Kdo riskuje, žije (No. 1)
Minulou neděli 19. srpna začal na Letenské pláni v Praze IX. Mezinárodní festival nového cirkusu a divadla Letní Letná 2012. Již zavedená akce, která potrvá do 2. září, přiváží několik zahraničních akvizic světové úrovně a současně nabízí prostor českým performerům, kteří každodenně vyplňují svými performancemi pro děti i dospělé prostory mezi velkými šapitó rozsázenými na louce pod Hanavským pavilonem a kolem cesty ke Špejcharu.
Hlavními letošními hvězdami jsou kanadští 7 Fingers, kteří nabízejí spíše varietní přístup, a francouzská skupina Cirque Galapiat. Ta přiváží ryzí podobu nového cirkusu, jenž má právě ve Francii silné zázemí a je součástí i celoživotního postoje. Do Prahy přijela skupina i se svými rodinami, žijí v maringotkách a jejich představení jsou plná silových akcí, vášní a souborových akrobacií, spoléhají na fantazii a vzájemnou důvěru a souhru. Třetím velkým projektem festivalu je česko-francouzsko-švédský „work in progress“ Lacrimae, první souborné představení tří pro příští rok chystaných inscenací tohoto projektu zúčastněných evropských souborů nového cirku. Už současná podoba prezentující se pod názvem Kabaret je však vysoce atraktivní, plná vrcholných čísel především akrobacie na lanech, živočišné krásy, novocirkusové poezie a syrového existenciálního humoru. Rozhodně se může směle poměřovat s oběma zahraničními produkcemi.
Francouzský cirkus Galapiat tvoří šest absolventů cirkusových škol. FOTO archiv Letní Letné
Francouzský cirkus Galapiat tvoří šest absolventů cirkusových škol Ecole Nationale des Arts du Cirque v Rosny-Sous-Bois a Centre National des Arts du Cirque v Châlons-en-Champagne. V současné době sídlí ve městě Langueux v severozápadní Francii, kde mají vlastní šapitó pro 350 diváků a odkud vyrážejí do světa. Produkce Risque ZérO, s níž přijeli do Prahy, vznikla roku 2010. Je dokonalou ukázkou typického nového cirkusu, tedy v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století vzniklého směru avantgardního fyzického divadla, vycházejícího především z tradičního cirkusu, ovšem bez využívání zvířat a s důrazem jeho divadelnost. Představení je plné žonglování, fyzických akcí, akrobacie, dynamiky, vzájemné souhry, humoru, dramatických i komediálních situací a hudby. Je neobyčejně nápadité a využívá výjimečných individuálních schopností všech aktérů k představení plnému neuchopitelné krásy a magie vycházející z fyzických akcí a osobností všech performerů.
Žonglují s obručemi, kužely, noži i sekyrkami. FOTO archiv Letní Letná
Divák v podstatě sleduje barvitý svět šestice podivínských kamarádů (pět mužů a jedna dívka), kteří se před sebou vychloubají, hádají, provokují se, dělají si naschvály a především si spolu hrají. Co chvíli přicházejí s novými, čím dál ztřeštěnějšími nápady, vymýšlejí si různě překvapivé – mnohdy nebezpečné – hry. Žonglují s obručemi, kužely, noži i sekyrkami, hážou po sobě noži i šipkami, šplhají po tyči, pohybují se ve výškách, využívají i lana a závěsnou akrobacii či pomocí houpačky létají až do kopule šapitó a předvádějí divoká salta mortale. Diváckým vrcholem – a zřejmě specialitou souboru – jsou dynamické žonglérské ekvilibristiky s pingpongovými míčky, jež dokážou pusou zachycovat v roztodivných situacích, pozicích a v neuvěřitelné rychlosti a aranžmá. Jejich (sou)hra, kdy si čtyři sednou jak karetní hráči kolem desky stolu na židle, každý má v puse jeden míček a začnou s nimi po sobě „střílet“, pusou je chytat a zase někomu posílat a míčky ještě přidávat, je číslo, na které se nezapomíná.
Specialitou souboru jsou dynamické žonglérské ekvilibristiky s pingpongovými míčky. FOTO archiv Letní Letná
Obdobně by se ale dala popisovat snad každá akce, každá situace a nápad. Všechny jsou prováděné ve vysokém tempu, mají chvílemi drsný, „mužský“ humor, současně však v sobě vždy obsahují i velkou dávku hravosti, poezie a sem tam se objevuje i pro tento obor vpravdě lidového umění nezbytná špetka sentimentu. Například když jeden z klaunů touží po polibku krásné divačky, a když jej nedostane, rozhodne se pádem z kolmé tyče roztříštit si tvář. Naštěstí těsně nad zemí zabrzdí…
Performance Risque ZérO patří k tomu absolutně nejlepšímu, co festival za celou dobu své existence nabídl. Kdo jen trochu propadl kouzlu nového cirkusu, neměl by si je nechat ujít.
Komentáře k článku: Kdo riskuje, žije (No. 1)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
