Divadelní noviny > Festivaly Kontext
Killer goes to Brno (No. 2)
Druhý den pilotního ročníku festivalu seriálové a onľine tvorby Serial Killer jsem zahájil tradičně ve Scale, a sice projekcí německého seriálu Vítejte v Hindafingu (Hindafing, DE, 2017), jež co do intenzity zážitku byla úrovní rozkoše rovna ranní chladivé sprše na prahu rozpáleného léta.
Kde Prušinovského a Kolečkův Most! vrcholí, Kunzův Hindafing se teprve rozehřívá. Repro archiv
Vůbec přitom nevadilo, že byl předložen díl třetí a pátý, protože předcházející i průběžné dějové peripetie stručně a komplexně, bez nežádoucích spoilerů, převyprávěl přítomný režisér a scénárista projektu Boris Kunz. Buranský crossover House of cards, Breaking Bad či Okresu na severu je brutální černá komedie nadupaná zvraty jak Vanessa na vrcholu slávy koktejlem drog. Šestidílná série vznikla v produkci veřejnoprávní televize a názorně definuje propast, jíž musí ČT v honbě za evropským (nad)standardem překonat. Tam, kde kupříkladu Prušinovského a Kolečkův Most! vrcholí, Kunzův Hindafing se teprve rozehřívá. Doporučuji k pozornosti vaší!
Náhrada
I Pachlův Rapl ve mně zanechal podstatně hlubší stopy. Repro archiv
Projekce následující od 16:00 v Divadle Bolka Polívky názorně ukázala schopnost organizátorů pružně reagovat na neočekávanou situaci – seriál Ku´damm 59 (DE, 2018), který bohužel nemohl být z technických důvodů promítnut, byl za náležité omluvy programového ředitele festivalu Jiřího Flígla briskně nahrazen a diváci dokonce dostali možnost vybrat si ze dvou záložních variant, z nichž byl nakonec před reprízou Mostu! demokraticky prostou většinou zvolen seriál Zmizení (Das Verschwinden, DE, 2017). Německo-český koprodukční projekt od prvních záběrů prozrazuje tematickou spřízněnost kupříkladu s nedávnou domácí Pustinou. Jeho fokus je ale přesně opačný: Namísto syrového exkurzu do society živořící kdesi na konci světa dostáváme formálně mnohem konvenčnější ponor do bavorského městečka u českých hranic, kde pod zdánlivou idylou čile bují nejrůznější zločinná pekla. Zmizení znovu oprašuje osvědčený repertoár (nejen) evropské krimi, jako třeba úzké osobní vztahy ústředních hrdinů na různých stranách barikád, rodiče, kteří zděšeně odhalují temná tajemství vlastních dětí, boj o svěření do péče, nevšední kvalita českého perníku a další důvěrně známé motivy. Výsledný produkt je spíš pečlivě vyleštěná bižuterie než skutečný klenot, jako program na všední den však obstojí spolehlivě. Bonusový bod uděluji za naznačenou možnost záporáckých Čechů. I Pachlův Rapl ve mně ovšem zanechal podstatně hlubší stopy (Hynku Čermáku, díky!).
Scalní duet – vrchol dne!
Filmařsky opulentní vize režiséra Jegora Baranova projekt Gogol: Začátek (Gogol. Načalo, Rusko, 2017) právem úspěšně prodrala na plátna kin. Repro archiv
Dvojice projekcí, za kterými jsem se navrátil do hlubin přítelkyně Scaly, pro mě byla nejen vrcholem čtvrtka, ale i dosavadního průběhu festivalu. Filmařsky opulentní vize režiséra Jegora Baranova, která ruský projekt Gogol: Začátek (Gogol. Načalo, Rusko, 2017) právem úspěšně prodrala na plátna kin, pevně kráčí ve stopách Timura Bekmambetova, Tommyho Wirkoly, Gore Werbinského a dalších žánrových souputníků a vytváří postmoderně různorodý pastiš motivů a forem, v němž se pocta a parodie spojují v konzistentní hmotu, jež se stává bezprostředním zdrojem divákova ukojení. Takhle nějak si představuji filmovou adaptaci Sapkowského Zaklínače (Netflixi, slyšíš mně?)! Radost opojná, za niž děkuji.
Tabula rasa (Belgie, 2017) je mysteriózní eklektickou sloučeninou. Repro archiv festivalu
A vzhůru na nepopsanou tabuli! Seriál Tabula rasa (Belgie, 2017) je mysteriózní eklektickou sloučeninou Nolanova Mementa, Aronofskyho Černé labutě, duchařských historek a Sigiho Freuda. Divácky navždy vděčný princip nespolehlivého vypravěče je v plné síle zpátky ve vizuálně bezchybném pojetí. Scénář (Veerle Baetens a Christophe Dirickx) i režie (Kaat Beels a Jonas Govaerts) prozrazují precizní žánrovou vzdělanost, herci jsou vedeni přesně jak Tellův šíp do Jonatána. Ani dětská hrdinka neirituje. Magicky paranoidní atmosféra funguje obdivuhodně a slastné hororové nepříjemno se dostavuje příjemně často. Tabula rasa je přesně ten typ televizního produktu, který jsme se u nás ještě nenaučili tvořit, o to častěji bychom ho však měli nakupovat a především sledovat. Další programová trefa!
FOTO JOLANA HALALOVÁ
Jak je jasně vidno, druhý den festivalu Serial Killer byl nadmíru přeplněný výživnými audiovizuálními mlsky. Proto není divu, že moje noční party měla spíše kontemplativní charakter. Tudíž noc dobrou a pokračování zítra!
///
Ostatní díly denních zpravodajství:
…
///
Více o festivalu Serial Killer na i-DN:
…
Komentáře k článku: Killer goes to Brno (No. 2)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
