Divadelní noviny > Blogy Festivaly
Když je v Praze Fringe (No. 1)
Devítidenní maratón festivalu Fringe Prague na Malé Straně právě začíná. Z programu prvního dne si vybírám dvě performance v Malostranské besedě.
Malostranská beseda po rekonstrukci v roce 2010. Cílem rekonstrukce byla komplexní rehabilitace objektu Malostranské radnice, včetně dostavby původních věží a štítů, které byly z objektu sneseny v roce 1828. Objekt má mimořádný historický a architektonický význam v celé oblasti historického jádra Prahy. FOTO Earch.cz
Toto místo v samém srdci Malé Strany přibylo do festivalové mapy v loňském roce a hned se stalo jakýmsi přirozeným centrem akce. Právě tady u baru určitě potkáte některého z účastníků, a v hlavním sálku Malostranské besedy se v neděli od 14 hodin odehraje rozehřívací akce Fringe Sunday – 90-minutová přehlídka ukázek z programu.
Divadlo generační křehkosti
Nejprve ale zamiřme do prostoru, který má letos premiéru.
Nově rekonstruovaná „půda“, odkud je výhled na malostranské střechy, slouží jako galerie. FOTO Earch.cz
Trošku jsem se zadýchala, ale stojí to za to. Nově rekonstruovaná „půda“, odkud je výhled na malostranské střechy, slouží jako galerie. Speciálně pro festival zde vznikl dočasný divadelní prostor pro cca 50 diváků. Steve Gove, ředitel festivalu, září spokojeností: To je přesně ono! Má to atmosféru jako divadla v Edinburgu! Komorní „domečková“ scéna, která vznikla v části rozsáhlého půdního prostoru, září novotou a doslova láká k posezení. Ještě pět minut před začátkem sedíme v hledišti jen tři. Pak se ale jako by kouzlem hlediště zaplní do posledního místa. Naposledy přichází vytáhlý mladík v obleku s taškou přes rameno. Právě na něj jsme čekali. Je to Andy Tomazic, který nám bude hodinu vyprávět a hrát o svých hořkosladkých sexuálních dobrodružstvích. Andy je z Anglie, v červenci jej čeká absolutorium na herecké škole. Na počátku letošního roku založil soubor Fragility Theatre, jehož prvním projektem se stalo právě autorské představení My First Ten Sexual Failures and other Stories About Growing Up (čili Mých prvních deset sexuálních trapasů a další příběhy o potížích růstu).
Začne zostra – svléká se do slipů a svou směšnost tak trochu maskuje a zároveň znásobuje plyšovým medvídkem, kterým jako by si chránil nejcitlivější místo svého těla. FOTO Prague Fringe
Představení má všechny znaky studentského představení, jak tématem. O čem jiném nežli o sexu, o prvních loudilských pokusech získat nějakou holku, což samo o sobě není úplně snadné, a ještě horší je si ji udržet. Trapasům ale Andy čelí s velkým nasazením. Začne zostra – svléká se do slipů a svou směšnost tak trochu maskuje a zároveň znásobuje plyšovým medvídkem, kterým jako by si chránil nejcitlivější místo svého těla. Poté začne rejdit mezi diváckými řadami a hledat „pracovní“ oblečení. Nakonec tepláčky a tričko přece jen najde a může se vrátit na scénu. A vezme to pěkně popořádku. Zrovna se nachází v situaci, kdy ho zase jedna opustila. Naštěstí je tu příručka s “dobrými“ radami, jak získat svou EX zpátky. Jak všichni víme, takové rady jsou sice na nic, ale proč je nevyzkoušet, že… (I když okázalé ignorování bejvalky a trapný pokus o sbalení nejkrásnější prodavačky v obchodním domě nemusí na bolavé srdce zrovna fungovat.) V rychlém sledu nás Andy seznamuje s dalšími příběhy svých letmých lásek. Ať už formou konverzace dvou kávových kelímků nebo hudební produkce s malou kytarkou, s níž mladý trubadúr chce naklonit srdce jedné ze svých vyvolených. Odehraje nám i esemeskovou konverzační etudu a přidá i pražskou příhodu (v roce 2001 totiž strávil semestr na DAMU), která skončila podobně neblaze jako ty předcházející. Na závěr podotýká: Zkuste přijít zítra, to možná přijde na představení moje pražská EX, a tak budu pochopitelně vyprávět příběh jinak. Mladí diváci v hledišti reagují, chvílemi děj i komentují a Andy všechno bere do hry. Andyho one-man show je milá, kontaktní stand-up comedy, kombinace odvahy, studentských fórků a tématu, které zaujme – když nikoho jiného tak – jeho vrstevníky.
Cello, panenka a deštník
Přijela do Evropy poprvé, a to až z Nového Zélandu. FOTO London Fringe
Na další produkci sestupme do hlavního sálku Malostranské besedy, kde se už k vystoupení připravuje cellistka Francesca Mountfort. Přijela do Evropy poprvé, a to až z Nového Zélandu. Svůj sólový hudebně-vizuální projekt Eidolon v produkci skupiny Nervous Doll Dancing poprvé uvedla ve Wellingtonu v roce 2002. Rok na to získala novozélandskou Fringe Award a v dalším roce natočila debutové CD. Na scéně ve stylu vintage vidíme velké plátno. Na jedné straně bílý deštník, na druhé bílé pouzdro na cello. Jak se ukazuje, právě dominující bílá je důležitým elementem hry. Všechny tyto předměty se totiž v další hodině stávají projekčními plochami, na které Tom Hume promítá filmové záběry květin, animovaných stínových tanečnic nebo sólový tanec porcelánové panenky. Nejprve navodí snovou atmosféru zpomaleného času na plochu deštníku promítaných hodin. Přichází Franceska se srdíčky namalovanými na bílých tvářích. Vypadá jako porcelánová panenka. Společně s ní a její hudbou hranou na cello se na hodinku můžeme poté toulat zemí snů a fantazie. Užívat si kaleidoskop výtvarných variací ve spojení s hudbou.
Komentáře k článku: Když je v Praze Fringe (No. 1)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
jana.smoky
Andy a jeho one man show ma naozaj oslovila. Pobavila som sa neuverite. Odporucam vsetkym, ktori sa chcu pobavit a pripomenut si ake to je zacinat s lasko-sexom.
11.06.2012 (15.02), , Trvalý odkaz komentáře,