Divadelní noviny > Festivaly Reportáž
Karlovy a KlariNovy Vary (No. 4)
Na prahu druhé poloviny největšího filmového svátku ve střední Evropě čas divoce akceleroval a programová nabídka se zdála bezmála nepřebernou.
Můj extatický dervišský tanec mezi sekcemi i nabitými sály zahrnul mimo jiné povedený celovečerní režijní debut Anny Roller Na prahu dospělosti (Dead Girls Dancing, Německo/Francie: 2022), který ve svých nejsilnějších momentech atmosférou připomněl vynikající Falcon Lake. Příběh jednoho iniciačního road tripu, jenž podnikne trojice sotva zletilých kamarádek, zahrne skoro kompletní obvyklou paletu coming of age témat; od generační revolty, opatrného ohledávání vlastní sexuality až po první milostná spojenectví i nečekané zrady. Takřka dokumentární, syrová kamera, neokázalé herecké výkony ústředního kvarteta a pohlcující magie jednoho (ne)obyčejného léta. Co víc si přát?
Radikálně odlišný artefakt vytesal Marco Bellocchio. Papežův zákon (Rapito, Itálie/Francie/Německo, 2023), uvedený v sekci Horizonty vypráví sice důležitý a bezpochyby vizuálně atraktivní příběh o únosu židovského chlapce do náruče úlisného papeže Pia IX., ovšem činí tak těžkopádně, a navíc s nepřehlédnutelnou tendencí k somrování cen. Výsledkem je znechucující černobílá agitka o prohnilosti katolické církve a sněhobílé počestnosti druhé strany. Učebnicová definice eklektického kýče.
Ironickou hrou s postapokalyptickým žánrem obohatil Horizonty australský film Soumrak laskavosti (The Survival of Kidness, režie: Rolf de Heer, Austrálie: 2023). Hypnoticky přitažlivá low cost pocta odkazu Šíleného Maxe si vystačí s minimem slov, její obrazotvornost je však omračující a suverénně bourá bariéry kulturní i jazykové. Ozdobnou broží radosti, jež potěší zkušené harcovníky i novice je strhující herecký výkon Mwajemi Hussein v hlavním partu, který se sugestivně vrací k samotným kořenům filmově-herecké komunikace.
Doslova na poslední chvíli jsem se rozhodl navštívit noční projekci filmu Narušitel (Perpetrator, USA, 2023. Režie: Jennifer Reeder), který byl sice oficiálně uveden v Horizontech, mnohem více by mu ovšem slušelo zařazení do kolekce půlnočních filmů. Feministický body horror sice zejména ve své půli irituje otřesnými hereckými výkony, jež několik diváků donutily ke kvapnému odchodu, jeho nesporným pozitivem je však groteskní nadhled i lehce psychedelicky výstřední vizuál, který podstatným dílem vychází ze žánrově spřízněných retro perel Wese Cravena Noční můra v Elm Street a Shocker. Hodně otrlý večerníček. Anebo spíš Nočník?
Na již brzce ranní, přesto však nadále juchající terase hotelu Thermal jsem následně potkal divu všech div, a jednu z vůdčích osobností brněnského Hadivadla, vynikající herečku Simonu Pekovou. Po vřelém pozdravu a přátelském objetí z jejích úst zazněla osudová věta: Tak co, miláčku, už jsi to viděl? Má zamítavá odpověď pak radikálně předurčila běh věcí příštích…
Pokračování příště!
///
Karlovy a KlariNovy Vary (No. 1)
Karlovy a KlariNovy Vary (No. 2)
Karlovy a KlariNovy Vary (No. 3)
Komentáře k článku: Karlovy a KlariNovy Vary (No. 4)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
