Sborník Pražská scéna 1992–2025, finální Dvořákův nakladatelský počin vydává počet z Dvořákovy nakladatelské praxe. Je to takřka pětiset stránková publikace obsahující kromě nakladatelských katalogů rozhovory s nakladatelem, které v průběhu let vyšly v nejrůznějších periodikách, medailony tvůrců a zpovědi autorů (například Zdeňka Hořínka), kteří Pražské scéně vděčí za to, že jejich texty neskončily zaváté prachem divadelních archivů.

Žel, nedočteme se v něm kolik knih za čtvrtstoletí Dvořákovo nakladatelství vydalo. Odhaduji, že jich jen o divadle byly stovky, žánrově rozprostřené do mnoha stran. Jen namátkou: Divadlo v akci, Francouzská divadelní reforma, Jan Grossman – Svědectví současníků, Inscenace, Intepretace, Sklep 1971-1999, Režisér Karel Kříž, Baletní jednotka Křeč, Divadlo Viola – 40 sezon, Josef Krofta – inscenační dílo, Duchovní dimenze divadla, Jan Schmid, režisér, principál, tvůrce slohu, O divadelní komedii, Vladimír Morávek atd. atd.

Přesahem Pražské scény byl její podíl na zrodu knih o výtvarném umění: Kamil Lhotáka a kniha, Kamil Lhoták-grafické dílo v kontextu ostatní tvorby, Jaroslav Róna, architektura-publikace-scéna, Tichý, Zrzavý, Lhoták, Born a František Dvořák (kunsthistorik František Dvořák, přezdívaný české kultury hořák byl tatínkem nakladatele) …

Ty stovky knižních titulů jsou důležitým svědectvím o české nejen divadelní kultuře v uplynulých letech. Že díky úsilí Pražské scény spatřily světlo světa si zaslouží úctu.