Divadelní noviny > Kontext Názory – Glosy
Kdo a s čím se uchází o vedení brněnského CEDu
Brněnský magistrát přistoupil k poměrně nezvyklému kroku a v tomto týdnu – tedy několik dnů před samotným zasedáním konkurzní komise 26. března – zveřejnil soutěžní koncepce všech uchazečů o vedení příspěvkové organizace Centrum experimentálního divadla (CED). Se zvědavostí jsem využila příležitost si je přečíst. Svého času jsem komentovala poměrně dramatický průběh minulého výběrového řízení, z něhož nakonec (různým pochybnostem navzdory) vyšel vítězně stávající šéf CED Miroslav Oščatka. Živě si pamatuji také tehdejší debatu o smyslu existence CED jako zastřešující instituce pro fungování obou brněnských experimentálních divadel, Divadla Husa na provázku a HaDivadla (nyní k nim přibyla ještě platforma Terén), i proto mě zajímalo, jak budoucnost tohoto organizačního uspořádání vidí uchazeči o ředitelskou funkci.
Jsou čtyři. Současný ředitel Miroslav Oščatka, dramatik, scenárista a bývalý dramaturg, krátce i umělecký šéf Divadla Husa na provázku, se sice nedávno ucházel o vedení brněnského studia ČT, což by naznačovalo, že uvažuje o změně, ale ředitelský post v konkurzu obhajuje.
Celkem 18 let působil na Provázku režisér Vladimír Morávek, z toho dvanáct byl uměleckým šéfem. Odešel v roce 2017 poté, co se zle nepohodl se souborem. Nyní by se chtěl stát ředitelem CEDu.
Jiří Votava, absolvent VŠE a francouzské filologie na UK, působí od roku 2017 jako ředitel neziskové organizace Alliance Française Brno a organizátor multižánrového festivalu francouzské kultury Bonjour Brno, předtím byl 15 let projektovým manažerem v Institut français de Prague. Má tedy zkušenost s řízením kulturní neziskové organizace, nikoliv přímo divadla.
Jan Búrik, poslední z uchazečů o vedení CEDu absolvoval katedru produkce na DAMU a od roku 2018 je vedoucím produkce v Divadle Na zábradlí. Vloni se ucházel o funkci ředitele Jihočeského divadla v Českých Budějovicích.
Jejich představy o fungování CED jsou zhruba následující (nejde o důkladnou analýzu, spíš o čtenářské poznámky):
CED / centrum alternativní divadelní tvorby nazval Miroslav Oščatka svou koncepci činnosti a rozvoje CED na léta 2024–2028. Oproti ostatním uchazečům je ve výhodě, skoro šest let organizaci vedl, zná její vnitřní fungování. V koncepci hodně zmiňuje minulé úspěchy i konkrétní plány, jak CED, tak i všech tří subjektů, které zastřešuje. Budoucnost vidí ambiciózně: Současná kvalita naší tvorby a potenciál všech divadel předurčují CED k tomu, abychom v následujícím období neusilovali pouze o to být lídrem divadelní tvorby v ČR, ale abychom krok za krokem budovali Centrum experimentálního divadla jako osobitou uměleckou dílnu, jež bude respektovanou a inspirativní institucí v rámci celé střední Evropy. Zdůrazňuje zahraniční spolupráci. Bilance je to impozantní, spíše ale dramaturgická, než manažerská. O tom, jak CED uvnitř funguje (či nefunguje a co s tím) se dozvíme například ve SWOT analýze, kde je v hrozbách zmíněno vnitřní pnutí a rivalita, roztříštěnost značek, uzavřenost komunit a myšlení. Popsané jsou tristní finanční podmínky a velká fluktuace zaměstnanců. Propagace patří mezi citelně opomíjené oblasti v rozvoji CED, a to jak ze strany vedení, tak ze strany zřizovatele, přiznává Oščatka rezervy ve vlastní práci. Společné marketingové a PR oddělení v rámci CED by ale nezřizoval, posílil by tuto oblast v rámci jednotlivých divadel a pro CED, kde tato odbornost zcela chybí, by angažoval pouze jednoho pracovníka.
