdykoli slyší znělku Příběhů 20. století. Nelze to racionálně uchopit, je to jeho problém, nikoli můj, jeden se v takové situaci obvykle radí s lékařem. Kladu si ovšem otázku, je-li to stejný Josef Brož, který v roce 2010 (to už se Příběhy 20. století vysílaly skoro pět let) psal jako šéfredaktor nakladatelství JOTA dopisy Mikuláši Kroupovi a mně – a chtěl po nás knižní vydání Příběhů… Mám tu korespondenci schovanou: Mohlo by k tomu být CD nebo jiný doprovodný materiál, psal nám p. Brož (je-li to on), tehdy ještě děsu nepodléhající. Módy a zájmy se zkrátka mění – a člověk, hledající uplatnění v naší dynamické společnosti, musí být flexibilní.
Brožovu větu Proč dělat z častých obětí chybějící hrdiny? slýchávám v různých obměnách tak často, že už mi nestojí za obsáhlejší odpověď – ať p. Brož doloží, v kterém konkrétním příběhu (je jich už mnoho desítek) se ona „výroba hrdiny“ udála, jinak ať si své žvanění strčí za klobouk. Co se týká Palacha a Petra Blažka: ano, před několika lety jsem dělal velký (dvouhodinový) pořad o J. P., vycházející z Petrovy studie – použil jsem pak části Petrových „vstupů“ i v jiných, kratších pořadech, vysílaných a vytvořených k palachovským výročím, protože nikdo tu nezná fakta kolem Palacha tak jako on. Grebeníčkovy žvásty mi většinou skutečně slouží k tomu, abych se od nich štítivě odtahoval, případně je vyvracel, v tom má p. Brož pravdu. A co se týká interpretace Palachova činu: výrok, že Palach chtěl vyburcovat lidi z letargie ve jménu zapomenutých ideálů komunismu nezní buřičsky, jak soudí p. Brož – zní jako pitomost, jíž také je. Palach nebyl přesvědčený komunista ani antikomunista – byl to tápající mladý člověk, který vůbec neměl jasno v tom, k jakému politickému proudu se přiřadí – zato (podle všech dokumentů a svědectví) naprosto přesně věděl, že nesvoboda a kolaborace jsou hnusné věci, s nimiž se nedokáže smířit. „Pravicového“ ani „levicového“ na tom nebylo vůbec nic.
Adam Drda
Komentáře k článku: Josef Brož: Tragické iluze, nebo iluze tragédie?
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)