Když se večer povede
Poslední březnový páteční večer ve Východočeském divadle byl tak trochu netradiční. Divadelnímu představení předcházelo předávání cen nejúspěšnějším pedagogům Pardubického kraje za rok 2021. Diváctvo tak tvořilo především jednatřicet oceněných učitelů, jejich rodiny a přátelé, které očividně velmi těšilo, že se mohou potkat ve slavnostních prostorách Východočeského divadla. Nálada byla natolik vstřícná, že jedné z oceněných dokonce téměř plný sál zazpíval k narozeninám. Euforie ze všech doslova sálala. Hned poté, co moderátor opustil jeviště, roztáhla se opona a začalo představení Normální debil 2.
Režisér Robert Bellan je zároveň i autorem stejnojmenné knihy Normální debil. První díl retro komedie, přibližující život v socialistickém Československu, měl ve Východočeském divadle premiéru již v květnu 2015, pokračování pak letos v únoru. Normální debil 2 glosuje normalizační osmdesátky, přesněji řečeno období od roku 1982 až po události revolučního listopadu 1989.
Hlavní postavou obou dílů je Norbert Intribus (Josef Láska), který má talent nachomýtnout se velmi snadno k problému, chytit se špatného parťáka, anebo se ztrapnit i během naprosto všední životní situace. Proto Bertíka často lidé z jeho okolí častují přezdívkou „normální debil.” Poprvé ho tak tituluje otec poté, co syn rodičům oznámí, že by rád ve svých patnácti letech nastoupil na vojenskou akademii. A od té doby se to s ním takzvaně veze.
Dramatizace Bellanovy knihy zobrazuje každodenní normalizační realitu a autor počítá s tím, že si ji řada diváků ještě pamatuje. Politiky se dotýká jen v některých situacích, a to nenásilně. Tak třeba Bertíkův návrat z vojny v listopadu 1989 se vlastně náhodou zvrhne v revoluční čin. S kamarádem si chtěli užít nočního života v hlavním městě a doslechli se, že na Albertově se chystá studentská akce. Tam se seznámili se dvěma pohlednými studentkami a bez váhání se přidali k protirežimním protestům, aby na dívky zapůsobili. Zpívali hymnu, provolávali protistátní slogany a nakonec zvonili klíči.
Inscenace využívá jako hlavní režijní přístup zcizující efekt. V jeden okamžik Josef Láska coby Bertík reaguje, vzápětí ostatní ztuhnou, Láska se otáčí do auditoria, aby situaci okomentoval, a děj se opět rozběhne.
Inscenace pracuje s jednoduchým využitím prostoru stylizovaného do normalizačního interiéru a manipulací s rekvizitou. Například jízdu autem herci evokují sezením na kufru a točením imaginárním volantem ve vzduchu. Scénografické řešení vytváří univerzální prostor pro rychlé jevištní proměny. Hrací prostor od zákulisí odděluje dřevěná stěna s vyřezaným obdélníkovým otvorem, které se stává okénkem pro moderátora nebo jevištěm pro jednoduché loutkové divadlo.
Zcizování situací umožňuje hercům měnit role napříč scénami. Jediný Bertík Josefa Lásky je pořád stejný prostoduchý sympaťák a dá se mu fandit, i když ztropí sebevětší lumpárnu. Petr Borovec, Ladislav Špiner a Veronika Malá mění pohlaví, hlasy a kostýmy svých četných postav podle toho, jaké životní období Bertík zrovna prožívá. Vzniká tak dojem, že na jevišti je daleko víc herců. Největší diváckou odezvu na zhlédnuté repríze měly travestie vousatého Ladislava Špinera, během nichž se díky výrazné paruce proměnil i v moderátorku Saskii Burešovou.
Představení plynulo velmi svižně. Z herců sršela energie nejvíc během tanečních a pěveckých čísel, kdy zněly dodnes známé osmdesátkové hity světové i československé populární hudby jako Thriller od Michaela Jacksona nebo Reklama na ticho od skupiny Team. Diváci převážně starší a střední generace se dobře bavili, hlasitě se smáli a i během představení hojně tleskali. Většina přítomných pedagogů se vrátila do svých mladších let a inspirovala herce k dalším a dalším gagům, které byly dost možná i improvizované. V několika okamžicích se herci nechali strhnout vysokým tempem představení a častým potleskem diváků a vypadl jim text. Diváci je v takových případech povzbudili aplausem a hrálo se dál. Publikum složené z oceněných pedagogů v každém případě vytvořilo podmínky pro vydařený divadelní večer, o který se svým vstřícným naladěním do značné míry zasloužilo.
Východočeské divadlo Pardubice – Robert Bellan: Normální debil 2.
Režie Robert Bellan, výprava Šárka Bellanová, dramaturgie Anna Hlaváčková, choreografie Petra Mori. Premiéra: 23. 10. 2021 (psáno z reprízy 25. 3. 2022).
Komentáře k článku: Když se večer povede
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)