KlariNův letní trip (No. 3)

Nitranská festivalová neděle přinesla další pěknou řádku intenzivních vzruchů a rozzářila jindy ospalé centrum města. Své brány otevřela Kavárna na korzu, která návštěvníkům dětským i dospělým výmluvně i přesvědčivě převedla nehasnoucí kouzlo tradičních loutek. Zdárně proběhl i další Den pro Ukrajinu, jenž mimo jiné zahrnul i rozhovory s Ukrajinci, žijícími v Nitře, projekci 5. a závěrečné části dokumentárního filmu Viery Dubačové Ti, kteří zůstali, i scénické čtení současných ukrajinských textů Pavla Arie a Oleny Astasevy.

Inscenace bratislavského divadla Ludus Historie jistého násilí v režii Barbory Chovancové. Foto: archiv divadla

Největší pozornost pak logicky byla upřena na pokračování hlavního programu, v němž tentokrát dostal možnost zazářit čerstvý držitel ceny Grand prix z festivalu Nová dráma, inscenace bratislavského divadla Ludus Historie jistého násilí v režii Barbory Chovancové. Nekompromisní autobiografická zpověď nezpochybnitelné hvězdy současné evropské literatury a režisérčina generačního souputníka Édouarda Louise je čtveřicí genderově i generačně různorodých aktérů důsledně interpretována jako hypnotická hlasová fuga, jež autorovo osobní trauma dokáže povýšit na takřka archetypální motiv, suverénně překračující lokální, sociální, i rasová specifika předlohy. Antiiluzivní výprava Anny Chrtkové kreativně kouzlí s uniformními kostýmy i výrazovými proprietami procedurální krimi. Preciznost pozoruhodného projektu je lehce oslabena zbytečně explicitním závěrem, jenž titulní akt znázorní pomocí přeestetizované choreografie, která sice odkazuje k antickému ideálu krásy, ale v kontextu předchozího sevřeného vyprávění působí jako zcela zbytečný ornament. Inscenace sice několik konzervativních diváků vyhnala z přítmí divadelního sálu, následná vyčerpávající diskuse pak byla zcela jasným důkazem, že i Slovensko touží po umění, jež nebojí se bodat, a divadlo Ludus sebevědomě překračuje vlastní letité hranice. Zajisté díky!

Završení večera sice decentně zkomplikovala večerní průtrž mračen, velká veřejná debata, vedená tandemem renomovaných slovenských literátů Michalem Havranem a Michalem Hvoreckým o Slovensku ve 21. století si uchovala komplexnost, humor i argumentační břit.

Noc na pondělí jsem pak strávil v družném přátelském mezigeneračním hovoru s místními dobrovolnicemi, který mi dal jasně na vědomí, že před svítáním se zkrátka v Nitře nechodí spát.

Nashledanou brzy!

///

Další díly seriálu naleznete zde.