Divadelní noviny > Názory – Glosy
Kapitola druhá: Katalánská spojka
CAMPQ: Český pavilon PQ 2019
Tři partneři, Tygr v tísni, Divadlo LETÍ a Jihočeské divadlo, v září 2017 společnými silami započali cestu, která vyvrcholí českým pavilonem PQ 2019.
Ještě než se uskutečnila první schůzka téměř všech z patnácti oslovených a spolupracujících scénických výtvarnic a výtvarníků, musel vzniknout vůbec první konkrétní text o připravovaném projektu. Pod názvem Camp Štvanice (původní označení Velký mezinárodní projekt skončilo těsně na pěkném druhém místě) se v něm popisuje to, o čem jsme si s kolegy dříve dopisovali jako o nikoli naturalistické črtě prostředí, ale specifickém fikčním světě. Objevné, že? Tato všeříkající a především vskutku překvapivá charakteristika nabývá konečně přesnějších obrysů a plánů: na Štvanici vznikne „fantazijní areál uprchlického tábora, v němž jsou internováni uprchlíci z jiných vesmírných civilizací“. No sláva! Přes den budeme vystavovat nezávislou scénografii v imerzivní formě, aby si návštěvník na emzáky mohl sáhnout, a od soumraku do úsvitu oživíme scénografii imerzivní inscenací, aby si divák mohl emzáky i zažít.
Rozhodnutí pro sci-fi žánr pouští z uzdy scénografickou i scenáristickou fantazii a nezbývá než si zavolat na pomoc i onu zmiňovanou mezinárodní podporu. Z dočasně nezávislého Katalánska (je podzim 2017!) se k nám přidávají tři dramatici; jeden – a naneštěstí zrovna ten nejslavnější – si to nakonec rozmýšlí a své dva kolegy nechává napospas mimozemským kmenům. Blíží se termín podání projektu do výběrového řízení, sepisují se sívíčka, hledá se soulad s koncepcí, používají se slova jako efemérní a udržitelná, projekt se potřetí a definitivně přejmenovává (pozdější nejistotu ohledně mezery a velkých písmen raději nezmiňuji), na vyzvání komise se doplňuje k původním čtyřiadvaceti dalších deset stran, na kterých se eskamotérství se slovy stupňuje a přihazují se pojmy jako porézní či koherentní. A co dodnes překvapuje i autora těchto řádků, v doplňujícím textu se cituje z Lewise Carolla a Desmonda Morrise. Úsilí se však vyplácí, a tak si 1. prosince s hrdostí přečteme, že hodnoticí komise ve výběrovém řízení na realizaci české prezentace v rámci 14. ročníku PQ vybrala vámi předložený projekt CAMPQ jako vítězný pro účast v rámci Výstavy zemí a regionů. Vydatný vánoční dar. Teď už zbývá jen 555 dní, 555 zásadních věcí a 555 milionů detailů, a máme hotovo. Jmenovací kurátorský dekret podepsaný zimním ministrem kultury dorazí první den prvního kola prezidentských voleb, 11. ledna.
Na zbývajících 554 zásadních věcí ale nejsme sami. S velkou slávou i velkým očekáváním z obou stran se v únoru 2018 do VILY Štvanice dostavuje naše katalánská spojka, dramatička Clàudia Cedó a dramatik Joan Yago, aby se seznámili s kolegy-dramatiky Marií Novákovou a Davidem Košťákem. Poprvé si zcela vážně sedm dospělých lidí (mimo čtyř dramatiků ještě jedna dramaturgyně, jedna režisérka a jeden kurátor) povídá o tom, jak si v Čechách postaví dva adaptační tábory pro mimozemšťany, kteří budou umět číst myšlenky. A jak se to celé udělá – kde mají zaparkovanou vesmírnou loď a jestli bude vidět, ze které planety přiletěli a proč, jaký je jejich folklor a jestli a proč se budou sjíždět bílým práškovým cukrem. Je to poprvé, co se při obědě celý tým nenápadně rozhlíží, jestli náhodou někdo neposlouchá, respektive jestli rovnou nevytáčí číslo na Kateřinky. Taková setkání se uskuteční ještě tři (v červnu, říjnu a v prosinci) a mohu prozradit, že při nich nakonec nikdo není ani zatčen, ani dočasně internován.
Všechna setkání mají důsledně vést k napsání alespoň poloviny pevného scénáře, což se ukazuje jako neřešitelný rébus. Už jen babylonské balábile španělštiny, katalánštiny, angličtiny s češtinou vyžaduje logistickou přípravu a několik specializovaných překladatelů v pohotovosti v době termínů „víkendů s Katalánci“. Vznikne však naprosto zásadní dokument, pro který v češtině razím pojem mašinerie: časoprostorový graf situací. Nejprve v papírové podobě ve formátu A1 (a ještě je nám malá) za pomoci šesti pastelek, později online pod nápaditým názvem The Paper. Na jeho 850 polích je zaznamenán průběh celé budoucí inscenace.
Jenže CAMPQ není jenom imerzivní inscenace. Je to také – a především – český pavilon PQ. Nerozkládá se jenom na Štvanici, ale také v Průmyslovém paláci na Výstavišti. A nekoná se jenom v Praze, ale též v Českých Budějovicích.
Ale o tom až příště. Vydržte půst!
Komentáře k článku: Kapitola druhá: Katalánská spojka
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
