Divadelní noviny > Kritika

Karel Čapek pro naše dny?

Nápad uvést ve Viole Čapkovy Apokryfy zrál dlouho, píše režisérka a scenáristka Lída Engelová v programu k inscenaci Vyžeňte lvy! v Divadle Viola. Převyprávění biblických příběhů nám připadá jako pohled do zrcadla českého charakteru roku 2022. A to navíc s humorem, nadhledem a češtinou, jejíž jazykovou krásu nám jiní národové mohu jen závidět. Apokryfy Engelová inscenovala čtyři: O pěti chlebích, Ukřižování, Pilátovo krédo, Císař Dioklecián. To je však pouze první část večera s hereckým triem Bára Hrzánová, Tomáš Pavelka a Jan Meduna. Po přestávce dojde na takového Karla Čapka, jenž má k dnešku promlouvat, jak je z předvedeného patrné, ještě mnohem přímočařeji než prostřednictvím apokryfních příběhů.

Pro subtilní jeviště Violy navrhl Ivo Žídek minimalistickou výpravu s centrálně umístěným a masivně působícím objektem, který je v první půli zahalen světlou látkou a sugeruje dle potřeby trůn, řečnické místo na agoře či horu, na níž byl ukřižován Ježíš. Herci si přes víceméně civilně vyhlížející kostýmy přehazují pruhy látky a evokují tím starověkou tógu. Ve druhé polovině večera je z objektu zakrytí sejmuto a vyjeví se předsednické místo v parlamentu, pod nímž se nachází řečnický pult pro diskutující. Adekvátně tomu protagonisté nastoupí ve zcela současných oděvech, přičemž Hrzánová je natěsno navlečena do černého kostýmu s krátkou sukní – to evidentně chce být humor; ostatně s ním a s nadsázkou se ve druhé půli pracuje daleko nápadněji než v apokryfní části.

Engelová vede svoji sestavu k expresivnímu, někdy až ukřičenému hereckému výrazu, který zřejmě má a chce podtrhávat významy řečeného. Apokryfy jsou tedy podány natolik amplifikovaně, že o jejich významu nemůže zapochybovat divák ani u toho nejzapadlejšího stolku ve Viole. Tenhle večer se polotóny nenosí. Tím spíš po pauze. Zatímco apokryfy jsou totiž aspoň inscenovány v jejich původním – jakkoli načrtnutém – vyznění, tak pro druhou půli Lída Engelová používá citace z Čapka na způsob trhajícího kalendáře. Jan Meduna sedí na předsednickém místě a uděluje slovo. U řečnického pultíku a v jeho těsné blízkosti Bára Hrzánová a Tomáš Pavelka pronášejí a přehrávají sentence z různých Čapkových textů, přičemž nejvydatněji je citován text Proč nejsem komunistou. K hlasové expresi se ve druhé půli přidává situační humor někdy téměř bulvární ražby (třeba rukama naznačené pohlaví aktérů ve výši jejich rozkroku). Inscenace se tady překlápí v digest. Anoncovaná aktuálnost Karla Čapka se dokládá kombinací doslovnosti a přibližnosti – dává se tu velmi, velmi najevo, že „svému Čapkovi rozumíme“ a vy, diváci, to jistě máte také tak. Stačí, když si z něho zacitujeme a hned vidíme, jak trefoval hřebíček i na naši hlavičku. Kontext je tu zcela potlačen.

Vyžeňte lvy! je dílko z dílny stálých spolupracovníků Violy – Engelová, Hrzánová a Pavelka jsou v repertoáru této scény každý zastoupen několika tituly. Asi dobře vědí, co do současné Violy pasuje a divácky zabírá. Však také reakce na „humory“ byly při premiéře velmi vstřícné a závěrečný potlesk bezmála frenetický. Takže to slibuje být divácký kus. Přivede-li někoho k nezkratkovitému čtení Karla Čapka – pak hurá! Ale kvalitou je to inscenace, která zrovna na pražské Národní třídě, kde kdysi Lidové noviny sídlily a Karel Čapek pracoval, vyznívá docela lacině.

///

Divadlo Viola, Praha – Karel Čapek: Vyžeňte lvy! Scénář a režie Lída Engelová, dramaturgie Johana Kudláčková, scéna Ivo Žídek, kostýmy Bára Horákové Fehérová, hudba Zdeněk Zdeněk. Premiéra 24. října 2022.

• Autor: Josef Chuchma
• Publikováno: 19. listopadu 2022

• Na hlavní stranu
• Na začátek stránky

Komentáře k článku: Karel Čapek pro naše dny?

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

Jméno a příjmení: *

E-mail: *

Komentář: *

Δ