Divadelní noviny > Festivaly Reportáž
KlariNovy ostravské letní ohledy (No. 2)
Pozdně letní festivalová retrospektiva pokračuje. Ostravská kulturní perla Dream factory již podruhé vyhlédla na možnou podobu divadelní budoucnosti, tentokrát však již nejen domácí, ale i evropské. Jaká byla letošní soutěžní sekce Student factory?
Vzrušující třídenní set se začal exkluzívním prologem, v němž se představili loňští vítězové, tedy aktuálně nastupující absolventský činoherní ročník pražské DAMU, a to svéráznou adaptací Shakespearovy Marné lásky snahy. Režisérka Gabriela Gabašová spolu s dramaturgem Kryštofem Krejčím v inscenaci alžbětinské komedie akcentovali coming of age prvky a pro daný věk naprosto přirozené sexuální pnutí. Razantní, leč smysluplná textová redukce dala naplno vyniknout komediálním schopnostem mladých hereček i herců. Režie jednoznačně inklinuje ke koncentrovanému kolektivnímu řešení situací, aniž by přitom rezignovala na adekvátní úroveň jevištní mluvy. Výsledkem je okouzlující divadelní paMLSek, jež je pro Shakespearovskou inscenační tradici přínosný stejně jako pro eskalující umělecké schopnosti svých tvůrců. Pocta a inspirace v jednom. Neskrývám nadšení!
První tři soutěžní tahy patřily brněnské JAMU. Skici o nervózní planetě jsou volnou scénickou variací motivů literárního bestselleru Matta Haiga, za níž stojí dramaturgicko-režijní dvojice Veronika Onheiserová a Martin Modrý. Inscenace, která stojí na živelných hereckých výkonech Lucie Netopilové a Tomáše Webera, sice vehementně touží jednat, hovořit a hrát o palčivých problémech současného světa, bohužel tak ale činí prostřednictvím naprosto nepůvodního, navíc značně obstarožního a na světelné roky předvídatelného výrazového slovníku. Uniformní hysterický kabaret o pozvolném rozpouštění sněhových vloček. Rána zcela mimo zamýšlený cíl.
Kompozicí dua klauzur se následně ve Staré Aréně uvedl Ateliér fyzického divadla DIFa JAMU. Human Being, Letokruhy autorské dvojice Marie Nona Mlejnská (koncept a režie) a Jiřina Krásová (koncept a performance) formou i zvoleným tématem okamžitě připomenou hypnoticky přitažlivou uměleckou tvorbu Teatru Novogo Fronta, Děreva a dalších spřízněných souborů. Poklidná scénická meditace tematizující metafyzickou podstatu přirozeného konce lidského života přináší múzicky plodný dialog mezi ústřední performerkou a její kolegyní, autorkou hudby a violistkou Alžbětou Bláhovou, jenž výtečně podporuje světelný design Jana Szépa. Rituální něha.
Ideální odlehčení poté přinesla monodramatická miniatura Human Being, v níž režisérka Justina Grecová s performerkou Viktórií Annou Lesayovou s groteskním nadhledem glosují téma obsese. Osobitá klaunérie na velmi důležité téma podaná s lehkostí, nepopiratelným šarmem i hravou kreativitou, jež navazuje hladký kontakt mezi jevištěm a hledištěm. Děkuji velice!
Dvojicí projektů se představila DAMU. S divokou a s principy absurdního divadla svobodně si pohrávající hříčkou Mariuse von Mayenburga Perplex si účelně poradil Tomáš Ráliš, jenž opět prokázal, že si s autorovými texty velmi dobře rozumí. Drama je v jeho neotrocké tvůrčí interpretaci přirozeně uzpůsobeno věku i zkušenostem svých aktérů, okleštěno o zbytné motivy i přebujelou metafyziku, a stává se především šťavnatým materiálem pro kompaktní hereckou spolupráci, jenž zároveň atraktivním způsobem vtipně tematizuje obtížné hledání vlastní identity. Vyzývám k návštěvě!
Odkazy klasické pohádky O veliké řepě i českého surrealismu v autorském nonverbálním projektu Ř. I. P. pod režijním vedením Davida Ficka svébytně oslavil autorský kolektiv 666 entertainment z alternativní a loutkové katedry DAMU. Horrorově-komediální soubojová varianta legendárního příběhu nadchla netradiční perspektivou, sarkastickou hravostí, nevšedním nakládáním s mnoha zdánlivě obyčejnými objekty a v neposlední řadě i animační komediantskou virtuozitou Anastázie Dobrodinské a Matyáše Hadrbolce. Zasloužený sukces ročníku!
Na zcela opačné straně kvalitativního programového spektra se bohužel ocitla inscenace z banskobystrické Akademie umění La musica. Těžkopádná jevištní adaptace pochybné dramatické předlohy Karola Horáka se v bezradné režii Terezy Farkašové a unylé dramaturgii Lukáše Liptáka utápí v televizním papundeklovém realismu dávno minulých ér, nezvládá formálně zpracovat věkovou disproporci herců a ztvárňovaných postav, nutí své nezkušené obsazení k šaržírovanému patosu a dalším podřadným muzeálním technikám. Výsledkem je při vší úctě nestravitelný marast, jenž nikdy neměl opustit školní škamna. Jeho účast na prestižním festivalu je jednoznačným selháním, které by školu mělo donutit k zamyšlení, jakým směrem chce nadále kráčet. Vysoké učení uměleckého archaismu myslím (nejen) Slovensko nepotřebuje.
Na zahraniční reprezentaci letošní Student factory si posvítíme příště!
Komentáře k článku: KlariNovy ostravské letní ohledy (No. 2)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)