Jubilejní pirátská Flora (No. 2)
Dobro a zlo jsou dvě strany jedné mince, stejně jako Bůh a Ďábel. Sobotní program tuhle omletou, leč věčně zneklidňující pravdu reflektoval, a to prostřednictvím dvou zcela odlišných inscenací. V Divadle na cucky proběhla první repríza scénického prozkoumávání fenoménu násilí Godt og ondt, které mělo na Floře o den dřív světovou premiéru. Moravské divadlo festivalovému publiku představilo operu s antroposofickým námětem Pád Antikrista.
Foto ze zkoušení projektu Godt og ondt FOTO ARCHIV FESTIVALU
Godt og ondt – přesmyčka se skrytým významem? Ale kdeže. V Norsku, kde se tři perfomerky během rezidenčního pobytu zabývaly tématem násilí, to znamená „dobro a zlo“. Konkrétní impulz dal pak jejich projektu režisér Jan Kačena. Přinesl skutečnou kauzu tří teenagerů, kteří si vybírali zjevně zranitelné oběti, mučili je a ubíjeli kladivem, aby pak videa z vražedných akcí zveřejnili na internetu. V perfomanci jsou představy dobra a zla a kořeny patologické touhy po zviditelnění a popularitě prezentovány faktograficky. Přímočaré odkazy na současnou mediální kulturu, techno a rap, jež podle odborníků podporují agresivitu a citovou otupělost u dětí, znovu upozorňují na tuto neřešenou problematiku a nadto i na konkrétní důsledky. Agrese je divákovi předkládána jako přirozená součást psychiky.
Žádné hororové krvavé výjevy nečekejte, ostatně je můžete vidět denně v médiích a stejně už jste vůči nim imunní. Zato zmrzačeného psa Anity Krausové z hlavy nedostanete (na diskuzích o tom, že někdo soucítí se zvířaty víc než s lidmi, něco bude). Bezdůvodné akty brutality jsou na scéně prezentovány v duchu komiksových obrázků s věcnými komentáři, nebo ve stylu kreslené grotesky á la Tom a Jerry. Všemu dominuje fakt, že protagonistkami jsou ženy, tedy potencionální nositelky života, i když Jindřiška Křivánková to svým výrazem skoro popírá. Její kamenná tvář, cynické jednání a výhružná gesta grázla vyvolávají nepříjemné šimrání v žaludku. Jistý kontrapunkt má v Janě Kozubkové. Tato postava instinktivně ví, co je správné, nicméně patří k těm, kteří mezi izolací a partou nakonec volí partu. Bezpečná volba však neexistuje. V masce a s kapucí přes hlavu se rozdíly smazávají, roli vraha nebo vražděného určuje náhoda. Boj mezi dobrem a zlem na úrovni osobnosti prezentuje Anita Krausová, někdejší oběť šikany, z níž se stal bezskrupulózní agresor. Krutost u ní vzbuzuje bezbřehou euforii a chuť vymýšlet rafinovanější způsoby mučení. O těch podá Kozubková na závěr podrobnou zprávu přerývaným překladem anglického textu, jenž dodává hrůznému obsahu úředně sterilní ráz.
A jak to máte s dobrem a zlem vy? Zajímá vás, co si vygooglíte pod heslem three guys one hammer/video?
Opera Pád Antikrista (1935) vznikla na základě dramatu Alberta Steffena… FOTO ARCHIV DIVADLA
Opera česko-rakouského židovského skladatele Viktora Ullmanna Pád Antikrista (1935) vznikla na základě dramatu Alberta Steffena. Vychází z antroposofie – esoterické nauky Rudolfa Steinera, zakladatele waldorfského školství. Světovou premiéru měla až v roce 1995 v Německu, českou v Moravském divadle v roce 2014. Už nastudování v němčině napovídá, že jde o splacení historického dluhu, i když četba titulků narušuje iniciační potenciál tohoto scénického „zasvěcovacího rituálu“.
Obsah je však čitelný – ďábelský diktátor (dosaďte si Hitlera), technokrat, chce přerušit spojení člověka s přírodou a tedy i se Stvořitelem. Potřebuje pomoc Technika, Kněze a Umělce (zřejmě personifikovaná materie, duše a duch). Jenže Umělec, básník, prohlédne jeho úmysly a odmítne Logos zradit. Hladověním v cele a za pomoci hlídače (archetypu Moudrého starce) dojde skrze utrpení těla k osvícení a své poznání (Kristova oběť) předá i Technikovi a Knězi. Diktátor zahyne při výbuchu ve svém kosmickém stroji. Tvůrci se drží předepsaných forem, které samy o sobě stojí za bližší prozkoumání. Hudební jazyk se harmonizací tonality a atonality blíží dramatickému a akcentuje obsah textu. Steinerovu teorii eurytmie, s níž pracuje i Ullmann v hudbě (mimochodem, v současnosti se uplatňuje i v psychosomatické léčbě), reflektuje pohybovou stylizací postava Eurytmistky i sbor.
Futuristicky laděná výprava opisuje tvary čtverce a kruhu (symboly hmoty a ducha), kostýmy počínaje a neonovými útvary konče, a dává jim – stejně jako řeči eurytmických forem – vyniknout na jednoduchém šedém pozadí, sestávajícím z několika pohyblivých kulis. Symbolika se promítá také do barev kostýmů, mechanizovaných pohybů sboru ve žlutých trikotech a se startovacími praporky v rukou, i do gestikulace postav. Exponované pěvecké party jsou podány dobře (z alternovaných rolí vystupovali Jakub Rousek, Michal Pavel Vojta, Martin Štolba, Milan Vlček a Lucie Janderková), ale nutí herce k jistému mechanickému projevu. V Ullmannově skladatelském jazyku, místy vzdáleně připomínajícím až činoherní dialog, se objevují melodické pasáže často jen formou zkratky. Pokud se rozvinou, mají sice bohatý tvar, nikoli však nosnou melodii nebo dokonce refrény samostatných áriích. Režisér Jan Antonín Pitínský ale nezklamal a na melodické askezi vystavil mnohé působivé obrazy – kouřící urnu s božím popelem v rukou bílé bytosti, hlídač, který jednotvárným krokem obchází Umělce a rozsévá popel do tvaru kruhu, nebo závěrečný vzestup světla, kdy se v nádobě s vodou rozzáří křišťálový pohár a svítící tyče se jako paprsky vznesou vzhůru.
Náročná operní inscenace byla nastudována jako pocta Viktoru Ullmannovi, oběti holocaustu. Místy působí úsměvně jako meziválečné retro, ale díky Pitínského režii má – stejně jako duchovní vědy – stále co říct.
Kolonie – Godt og ondt. Koncept a choreografie Jana Kozubková, Anita Krausová, Jindřiška Křivánková, režijní supervize Jan Kačena. Premiéra 13. května 2016. (Psáno z reprízy 14. května 2016 v Divadle na cucky, Olomouc).
Moravské divadlo Olomouc – Viktor Ullmann: Pád Antikrista. Hudební nastudování dirigent Miloslav Oswald, režie Jan Antonín Pitínský, sbormistr Lubomíra Hellová, pohybová spolupráce Ján Váh, scéna Tomáš Rusín, kostýmy Zuzana Rusínová, asistent režie Petr Hloužek.
Předchozí díl denního zpravodajství:
Jubilejní pirátská Flora (No. 1)
Komentáře k článku: Jubilejní pirátská Flora (No. 2)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
