Kafka v Rusku aneb Serebrennikovův Proces
Před více než sto lety byl Kafkův Josef K. konfrontován s třemi možnostmi osvobození – skutečným, zdánlivým a odkladem. Prvního, jediného účinného, ale nešlo dosáhnout. V obdobné situaci se před několika dny ocitl ruský progresivní režisér Kirill Serebrennikov, který čelí obvinění ze zpronevěry mnoha desítek milionů rublů ze státní dotace určené na rozvoj současného umění.
Během soudního přelíčení 23. srpna FOTO TATJANA MAKEJEVA
Na rozdíl od bankovního prokuristy K., který své zatčení nečekal, se kolem Serebrennikova a Gogolova centra, kde působí od roku 2012 jako umělecký šéf, stahovala mračna delší dobu.
Původně omšelá měšťanská scéna, kterou Serebrennikov proměnil v myšlenkově otevřené centrum, se stala od začátku předmětem řady anonymních obvinění. Píšícím vadily na jevišti nahá těla, údajný politický extremismus či hanobení tradice ruského psychologického realismu. Skutečný proces se ale rozeběhl až 23. května tohoto roku.
Do Gogolova centra a k Serebrennikovovi domů dorazila skupina maskovaných mužů a zahájila domovní prohlídky. Režisér byl odvezen k výslechu a posléze prohlášen za svědka. Prozatím. Příslušné orgány tvrdily, že prošetřují pornografii na jevišti. Velmi záhy se ale začalo mluvit o zpronevěře a také zatýkat. Jako první byl zadržen bývalý generální ředitel umělecké skupiny Sedmé studio Jurij Itin a její dřívější hlavní účetní Nina Masljajeva. Itina umístil soud do domácího vězení, Masljajeva se rozhodla s vyšetřovateli spolupracovat. Jako jediná doposud přiznala vinu a její výpověď se také stala klíčovou pro Serebrennikovovo obvinění.
200 milionů rublů
Sedmé studio vzniklo v roce 2011 z absolventů Školy Studia MCHT, kde Serebrennikov působil jako pedagog. Soubor se usadil v budově bývalé stáčírny vína a pivovaru, nynějším centru současného umění Vinzavod, kde měl podle přání z nejvyšších politických míst realizovat osvětový projekt, takzvanou Platformu. Bylo to vůbec poprvé, kdy stát takto výrazně finančně intervenoval do oblasti současného umění. Sedmé studio se o rok později stalo jedním z hlavních rezidentů Gogolova centra, nicméně umělecká laboratoř pokračovala dál i v nových prostorách. Právě mezi lety 2011–2014 mělo Sedmé studio, respektive jeho čelní představitelé, zpronevěřit grant určený na projekt Platformy ve výši okolo 200 milionů rublů.
Akce a reakce
Serebrennikova a Sedmé studio těsně po obvinění podpořila řada domácích i zahraničních osobností, někteří umělci psali přímo prezidentu Vladimiru Putinovi. Za všechny zmiňme Jevgenije Mironova, uměleckého šéfa Divadla národů, který 25. května na slavnostním předávání státních cen místo děkovné řeči vyzval prezidenta Putina, aby se kauzou zabýval, a předal mu dopis, v němž Serebrennikovovi vyjádřil podporu. K čemu je vám tohle dobré, otázal se Mironov Putina. Ano… hlupáci, zareagoval neočekávaně prezident, aniž by upřesnil, koho tím míní, jestli vyšetřovatele, nebo divadelníky podporující do nemilosti vrženého režiséra. Jinak totiž nelze vnímat fakt, že Putin si nejprve Serebrennikovovy služby „objedná“ a následně ho za ně chce prostřednictvím svých orgánů potrestat.
