Julie Šurková
Foto Radka Málková
(1992) Vystudovala taneční konzervatoř Duncan centre. V září dokončila studia herectví na katedře alternativního a loutkového divadla DAMU. V současné chvíli je novopečenou maminkou šestiměsíční holčičky, pracuje v internetovém seriálu Za oponou, objeví se v novém filmu Petra Kolečka a na divadelní prkna se vrací již 16. října v Redutě Brno v představením Rapper.
Co vás přivedlo k divadlu
V roce 2008 jsem měla možnost vidět v brněnském Janáčkově divadle izraelský soubor Kibbutz Contemporary Dance Company a jeho choreografie Ekodoom. V té době jsem toho o divadle a současném tanci moc nevěděla. Byl to první a velice intenzivní kontakt s tímto typem divadla, který mi naprosto vyrazil dech a usvědčil mě v tom, čemu se chci v budoucnosti věnovat.
Největší divadelní/umělecký zážitek
Právě Kibbutz Contemporary Dance Company a jejich produkce Ekodoom, kterou připravil umělecký ředitel souboru Rami Be’er.
Osobnost minulosti nebo přítomnosti, se kterou byste ráda zašla na kus řeči
Jsou chvíle, kdy u mě převažuje spíše mužská energie. Proto bych se ráda setkala s charismatickou Audrey Hepburn – inspirovala bych se jejím ženským šarmem a elegancí.
Hra/námeět, který vás přitahuje a který byste chtěla zpracovat
Absurdno. Díla, která se zdají být bez pointy a beze smyslu, ale zamyšlením a vyobrazením vlastních zkušeností si v daném díle každý z diváků pointu vystaví sám. Taková díla většinou nevycházejí z konkrétní předlohy, nýbrž jsou ryze autorská.
Umělecké disciplíny, žánry či formy (výtvarné, literatura, film, divadlo, hudba…), které máte ráda a kterým se naopak vyhýbáte
Strašně mě baví prředstava, že maluju. Mám takový ten dřevěný malířský stojan a plátno. Jsem v dlouhém roztrhaném triku s kafíčkem, cigaretou a štětcem v ruce a… tvořím. Jenže já své myšlenky dokážu realizovat jen skrze tanec, divadlo, pouze skrze postavu, ale přenést myšlenku štětcem na plátno, to nesvedu. Tak aspoň to výtvarno chodím obdivovat do galerií. Pravidelně však navštěvuji galerie, kam obrazy chodím obdivovat nebo se jimi inspirovat.
Historická či současná osobnost, divadelní/filmová/literární či reálná postava, která je vám citově nejblíže a – naopak – která je vám vzdálená
Anna Karenina. Ne že bych zažívala beznadějný osud, ale stejně jako ona věřím v osudovou lásku. Její příběh i ona sama jako osobnost se mě vždycky, když na ni pomyslím nebo ji vidím na jevišti či ve filmu, velmi silně dotkne. A její poslední filmové zpracování s divadelním pojetím od Joe Wrighta řadím mezi mé nejoblíbenější snímky.
Rostlina/zvíře/kámen/planeta, které máte v oblibě či obdivujete
Polní kvítí. Na poli je ho dostatek, nedá se koupit, trhá se z lásky nebo jen tak pro radost domů do vázy. Vždycky mi vyčaruje úsměv na tváři.
Etické či jiné hranice, za které byste nešel/nešla
Bezohlednost. Myslím, že v dnešní době je důležité být otevřený, přijímat a být si vědom, že na spoustě míst mohu pomáhat, nejen finančně. Sama jsem dobrovolneě vplula do neziskových organizací: SOS vesničky a Smiling crocodile. Jednou bych s těmito či obdobnými organizacemi ráda vycestovala pomáhat i mimo republiku.
Umělecký/divadelní sen
Maryša.
Kým/čím byste byla, kdybyste se nevěnovala divadlu/umění
Produkční. A pokud to má být mimo divadlo a umění, tak produkční v eventové agentuře.
Plus: Zajímá vás umělecká kritika?
Zatím se zajímám více o taneční kritiku než o divadelní. V tomto ohledu je pro mne určující revue Taneční zóna a kritička Nina Vangeli.
Komentáře k článku: Julie Šurková
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
