Karel Drgáč
(1954) V roce 1979 absolvoval Pedagogickou fakultu Ostravské univerzity. Po odchodu v témže roce do Rakouska nastoupil Akademii múzických umění ve Vídni (Hochschule für Musik und darstellende Kunst), obor operní režie, který zakončil v roce 1982, a poté na stejné univerzitě vystudoval kulturní management. Po absolvování studia byl asistentem režie u Jeana-Pierra Ponnella a jeho hlavní uměleckou činností se stala operní režie. Od roku 1988 do roku 1990 působil jako docent operní režie na holandské hudební vysoké škole Sweelinck Konservatorium v Amsterdamu. Od roku 1990 byl režisérem a šéfem opery Smetanova divadla v Praze, v roce 1992 se podílel na založení Státní opery Praha, ve které působil jako ředitel do roku 1995. V roce 1990 založil operní festival Opern Air Gars, který řídil až do roku 2013. Od roku 2005 do roku 2007 byl šéfem divadla Reduta Národního divadla Brno a v letech 2006–2007 působil jako šéf Janáčkovy opery Národního divadla Brno. V roce 2010 byl na podnět rakouského prezidenta Heinze Fischera jmenován profesorem. Od 1. července 2015 je ředitelem Slezského divadla Opava.
Co vás přivedlo k divadlu?
Mé rozhodnutí se profesně věnovat divadlu zásadně ovlivnila inscenace Figarovy svatby, kterou jsem zhlédl ve svých třinácti letech v opavském divadle. Tehdy jsem se platonicky zamiloval do paní Heleny Cihelníkové, která vystupovala v roli Cherubína, a já propadl nejen platonické lásce k ní, ale i zcela neplatonické k opernímu žánru.
Největší umělecký zážitek
Pozorovat při práci svého učitele Jeana-Pierra Ponnella. Druhý takový bylo sledovat Carlose Kleibera, když ve vídeňské opeře dirigoval operu La Bohéme. V roli Rodolfa tehdy vystoupil Luciano Pavarotti a v roli Mimi Mirella Freni!
Osobnost minulosti nebo přítomnosti, se kterou byste rád zašel na kus řeči
S Wolfgangem Amadeem Mozartem. Obdivuji jeho neskutečnou produktivitu, která byla zřejmě – aspoň podle některých studií – důsledkem speciální funkce mozku. Rád bych se proto k tomuto géniovi a velkému umělci jen přiblížil, abych z „první ruky“ mohl nabýt osobního dojmu a zkušenosti ze setkání s ním.
Hra/námět, který vás přitahuje a který byste chtěl inscenovat
Stále mě láká inscenování jakékoli opery Leoše Janáčka, nicméně nyní je mojí prioritou soustředit se na vedení Slezského divadla v Opavě.
Výtvarné umění, literatura, film, hudba, které máte rád a kterým se naopak vyhýbáte
Ve výtvarném umění mám rád především německý expresionismus a ruský konstruktivismus. Vedle toho obdivuji dílo Williama Turnera. Co se filmů týče, vyhýbám se science fiction a filmům, ve kterých dominuje násilí v jakékoli formě. Z hudby preferuji Ludwiga van Beethovena. Mým nejoblíbenějším spisovatelem je Thomas Mann.
Historická či současná osobnost/divadelní postava, která je vám citově nejblíže a – naopak – která je vám vzdálená
Nejblíže je mi nejspíš Vladislav Vančura, fascinuje mě široké spektrum jeho děl. Vzdáleni jsou mi rodiče Mařenky z Prodané nevěsty. Nerozumím tomu, jak se k ní zachovali. Dále mám také pochyby o vlivu Zdeňka Nejedlého na českou kulturu.
Rostlina/zvíře/kámen/planeta, které máte v oblibě či obdivujete
Obdivuji planetu Zemi, která je napínavá a ještě jsem ji celou neprozkoumal. Ze zvířat mám v oblibě maltézáčka Gucciho mé dcery. Z rostlin mám nejraději stromy, hlavně platany a sekvoje.
Etické či jiné hranice, za které byste jako tvůrce nešel
Určitě bych nikdy neprovozoval mobbing. Cizí je mi také pomluva a anonymní udání.
Divadelní sen
Aby se mi podařilo všechna má přání v opavském divadle zrealizovat a abych byl ve Slezském divadle Opava lépe pochopen.
Kým/čím byste byl, kdybyste se nevěnoval divadlu
Učitelem.
Plus: Zajímá vás umělecká reflexe?
Samozřejmě. Stejně jako konstruktivní kritika.
Komentáře k článku: Karel Drgáč
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
