Kdo povede Divadlo v Dlouhé?
Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský (režijní tandem SKUTR) se na základě výběrového řízení stali uměleckými řediteli činohry Národního divadla pro období 2022–2028.
Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský FOTO ARCHIV ND
Od roku 2017 jsou členy uměleckého vedení Divadla v Dlouhé a zůstávají jimi až do konce sezony 2021/22. Po premiéře Mistra a Markétky nyní připravují inscenaci Kouzelná flétna, jejíž premiéra je plánovaná na 26. května 2022. V repertoáru zůstávají rovněž jejich předchozí inscenace Dopisy Olze a Sonety.
Divadlo v Dlouhé zatím dále povede umělecká šéfka Hana Burešová; výhledově se počítá s opětovným rozšířením uměleckého vedení.
Komentáře k článku: Kdo povede Divadlo v Dlouhé?
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Vladimír Hulec
No…,
nabízí se Dan Špinar. V šachu by se tomu řeklo malá rošáda. Zvenku nahlíženo by však byli vhodnější mladší režiséři/rky či dramaturgové/gyně. Jedna dvojice pracuje hned vedle, v NoD (Lesák/Preslová), ale pro mne ještě vhodnějším typem je Janka Ryšánek Schmiedtová. Její kariéra ji k tomu v mnoha ohledech předurčuje. A samozřejmě do úvahy připadá i Lenka Havlíková, „neúspěšná“ z konkurzu v ND. Možná by to bylo trochu otočení kormidlem, ale divadelně by její směrování mohlo být pro DvD velkým přínosem. A napadá mě řada dalších adeptů. Například Jakub Krofta, který s DvD nedávno spolupracoval a je nyní v Polsku, Kamila Polívková, která je možná nejprogresivnější režisérkou dnes u nás, anebo ze starší generace Vladimír Morávek, kteří (poslední dva + D. D. Pařízek) – podle mne – měli být osloveni v rámci ND a byli by lepší volbou. Velmi dobře si dovedu představit i Jiřího Havelku, Michala Zetela, Petra Haška s Kateřinou Bohadlovou, Braňo Holička, Tomáše Loužného, Ondřeje Štefaňáka, Davida Šiktance…
V Česku a na Moravě je zkrátka dnes hodně osobností, které by do DvD mohly přinést něco inspirativního a osvěžujícího a současně udržet směr původního tria Borna/Burešová/Otčenášek. Možná vhodnějších, než byli a ukazovali SKUTŘI. Rozhodně je z čeho vybírat a jsem velmi zvědav, na koho to slovo padne. DvD si kvalitní a zodpovědné tvůrce zaslouží.
27.11.2021 (13.27), , Trvalý odkaz komentáře,
Petr KlariN Klár
Vladimíre milý,
docela by mně zajímalo, který z dosavadních kariérních rysů Janky Ryšánek Schmiedtové považuješ určující pro její budoucí tvůrčí existenci v DvD. S řadou Tebou preferovaných jmen ovšem souzním, problém je ovšem v tom, že většina z nich by musela opustit subjekty, v nichž aktuálně působí, což by znamenalo pouhý přesun vzniklých děr. Jako nesporně vzrušující mi přijde spojení generačních kolegů Hany Burešové a Vladimíra Morávka, ideálně doplněné o reprezentanta mladší generace, za mně tedy Kamily Polívkové. Na dosavadním rozporuplném působení SKUTRu v DvD se taktéž shodneme.
Hezký den přeji!
28.11.2021 (14.37), , Trvalý odkaz komentáře,
Vladimír Hulec
Svým komentářem
nechci nikomu radit a je mi jasný, že některé profesní vazby by nebylo vhodné a ani možné rušit. Mé úvahy měly a mají vést spíš k tomu, aby se i divadelní veřejnost – nejen sami šéfové DvD, na nichž to samozřejmě závisí a oni sami se rozhodnou – zamyslela nad stavem českého divadla pro mládež a jeho aktuálních proměnách, jež se odehrávají současnou generační výměnou. A že těch možností a vhodných či zajímavých, kreativních osobností, které mají co říct a umějí to divadelně formulovat, je dnes hodně.
Co se týká Ryšánek Schmiedtové, opravňuje ji v mých očích její několikaleté, umělecky úspěšné šéfování Divadla Petra Bezruče, znalost DvD, kde na jaře bude mít premiéru, dramaturgický záběr i režijní uchopení vybraných témat včetně hostování, společenská angažovanost a v neposlední řadě i věk vhodný pro tuto funkci a to, že je – nemýlím-li se – v současné době (stejně jako Vladimír Morávek) na volné noze. Tým Burešová/Morávek/Ryšánek Schmiedtová (spíš než Kamila Polívková, která mi přijde hodně vyhraněná a pro týmovou práci ne až tak vhodná – ale možná se mýlím) by mi přišel v mnoha ohledech hodně zajímavej´.
