Když jsme k přečtení
Je škoda, že literární teoretici opomíjejí písemnictví na tričkách. Je tam co číst. Čelně i zádově.
Stejně jako existují nosiče elektronické, tričkař je nosičem lidským.
Texty to bývají sice jen krátké, ale mnohdy působivější než traktáty. Znáte snad případ, že by nějaká kniha dokázala způsobit situaci, jako byla ta následující?
Jeden z pasažérů společnosti Qantas přišel k odbavování na letiště v tričku s nápisem „Připrav se zemřít“. Někteří ze spolucestujících požadovali, aby nebyl puštěn na palubu.
V zájmu uklidnění situace ho stevard požádal, aby se na místě převlékl. On to však odmítl s odůvodněním, že jde o kultovní citát ze slavné filmové pohádky Princezna nevěsta.
Někteří ze spolupasažérů se ho zastali, a tak tričko mohlo nastoupit.
Stejně jako v uvedeném případě, taky čtenář Václav Klaus si mylně vyložil nápis na tričku spisovatelky a publicistky Markéty Pilátové. Četl tam sdělení „Dobýváme veřejný prostor“. Jak známo, vyvodil z toho, že je to „nebezpečná, revolučně znějící proklamace“.
Přitom šlo o symbolický slogan neziskového projektu pro zapojení lidí s mentálním postižením do veřejného povědomí.
Z obou příkladů plyne, že k četbě je radno znát kontext. U nápisů v cizím jazyce pak pokud možno i obsah slov.
Na neznalost angličtiny dojel policejně hledaný Tchajwanec, který si oblékl tričko s nápisem Wanted. Tedy s výrazem známým v anglofonních zemích z vývěsek pátrajících po kriminálně hledané osobě.
Kolemjdoucí tchajwanský policista, který ovládal uvedený světový jazyk, byl nezvyklým nápisem navnaděn a bylo po ftákách.
Může jít i o jiné překvapivé souvislosti. Do letošního dubna měli příznivci amerického baseballového klubu New York Yankees po dlouhá léta v oblibě trička s nápisem „Bostonský masakr“. Připomínal slavnou čtveřici vítězství jejich klubu (v r. 1978) nad Boston Red Sox. Jenže po skutečném masakru při bostonském maratónu se výrobce rozhodl je stáhnout z prodeje.
Jestliže tento nápis zmizel z triček vzhledem k aktuální události, pak jiný děj – taky neblahý – na jiném místě světa dal vloni naopak jednomu novému textu vzniknout:
Vada a bordo, cazzo!
Nápis se záhy rozšířil na tričkách po celé Itálii. Je to citace výzvy důstojníka pobřežní hlídky, který žádal prchajícího kapitána havarované lodi Costa Concordia, aby se vrátil zpět na palubu potápějící se lodi poblíž pobřeží.
Překlad první části věty zní: Vrať se na palubu. Vokativ za čárkou je pak oslovení titulem pohlavního údu.
Domnívám se, že nejen kvůli samotné situaci, kdy byla ta věta vyřčena, nýbrž i pro její obecnější poselství se proměnila v Itálii v okřídlené rčení, které se pak přesunulo i na textil.
Celkově jde o písemnictví hodné pozornosti – už proto, že je živé a pestré. Někdy duchaplné, jindy trapné. Něžné, obhroublé, decentní, reklamní, lascivní, filozofující a občas taky absurdní.
V internetové nabídce jedné z tuzemských firem je k mání i tričko s nápisem Nesnáším nápisy na tričkách.
Rudolf Křesťan
Literární noviny číslo 23/2013 vyšly 6. června 2013.
www.literarky.cz [email protected]
Komentáře k článku: Když jsme k přečtení
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
