Skříňka zázrakům otevřená
Poetická didaktika je už delší dobu charakteristická jak pro dramaturgii Naivního divadla, tak pro režisérku Michaelu Homolovou a Kabinet zázraků inspirovaný Komenského dílem Orbis pictus je kvintesencí tohoto směřování. Nečekejte ale žádné suché poučování – tento „vymalovaný svět“ podle Michaely Homolové a především výtvarníka Hzy Bažanta je tajemný, metaforický, uhrančivý. Je to poznání světa skrze divadlo určené především dětskému publiku, ale i dospělý doprovod sleduje podivuhodné obrazy o světě a jeho bohatství se zatajeným dechem.
Čtveřice asistentů (zleva Bára Purmová, Adam Kubišta, Petr Štěpánek, Diana Čičmanová) publikum zasvětí i do tajů lidské kostry FOTO RADEK PETRÁŠEK
Křísnutím dvou kamenů o sebe obřadník, ceremoniář, demiurg, průvodce, hudebník, Bůh – vypravěč Filip Homola usazený v horním patře temné skříně – zažíhá jiskru a spouští mašinerii tajemství. Čtveřice černě oděných asistentů, komentátorů, průvodců i kouzelníků v historizujících kostýmech (Diana Čičmanová, Bára Purmová, Adam Kubišta, Petr Štěpánek) otevírá tajemnou kunstkomoru a pohrává si před ní s bílou a posléze do modra zbarvenou kuličkou, kterou si žonglérsky předává. V bočních stěnách kabinetu, rozkládajícího se oltáře, lze spatřit podivuhodné předměty: pušku, petrolejku, lebku… Uprostřed je obdélníkové okénko, v podstatě kukátkové divadlo, kde se, stejně jako v otevřeném prostoru před ním, pracuje s divadelními kouzly.
Na prvním zastavení pomalu se odvíjejícího příběhu našeho světa jsou stvořeny živly – voda, vzduch, oheň. Sledujeme proměny vody od kapiček, praménků až k mořským vlnám, na kterých pluje loď. Je to loď na „divadelních vlnách“ známých z barokního divadla a svým střetem se vzduchem, větrem a bouří přináší zprávu o vratkosti lidského konání. Po nejrůznějších podobách větru, které asistenti předvádějí, je tu další živel. Plamének a posléze oheň mění věci na prach, z prachu se tvoří půda, z půdy vyrůstají rostliny… A v kukátkovém prostoru rodinného divadélka se odehrává přehlídka zemské fauny. Čtveřice asistentů dokresluje atmosféru jednotlivých výjevů zvuky, šumy, ale i kratičkými nonverbálními scénkami ilustrujícími zvířecí vztahy, spiklenectví, škádlení i dovednosti.
A je tu člověk. Po rozvinutí školní mapky lidského těla na předscéně přichází na řadu vrchol tohoto zastavení: efektní loutkářsko-kouzelnický trik. Z „nebeského“ prostoru na vrcholu skříně je vedena figura marionety kostlivce (tak oblíbená u starých loutkářů, neboť její animace byla prubířským kamenem jejich zdatnosti) a postupně se v prostoru divadélka rozkládá na jednotlivé „oudy“. Asistenti poté její jednotlivé části s eskamotérským gestem a náležitým komentářem předvádějí publiku.
Jsme ve světě vědy, alchymie a poznání – poznání inspirovaného zvědavostí a touhou prozkoumat tajemství tohoto světa. Tma zde není hrůzostrašná, ponurá, ale tajemná, vzbuzující touhu objevovat spolu s kouzelnickými asistenty další skrytá tajemství a dozvědět se víc o obsahu černých, spoře nasvícených krabiček, ve kterých se ukrývají exponáty kabinetu zázraků.
Po názorné ukázce světa – nikoli vymalovaného, ale divadelně rozhýbaného a pojednaného – následuje poslední partie magického scénického čarování věnovaná strojům. V kukátku se hýbají ozubená kolečka, různé „mašiny“, ale i armáda robotů vytvořená ze železných botních napínáků. Rám divadélka se mezitím proměnil v rám televizní obrazovky a my sledujeme start rakety mířící do vesmíru. Na scéně se znovu objevuje modrá kulička proměněná v modrou svítící kouli tentokráte zcela jistě představující planetu Zemi. Jako poslední kuriozita a vzácný šperk je zasazena do průčelí kouzelné skříňky, do místa, kde doposud seděl hlavní dirigent udávající rytmus celé inscenace. Procházka v čase končí.
Ačkoli se opírá o Komenského text, je liberecký Kabinet zázraků cíleně především vizuální. Ukazuje náš svět jako kabinetní sbírku podivuhodných předmětů a jevů a stává se zpřítomněnou metaforou učení podle zásady „škola hrou“.
Naivní divadlo Liberec – Kabinet zázraků neboli Orbis pictus. Koncepce Hza Bažant, Michaela Homolová, Filip Homola a Vít Peřina, režie Michaela Homolová, dramaturgie Vít Peřina, výprava Hza Bažant, hudba Filip Homola. Premiéra 13. června 2020 (psáno z reprízy 19. září).
Komentáře k článku: Skříňka zázrakům otevřená
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
