Ke grantové politice

V 10. čísle Divadelních novin mne zaujaly články J. Hermana a M. Reslové na téma přidělování grantů hlavního města Prahy výborem pro kulturu. Vzhledem k tomu, že jsem již páté volební období členkou obdobné instituce v Plzni, dovoluji si napsat pár postřehů ze své zkušenosti.

Najít objektivní pravidla pro rozdělení peněz na kulturu vidím jako velmi obtížné. Hodnocení budou vždy subjektivní, ať už odborníky, nebo laiky z politických stran. Když jsem nastoupila do komise kultury (obdoba pražského výboru pro kulturu), také jsem prosazovala přísnou odbornost. S přibývající zkušeností jsem ale pochopila, že společné peníze by měly sloužit nejen projektům nebo institucím nejvyšší umělecké kvality, ale i divákovi „lidovému“, který je také součástí kulturní veřejnosti.

Poctivou snahou Magistrátu města Plzně o co nejobjektivnější rozdělení peněz byla v roce 2011 zavedena slovní kritéria pro udělování grantů a od roku 2013 byl zaveden bodovací systém s pravidly, který má své nedokonalosti. Všichni členové komise bodují všechno, ač při nejlepší vůli všemu rozumět nemohou. Pak může dojít k nespravedlivému posouzení.

Z mého pohledu nejdokonalejší model udělování grantů jsem zažila v prvních polistopadových obdobích. Tehdy politické strany do komise nominovaly svoje členy, ale také osobnosti kulturního života z různých oborů. Komise jednala o každém grantu ústně. Jednotliví členové komise se vyjadřovali k oborům, kterým rozuměli, a ti ostatní si na tomto odborném základě utvořili vlastní názor. Přiznávám, že toto posuzování bylo velice náročné na čas…

LILKA ROČÁKOVÁ

emeritní sólistka plzeňské opery a členka Kulturní komise města Plzně