Serebrennikov není oblíbencem ani současného ministra kultury Vladimira Medinského, který stojí za autokratickým dokumentem Základy státní kulturní politiky (2014), z něhož vychází i ostrý cenzorský zákon. Medinskij sice tvrdí, že není kompetentní, aby hodnotil Serebrennikovovu práci, nicméně otevřeně přiznává, že jeho estetika je mu vzdálená. V souvislosti s květnovým obviněním však popírá, že by události měly politický podtext.
Jiného názoru je režisér Alexandr Sokurov, který uvedl svůj komentář k situaci okolo Serebrennikova a Gogolova centra pro list Novaja gazeta větou: Snaží se zničit Serebrennikovovu výjimečnost, zastrašit ho, nebo přinutit k emigraci?
Serebrennikov by ostatně nebyl jediným, kdo byl v posledních letech donucen k emigraci. V lednu tohoto roku musel s celou rodinou opustit Rusko performer a politický aktivista Petr Pavlenskij. Byl obviněn ze závažného trestného činu podle paragrafu 132 trestního zákoníku Ruské federace – znásilnění. Snahy o jeho likvidaci ze strany státu však bylo možné zaznamenávat už několik let. Za svou performanci v listopadu 2015 Hrozba, během níž zapálil vchodové dveře sídla ruské federální bezpečnostní služby FSB, byl uvězněn. Celosvětově známý je případ příslušnic skupiny Pussy Riot, které skončily za mřížemi za svou akci v chrámu Krista Spasitele. V emigraci žije většina ruských akcionistů z bývalé skupiny Vojna.
Před budovou Basmanského krajského soudu v Moskvě FOTO JEVGENIJ FELDMAN
Proces pokračuje
Než došlo k srpnovému Serebrennikovovu zatčení, odehrálo se 20. června ještě jedno dějství procesu kolem něj. Tehdy byl zadržen a obviněn ze zpronevěry bývalý ředitel a generální producent Gogolova centra Alexej Malobrodskij. Měl prý defraudovat několik milionů rublů určených na inscenaci Sen letní noci. I přesto, že jeho obhájce poskytl materiály jako recenze, videonahrávku z premiéry, fotografie i svědectví návštěvníků včetně vstupenek, jež svědčí o vzniku i existenci inscenace, soud jej odmítl propustit. Rozhodnutí zdůvodnil mimo jiné tím, že Malobrodskij má dvojí občanství – ruské a izraelské, a mohl by tak jednoduše vycestovat.
Zatím poslední dějství Serebrennikovova procesu se odehrálo v srpnu. Během natáčení svého nového filmu byl zatčen ve svém hotelovém pokoji v Petrohradě a převezen do Moskvy, kde mu bylo sděleno obvinění ze zpronevěry. Nyní se nachází v domácím vězení, přičemž mu hrozí až desetileté odnětí svobody.
Zdá se tedy, že svou šanci na emigraci promeškal, ale myslím, že spíš na ni nikdy nepomýšlel. Loni na jaře, když jsem s ním dělala rozhovor pro Divadelní noviny (DN 14/2016 – pozn. red.) mi na otázku na toto téma rezolutně odpověděl: Ne. V Rusku mám rodiče, milovanou práci, blízké. V Evropě je to lehčí, v Rusku těžší. Ale je špatné to, co je obtížné? Obtížné neznamená vždy horší… A navíc, když si přečtete memoáry z třicátých let, z období stalinismu, pochopíte, že dnes si není na co stěžovat.
V období stalinismu byl umučen jiný slavný ruský režisér, Vsevolod Mejerchold, a není náhoda, že právě v těchto souvislostech je Serebrennikovův proces vnímán mnoha nezávislými ruskými novináři. A ti, kteří nepřipomínají totalitní třicátá léta, se obracejí k dílu v úvodu zmiňovaného pražského židovského Němce. Franz Kafka je mimochodem jedním z nejoblíbenějších Serebrennikovových autorů. Prý nejlépe vystihl plíživou absurditu současného Ruska…
Komentáře k článku: Kafka v Rusku aneb Serebrennikovův Proces
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
