Divadelní noviny > Festivaly Reportáž
KlariNův letní trip (No.5)
Předposlední den 33. Divadelní Nitry bez naprostého přehánění můžeme označit za moment mimořádné expanze. Festival totiž učinil nekompromisní výpady do Bratislavy i Košic a postavil své diváky před vskutku osudovou volbu. Zůstat, či jet – ale kam?
Považte:
Domácí Divadlo Andreje Bagára v rámci programové sekce Nitra pro Nitru uvedlo vlastní inscenaci hry Scény z rodinného života ukrajinské dramatičky Anny Jablonské, která roku 2011 tragicky zahynula při teroristickém útoku v Moskvě, a to v režii mladého autorčina krajana Pavla Gatilova.
V perle východního Slovenska se na půdě tvůrčího střediska Tabačka Kulturfabrik odehrálo burcující představení inscenace budapešťského dómu pro současné umění Trafó Zpívající mládež, které pomocí vzrušující kombinace dokumentárního divadla a sborového zpěvu umělecky porovnává dvě v detailech znepokojivě shodná dějinná období – poválečná komunistická léta a éru vládnoucího maďarského nacionalismu z let 2010-2021. Autorsko-režijní trojice Judit Böröcz, Bence György Pálinkás a Máté Szigeti zde suverénně předkládá atraktivní a nadčasově platnou scénickou úvahu nad uměním, opakovaně zneužívaným autoritářskými režimy.
Zpívající mládež jsem však zhlédl pouze ze záznamu, neboť cesta moje i většiny dalších výletníků vedla do Nové budovy Slovenského národního divadla v Bratislavě na inscenaci Fóbie. Ta je již několikátou spoluprací varšavského Nového divadla s celoevropsky respektovaným švédským režisérem Markusem Öhrnem, jenž se tentokrát autorsky spojil s polským konceptuálním umělcem Karlem Radziszewskim. Jejich synergie i nespoutaná chuť k sarkastickým hrátkám dala zrodit rozkošně provokativní scénické trilogii, prezentované v jediném večeru. Legendární dvojice podzemních Buzerantských bojovníků (v originále Fag Fighters), již z Radziszewského fantazie do veřejného kulturního prostoru prorazili již v roce 2007, si v ní s brutální nadsázkou podmaňuje pokrytectví středostavovských pseudoliberálů.
Autoři s entusiasmem lanýžových vepřů ryjí nejen do bolestí současného světa, ale ve vynikajícím finále i sami do sebe. Činí tak prostřednictvím hyperbolizovaných narativních postupů, důvěrně známých z hororového subžánru home invasion, které ke zdrcující společenské kritice mj. opakovaně používali i Michael Haneke či Stanley Kubrick. Öhrn zůstává totálně věrný základním atributům své dosavadní umělecké tvorby, herecký projev zúčastněných je tedy opět výrazně omezen nejen používáním masek, ale i razantní syntetickou deformací hlasů. Tento přístup zároveň posunuje explicitní násilné scény na úroveň odlidštěné splatterové grotesky či expresivně rozpohybovaného komiksového stripu. Vzniká tak radostně očistná jevištní událost, jež může pobouřit jen naprosté začátečníky či naopak živoucí puchýře plné hnisu. Velmi dobře, milá Divadelní Nitro!
Dokončení brzy!
Komentáře k článku: KlariNův letní trip (No.5)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)