28.11.2021 (15.02), , Trvalý odkaz komentáře,
Petr KlariN Klár
Vladimíre,
za odpověď Tvojí rychlou, intenzivně děkuji.
Jak já Kamilu Polívkovou naopak profesně velmi dobře znám, troufám si ji považovat za výsostně kolektivního hráče.
28.11.2021 (20.21), , Trvalý odkaz komentáře,
Petr KlariN Klár
A ještě jeden návrh Vláďo,
a to jest Honza Frič. Podle mě pro DvD naprosto ideál!
28.11.2021 (21.03), , Trvalý odkaz komentáře,
Vladimír Hulec
Otázkou je,
kdo chce – a taky dokáže – být v uměleckém vedení. A taky koho akceptují a kudy se chce umělecké vedení, herci i ostatní v DvD ubírat, jaké divadlo dělat. A to z dálky návštěvníků rozpoznat nelze.
Já tipuju… ne, nebudu nikoho upřednostňovat. Je to věcí vedení DvD.
🙂
28.11.2021 (23.34), , Trvalý odkaz komentáře,
Petr KlariN Klár
Vladimíre souhlas,
ale výběr SKUTRu se evidentně ukázal nepříliš prozíravý.
Snad volba následující bude umělecky progresivnější, a delšího trvání.
28.11.2021 (23.47), , Trvalý odkaz komentáře,
Vladimír Hulec
Taky si říkám,
že je možná pro DvD dobře, že odcházejí. Hlubokou brázdu za sebou nezanechávají…
Bohužel. 🙁
29.11.2021 (0.57), , Trvalý odkaz komentáře,
Do debaty
Nebylo by vhodné
k těm výčtům možných adeptek a adeptů na různé posty začít přidávat i osobnosti ze zahraničí? Resp. otevřít s tím debatu, proč by to pro ně bylo/nebylo zajímavé?
29.11.2021 (14.13), , Trvalý odkaz komentáře,
Vladimír Hulec
Pane/paní Do debaty,
diskuse, co by bylo, kdyby bylo, jsou vždy velmi ošidné a jsou víceméně otiskem vysoce osobních názorů, eg, kulturního rozhledu a zkušeností debatérů, tedy vesměs spíše hrou než faktickou diskusí s možným reálným dopadem. Jistě si řada z nás dovede představit mnoho tvůrců, kteří by mohli být pro česká činoherní (taneční i hudební a vlastně i loutková /Matija Solce/ a nezávislá divadla již takto pracují) divadla přínosem. Jistým signálem bylo účinkování Jana Klaty v Divadle pod Palmovkou, Roberta Wilsona v ND či před časem Sergeje Fedotova v několika divadlech či je dodnes účinkování Oxany Smilkové. Hostování zahraničních režisérů naráží na řadu kulturních i ekonomických problémů, na které není české prostředí – obávám se – připravené. České činoherní divadlo je zahleděné samo do sebe a do místních poměrů a do světa se – až na výjimky (snaha Vladimíra Morávka kdysi v DHnP proniknout do Francie, pokusy D. D. Pařízka uspět s bývalým Divadlem Komedie v Německu či Mikuláškovo DNz a před tím Reduta a jejich výjezdy do Rakouska, již zmíněné DpP a jeho hostování v Polsku, pokusy Švandova divadla proniknout do USA či asi již opuštěná spolupráce ND s budapeštským Vígszínház) – nerozhlíží, nevyjíždí tam, nezve jej. V provozu, který je poutá, na to ani není české činoherní divadlo – zatím – uzpůsobené. Tedy ani svět nemá příliš důvodů sem vstupovat.
Na velkých akcích a festivalech – co vím – česká činoherní divadla narozdíl od ostatních států bývalého východního bloku absentují. Až toto zlomíme a budeme schopni konkurence, budeme svět zajímat. A až bude v divadlech více financí na jejich honoráře, jistě zde rádi budou zahraniční režiséři hostovat či dokonce vést umělecký soubor. Samozřejmě by bylo fajn, kdyby DvD či ND šlo příkladem a toto „prokletí“ zlomilo. Spíše to však čekám od jiných, programově otevřenějších divadel typu zmiňovaných DNz, DpP, Švandova divadla, MDP (ostatně zahraničtí režiséři tam – což je skvělé – začínají hostovat), Studia Hrdinů či brněnských DHnP a HaDi, kde už dlouhodobě pracují tvůrci aspoň ze Slovenska.
29.11.2021 (14.59), , Trvalý odkaz komentáře,
Do debaty
Co se tedy podle vás musí stát
– minimálně ve státem zřizovaných institucích – aby se na to divadla začala uzpůsobovat? Komunikace v angličtině? Normální honoráře? Nebo co máte na mysli?
29.11.2021 (15.51), , Trvalý odkaz komentáře,