Ačkoliv Oščatka neví, zda nadále povede CED, uvádí, že už oslovil do výběrového řízení na uměleckého šéfa HaDivadla (stávající šéf Ivan Buraj vyhrál konkurs na vedení Divadla v Dlouhé) režisérku Annu Klimešovou, což působí přinejmenším zvláštně.
Vladimír Morávek svoji vizi nazval ČTVRTÁ NOHA: E.C. D. (Víra. Love. Sloboda. Výlety.). CED by přejmenoval na Evropské centrum divadla. Se svou typickou básnivě-expresivní dikcí popsal budoucí fungování milovaných divadel, kam by přirozeně pozval všechny sobě milé tvůrce například takto: A tedy navrhujeme k stávající činnosti CED tak, jak ji Provázek + HaDivadlo + Terén v tuto chvíli provozují, přidat při příležitosti roku 2028 (Brno–evropské město kultury) v naprosto výstředním množství koncerty, turnaje, ohňostroje, výstavy a srocení andělů. V onen rok nechť do Brna přijede obrovský zástup hostů z evropských cirkusů a evropských kabaretů, městem ať projede Jízda králů. (…) Oné štětící se Evropě, co už zase staví hranice, navzdory: hlavní úkol projektu „ECD“ musí být demaskovat vše, co již není v našich životech pravda. Jít na hranu a za hranu totální konfrontace. Nebát se vyhlásit souboj s Umělou hmotou a Umělou inteligencí, s diktaturou pouček. Norem. Předpokládaných snadných řešení.
Morávkův koncept je svým způsobem fascinující (E.C.D. má mít i svou internetovou televizi), ale někdy je problém odlišit poetickou nadsázku od vážně míněných plánů. Některé části jsou naopak stručné i věcné a působí, že je zpracovával někdo jiný. SWOT analýza mezi slabými stránkami a hrozbami například uvádí: roztříštěnost aktivit bez stanovení strategických cílů, značka CED není známá, rivalita mezi jednotlivými týmy CED, chybějící aktivní a respektovaný lídr organizace. Jako budoucího šéfa HaDivadla Morávek bez dalšího vysvětlení uvádí režiséra Jakuba Šmída, šéfy Provázku a Terénu akceptuje beze změny. Morávek na vizi spolupracoval s producentem Čestmírem Kopeckým a Francouzem Frédéricem Potym, který se ucházel o vedení CED už v roce 2018.
Jiří Votava na titulní straně své koncepce umisťuje pod písmena CED grafické symboly všech tří divadel a toto „logo“ vlastně vyjadřuje jeden z leitmotivů jeho textu: uvažování o poslání a smyslu Centra experimentálního divadla jako funkčního celku, jenž nazývá „ekosystémem“, v kterém jsou si jednotlivé složky CED partnery, nikoliv konkurenty či dokonce nepřáteli. A slibuje diskuzi o nastavení transparentních vnitřních postupů a pravidel uvnitř CED, které dosud chybí. Votavova koncepce popisuje podrobně, s až akademickou přesností funkce, které má organizace plnit, charakterizuje profily scén, které sdružuje, popisuje racionální změny v organizační struktuře, včetně ustavení Grémia CED s účastí odborné veřejnosti. Je zřejmé, že mu jde o otevřenou komunikaci jednotlivých subjektů v rámci organizace, ale i CED jako celku navenek.
Co se týče personálního obsazení vedení jednotlivých scén, navrhuje postup výběru a konzultace se soubory, nikoliv konkrétní jména. Stejně tak slibuje formulovat jasná pravidla, co se týče mandátu uměleckých šéfů. Podrobně se zabývá fundraisingem i marketinkem, který by rád nastavil společně v rámci CED. Ve SWOT analýze jsou jako slabé stránky opět zmíněny podfinancování a s ním související problémy, nedostatečně komunikovaná značka CED nebo chybějící marketink. Koncepce působí promyšleně, klidně a otevřeně. Soustřeďuje se na upřesnění struktury a manažerského vedení instituce.
