Divadelní noviny > Burza Kontext
KDU-ČSL: Výtky musíme razantně odmítnout
1. Kdo je vaším kandidátem na post ministra kultury? Neprosadíte-li svého kandidáta, jakým způsobem budete po volbách kontrolovat práci ministerstva?
Mluvit o situaci po volbách je jako věštění z koule, až ta situace nastane, budeme se jí adekvátně zaobírat. Současný ministr kultury Daniel Herman svou pozici zvládá velmi dobře a věřím, že v jeho portfoliu zůstane kultura i po volbách, nicméně mluvit o „kontrolování práci ministerstva po volbách“ nepovažuji za adekvátní pojem ve vztahu k parlamentní demokracii. V rámci KDU-ČSL funguje komise pro kulturu, která se systematicky věnuje situaci v kultuře a bude tak činit i po volbách, ať už dopadnou jakkoliv. S výtkami ohledně podfinancování, netransparentního rozpočtu ministerstva a dalšími nelze souhlasit. Ministru kultury Hermanovi se povedlo zvednout rozpočet o více než 40% oproti roku 2014 a původnímu střednědobému plánu. Odbornou veřejnosti je vnímán velice pozitivně a zásadními změnami dovnitř resortu přispěl k transparentnosti a k zvýšení prestiže ministerstva.
2. Podporujete dosažení 1% ze státního rozpočtu na kulturu bez výdajů na církve?
Polemika o tom, zda do výdajů státu na kulturu – tedy výdajů Ministerstva kultury – započítávat výdaje na církve, se vede od změny režimu. Ministerstvo kultury je ústředním orgánem státu ve vztahu k církvím a tudíž příspěvek na jejich činnost, je nedílnou součásti rozpočtu ministerstva. Přijetím zákona č. 428/2012 Sb. o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, byl rozpočet ministerstva rozšířen o výplatu tzv. náhrad, současně jsou však postupně snižovány příspěvky na činnost církví. Snahou jakéhokoliv ministra kultury, by proto mělo být dosažení a udržování 1% výdajů státu na kulturu.
3. Plánujete zachování MKČR i jeho agendy?
Nepočítáme s rušením Ministerstva kultury. Naopak, se snižováním evropských dotací považujeme za efektivnější zvážit další působnost Ministerstva pro místní rozvoj, jehož agenda by mohla být v budoucnu převedena pod MK (agendu turistického ruchu), případně pod další ministerstva.
4. Považujete za dostatečné cíle Státní kulturní politiky 2015 – 2020? Budete její znění konzultovat s kulturní veřejností?
Státní kulturní politika 2015-2020 byla připravována a konzultována s odborníky z řad kulturní veřejnosti. Byla schválena vládou a nepotřebuje zásadní změny. V průběhu dalšího volebního období počítáme s přípravou nového dokumentu, který bude standardně projednán s odbornou i laickou veřejností.
5. Podporujete investice do kulturní infrastruktury?
Přirozeně podporujeme investice do kulturní infrastruktury – viz rekonstrukce Klementina, Národního muzea a dalších, příprava nových kulturních center např. v Brně. V tom hodláme i nadále pokračovat. Nedílnou součástí je však zapojení krajů, měst a obcí do aktivní spolupráce na rozvoji kulturní infrastruktury a v této souvislosti vyvstává potřeba přípravy dlouhodobé strategie.
6. Legislativa pro sektor kultury je nedostatečná. Podporujete vznik nezbytných zákonů?
Nejsme přesvědčeni, že všechny problémy ve společnosti vyřeší nové zákony. Máme zákon o sportu a situace v této oblasti není dobrá. Zabýváme se možností úpravy stávajících zákonů tak, aby reflektovaly potřeby moderních kulturních institucí.
7. Podporujete vznik novely Zákona o Státním fondu kultury a vyřešení problémů finančních zdrojů pro Státní fond kultury?
Ano. Máme v úmyslu upravit zákon o Státním fondu kultury stejně, jako byl upraven Státní fond na podporu kinematografie. Prvním a zásadním krokem je však oddlužení fondu, o které se intenzivně snažíme celé stávající volební období. Zvažujeme i možnost, v budoucnu převést pod tento fond veškerá grantová řízení v oblasti státní podpory kultury, aby se ministerstvo mohlo více soustředit na metodickou a strategickou činnost.
8. Zasadíte se o zvýšení transparentnosti Ministerstva kultury a způsobu sestavování jeho rozpočtu?
Výtky ohledně nesystémovosti a netransparentnosti sestavování rozpočtu musíme razantně odmítnout. Požadavky jednotlivých odborných sekcí ministerstva vycházejí z potřeb kulturní veřejnosti a jsou pravidelně konzultovány na úrovni odborných komisí, kde jsou zástupci napříč kulturního spektra. 95 % finančních příspěvků na kulturní aktivity prochází grantovými řízeními, kde jsou opět v komisích zastoupeni představitelé napříč kulturním spektrem.
9. Garantujete ochranu svobody tvorby umělců a tvůrců a vytváření podmínek pro využívání této svobody?
Všechny volební programy KDU-ČSL v minulosti (jak se můžete přesvědčit) garantovaly svobodu umělecké tvorby. Na tom nehodláme nic měnit.
10. Budete koordinovat činnost MKČR s dalšími sektory?
Koordinace jednotlivých ministerstev na úrovni vlády přísluší předsedovi vlády. Při prosazování našich programových priorit samozřejmě počítáme s aktivní spoluprací s ostatními resorty.
Zpracoval Pavel Bělobrádek
///
Úvodní dopis Platformy uměleckých profesních organizací s přesným zněním otázek a komentářů k nim najdete zde:
Komentáře k článku: KDU-ČSL: Výtky musíme razantně odmítnout
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
