Josef Kajetán Tyl a Plzeň

Výstava Josef Kajetán Tyl a Plzeň byla minulý týden, v pondělí 18. července, otevřena v mázhauzu plzeňské radnice. Město Plzeň si tak připomíná 160. výročí úmrtí českého dramatika, herce, prozaika a překladatele, divadelního kritika a novináře Josefa Kajetána Tyla. Expozici připravil Odbor kultury Magistrátu města Plzně.

Tyl v Plzni 11. července 1856 podlehl těžké nemoci a o dva dny později byl pohřben za velkého zájmu veřejnosti na Mikulášském hřbitově. Cílem výstavy není představit Tylův životopis, ale spíše nepublikované nebo málo známé archiválie a dokumenty, řekla Květuše Sokolová, vedoucí odboru kultury plzeňského magistrátu, který výstavu připravil.

Přestože se Tyl v Plzni za svůj život zastavil jen dvakrát a při třetí návštěvě tam v chudobě zemřel, pro město je to zásadní osobnost. Jeho jméno nese Divadlo J. K. Tyla, ve městě má tři velké pomníky – u divadla, na Mikulášském náměstí a zdobný náhrobek na Mikulášském hřbitově. I osudu těchto památníků a pomníků se výstava věnuje. Popisuje mimo jiné pomník na náměstí, který se stěhoval po několika místech ve městě. Před pěti lety město nechalo vyrobit kopii pískovcového pomníku na Tylově hrobě. Původní náhrobek vyrobil v roce 1858 na objednávku vlastenců Antonín Wildt.

Josef Kajetán Tyl na dobové kresbě. Repro archiv

Výstava Josef Kajetán Tyl a Plzeň prezentuje část z Tylovy pozůstalosti uložené v Archivu města Plzně a Národopisném muzeu Plzeňska. Součástí je také výstava kostýmů a rekvizit z inscenace Flamendr, jejíž premiéru uvedlo plzeňské Divadlo Josefa Kajetána Tyla 6. září 2014.

Výstava slouží k tomu, aby Josef Kajetán Tyl vystoupil z učebnic a trošku z něj spadl ten prach, který je po 160 letech na jeho odkaz nasypán, řekl primátorův náměstek pro kulturu Martin Baxa. Na výstavě si tak lidé mohou přečíst například Tylovo vysvědčení, upomínky o zaplacení dluhů, korespondenci, recept na lék předepsaný nemocnému Tylovi na sklonku života a další dokumenty. Zájemci se také dozvědí víc o Tylově rodinných poměrech, chudobě a literární činnosti. Plzeňské divadlo dodalo také seznam Tylových her, které se v Plzni od roku 1865 do současnosti hrály a divadelní kostýmy. V městském archivu se mimo jiné našla korespondence z roku 1904 mezi Plzní a Kutnou Horou, v níž Tylovo rodiště neúspěšně požadovalo po Plzni vydání dramatikových ostatků.

Pomník J. K. Tyla od Vojtěcha Šípa, který od roku 2012 stojí na plzeňském Mikulášském náměstí, dříve stával v Lochotínském parku a ještě dříve v Husově ulici, kde svého času musel ustoupit stavbě autobusového nádraží. FOTO archiv

Hrob Josefa Kajetána Tyla na hřbitově na Mikulášském náměstí. Náhrobek, pod nímž je podepsán Antonín Wildt, časem zchátral, město jej nechalo zakonzervovat a vytvořit jeho přesnou pískovcovou repliku, kterou odhalilo při příležitosti 155. výročí Tylovy smrti. FOTO ZDENĚK VAIZ

Podle dobových záznamů byl Tylův pohřeb v červenci 1856 velkou událostí a tichou manifestací. Smuteční hosté se ani nemohli vejít na hřbitov, na kterém se v Plzni pohřbívaly význačné osobnosti, v minulém století se Mikulášský hřbitov proměnil v městský park. Tylova hrobka patří k jeho ústředním bodům.

Výstava v mázhauzu radnice potrvá pouze do 5. srpna.