Také Jan Búrik ve své koncepci uvažuje především o tom, jak CED manažersky popostrčit k efektivnějšímu fungování v kontextu divadelních institucí a standardů 21. století. Jeho SWOT analýza je v oblasti slabých stránek a hrozeb stručná, ale úderná: nemožnost střednědobého plánování, nedostatečné marketingové nástroje, minimální fundraising z neveřejných zdrojů, nekonkurenceschopnost na pracovním trhu. Do značné míry se shoduje s ostatními uchazeči, liší se v řešení. Naději vidí v transformaci CED na veřejnoprávní kulturní instituci (VKI). Příslušný zákon projednala tento týden vláda. A také v modernizaci budov a technologií, například EPC projektech, které zavádějí energeticky úsporná řešení a splácí se prostředky ušetřenými v rámci plateb za dodávky energií (úspěšně funguje např. v rámci budov Národního divadla). Myslí i na technické zaměstnance, rád by podpořil jejich vzdělávání a profesní rozvoj, a to i skrze výjezdy do zahraničních institucí. Pro Divadlo Husa na provázku vidí perspektivu silného pokračování se stávajícím týmem, pro HaDivadlo pojmenovává cestu k novému začátku skrze výběr nového šéfa, a u Terénu si pokládá otázku: Jak dál? a počítá s evaluací dosavadní pětileté zkušenosti. Novou marketinkovou a prodejní strategii chce stavět na analýze dat. Ve fundraisingových a sponzoringových aktivitách vidí do budoucna nový zdroj financování, chtěl by postavit jeho základ, je si ovšem vědom, že jde o práci dlouhodobou a nejistou. Búrikova manažerská koncepce je energická, stručná a jasně formulovaná.
Výběrové komisi nezávidím. Bude se rozhodovat mezi pokračováním stávajícího vedení a svěřením kultovních brněnských scén s velkou tradicí do rukou někomu, kdo přichází zvenčí a není úplně jasné, jak si s lidmi v čele jednotlivých scén „sedne“. A to za situace, kdy CED sice navenek uspokojivě funguje, ale uvnitř se organizace potýká s mnoha zásadními problémy, nemá jasně definována pravidla koexistence jednotlivých subjektů a atmosféra je napjatá. Změna přináší rizika, ale i naději, pokračování jistotu, že vše zůstane při starém.
Komentáře k článku: Kdo a s čím se uchází o vedení brněnského CEDu
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Josef Herman
Koncepce naleznete zde:
Jan Búrik: https://www.brno.cz/documents/20121/638490/B%C3%BArik+Jan+Koncepce+CED.pdf/21b94ed1-5e88-fc36-88fa-0466db97c49b?version=1.0&t=1710852042939&download=true
Jiří Votava: https://www.brno.cz/documents/20121/638490/Votava+Ji%C5%99%C3%AD+Koncepce+CED.pdf/f82769ff-8f1d-bbf9-3a6a-bfbdb9286792?version=1.0&t=1710852076059&download=true
Miroslav Oščatka: https://www.brno.cz/documents/20121/638490/O%C5%A1%C4%8Datka+Miroslav+Koncepce+CED.pdf/ee903945-4995-b494-e5f7-d072036f7c40?version=1.0&t=1710852063953&download=true
Vladimír Morávek: https://www.brno.cz/documents/20121/638490/Mor%C3%A1vek+Vladim%C3%ADr+Koncepce++CED.pdf/ccac3d53-5835-e2be-881f-0f45f3cbcbf7?version=1.0&t=1710852053394&download=true
24.03.2024 (22.19), , Trvalý odkaz komentáře,