Karlovarské městské divadlo
O Karlovarském městském divadle jsem již v DN psala, a to když byla po osmi letech, v září 2011, slavnostně „znovuobnovena“ tamní činohra. První premiérou byla Divadelní komedie v režii Michala Przebindy. Od té doby se toho příliš nezměnilo – divadlo funguje především jako stagiona, jediným stálým spolupracovníkem činohry je dodnes její umělecký šéf Jiří Seydler. Přibylo snad jen sedm nových inscenací.
Z inscenace Chvála bláznovství v režii Jiřího Seydlera FOTO RADOVAN ŠŤASTNÝ
Kromě již zmíněné Divadelní komedie a Divotvorného hrnce, jejž režíroval Zdeněk Bartoš a který vznikl ve spolupráci se Západočeským divadlem v Chebu a s Karlovarským symfonickým orchestrem, je režíroval Jiří Seydler. Sám je nejvíce hrdý na komedii Chvála bláznovství aneb Elling a Kjell, kde se v hlavních rolích zaskvěli hosté (a ve Varech tak žádané hvězdy) – Michal Malátný a Tomáš Petřík. K pozoruhodným počinům patří „edukativní večery“, jež jsou určeny především mládeži – Na vlnách divadla a hudby (o historii současnosti místního divadla a symfonického orchestru) a Na vlnách vřídla a kumštu (o fiktivním setkání Goetha, Beethovena a Freuda). Projekty tedy vznikají (dokonce nejen zábavné), diváci se na ně naučili chodit, ale o městském divadle s vlastním souborem hovořit nelze. A uvidíme, zda nebude po volbách hůř.
Trocha historie
První karlovarská divadelní budova byla postavena v roce 1717 – v prostorách dnešního Grandhotelu Pupp – a sloužila jako stagiona pro italské operní společnosti. Sedmdesát let po otevření se však během představení zřítila. O výstavbu nové se zasadil (i finančně) dr. David Becher, a tak byl v červenci 1787 položen základní kámen prvního karlovarského zděného divadla, které bylo téměř do roka a do dne otevřeno Mozartovou operou Figarova svatba. Becherovo divadlo stálo přibližně v místě dnešní divadelní budovy, i ono však mělo omezenou životnost.
Stavba současného divadla, podle plánů vídeňského ateliéru Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera, byla zahájena v říjnu 1884, tedy měsíc poté, co bylo zdemolováno Becherovo divadlo. Slavnostní otevření se konalo již v květnu 1886. Divadlo nepoutá jen krásnou budovou, ale také výzdobou – malby byly svěřeny (tehdy ještě neznámým) bratřím – Gustavu a Ernestu – Klimtům a Franzi Matschovi. Nejpozoruhodnější je ručně malovaná opona s motivem oslavy básnického umění. Tu doplňují i freska nad proscéniem a malby na stropní klenbě. Sochařskou výzdobu navrhl Theodor Friedl.
Rozhovor s ředitelkou Danou Neumannovou
Ředitelkou KMD jste od roku 2009… Co se vám podařilo (a zatím i nepodařilo) změnit?
Především bych nerada hovořila jen o sobě, protože vše, co se nám v našem divadle podařilo, je zásluha celého týmu a nutno dodat, že i politické reprezentace města. Ta totiž KMD zásadním způsobem dotuje. Společně se nám podařilo změnit stav, kdy se o KMD psalo v souvislosti s různými skandály, viz například kauza legendárních WC štětek, neustálé střídání ředitelů, kteří pak za sebou vždy pořádně nahlas práskli dveřmi. Dnes se o nás naštěstí hovoří buď díky nádherné historické budově, nebo našim zajímavým uměleckým projektům, festivalům a podobně. Já jsem veskrze pozitivní člověk, nešířím kolem sebe negativní vlny, a to je v divadle poznat. Tuto pozitivní strategii také považuji za svůj osobní úspěch. Na druhé straně si každý den pokorně uvědomuji, že jde o velmi křehký klid a harmonii.
Jak byste charakterizovala současný stav divadla?
Myslím si, že pro KMD platí totéž, co pro většinu českých divadel. Návštěvnost po době určitého poklesu, či stagnace, způsobených krizí a drastickým růstem nákladů, stoupá, dramaturgie je pestrá, divadla a umělci úzce spolupracují a diváci tuto pestrost oceňují. Ale čert nikdy nespí a příklady z Ústí nebo Hradce Králové to potvrzují.
Neuvažovali jste o posílení domácí divadelní produkce?
To je dosti ošemetná otázka, především s ohledem na to, co si představujete pod pojmem domácí. My jsme před třemi lety částečně obnovili Činohru KMD a ročně produkujeme několik vlastních projektů. Ale spolupracujeme s řadou hostujících umělců, což je dle mého názoru nejefektivnější způsob, jak nakládat s veřejnými prostředky a oslovit co nejvíce diváků. Velký úspěch má například unikátní koprodukce, která nemá v Karlovarském kraji obdoby. Na velmi úspěšné inscenaci legendárního muzikálu Divotvorný hrnec spojily své síly hned tři zdejší umělecké soubory, kromě Činohry KMD také Západočeské divadlo v Chebu a Karlovarský symfonický orchestr. Díky němu se na scéně objeví přes padesát účinkujících, což bychom si sami nikdy nemohli dovolit.
Navštěvuje představení hostů a karlovarského souboru jiná cílová skupina diváků? Je návštěvnost srovnatelná?
To se liší podle toho, jaký žánr uvádíme. Co se činohry týče, tak se cílová skupina příliš neliší. I když se karlovarskému publiku nezřídka mnozí vysmívají, že je rozmazlené a chce se především bavit a vidět hvězdy, fakta hovoří o něčem jiném. K nejnavštěvovanějším titulům loni například patřila velmi náročná inscenace Dejvického divadla Ucpanej systém. Domácí Činohra KMD zase více boduje u mládeže a seniorů, dokazují to vyprodaná představení muzikálu Divotvorný hrnec. Upřímně si myslím, že neustálé dělení na tzv. domácí a hostující soubory je zavádějící a pro mne zcela nepochopitelné. Vždyť většina současných českých divadel pracuje na principu stagiony a sestavují umělecký tým podle aktuální potřeby a svých představ, a ne jako z nouze ctnost. Díky tomu u nás například s velkým ohlasem hostoval Michal Malátný v inscenaci Chvála bláznovství. My se hlavně snažíme hrát pro všechny sociální i věkové skupiny, nikoho neupřednostňujeme ani nezatracujeme. Na hudební produkce, operu, operetu a balet třeba více slyší lázeňští hosté ze zahraničí, což je s ohledem na jazykovou bariéru logické.
Můžete prozradit, s jakým ročním rozpočtem hospodaříte?
V roce 2013 jsme hospodařili s rozpočtem 26 milionů korun. Magistrát města Karlovy Vary nám poskytuje dotaci 15‚4 milionu korun, Krajský úřad Karlovarského kraje přispívá 160 tisíci. Další finance si musíme zajistit sami. Například smlouvami o reklamě. Je samozřejmostí, že musíme mít tak pestrou, zajímavou a poutavou dramaturgii, abychom dosahovali co nejvyšších tržeb, které přesáhly v loňském roce devět milionů korun.
Komentáře k článku: Karlovarské městské divadlo
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
