Konec Jiráskova Hronova?
Festival amatérského divadla Jiráskův Hronov se možná přestěhuje do jiného města. Přibývá totiž kritiků, podle kterých úroveň přehlídky klesá kvůli chybám organizátorů. Požadují proto změnu. V reportáži ČRo/Regiony z 22. října Jiráskův Hronov se možná přestěhuje to tvrdí Václav Plecháček a Anna Kottová.
Jiráskův Hronov má na východě Čech nepřerušenou 85-letou tradici a je nejstarší jak v Evropě, tak možná i na světě. Atmosféra letošního festivalu se dá jednoznačně pojmenovat termínem Václava Havla jako blbá nálada, popisuje letošní ročník festivalu Lenka Lázňovská, ředitelka Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu (NIPOS). NIPOS je organizace zřízená ministerstvem kultury, která Jiráskův Hronov spolupořádá a spolufinancuje. Hlavním garantem je ale město, které čelí stále hlasitější kritice. Jsou to výhrady divadelní veřejnosti. Objevilo se to i na naší činoherní radě, kde jsou divadelníci, kteří na Hronově byli, takže to zdaleka nejsou jen výhrady naší organizace, dodává Lázňovská. Podle ní má hronovská přehlídka amatérského divadla celou řadu problémů. Chybí jí komorní scéna nebo společný prostor pro divadelníky. Aktuálně největším problémem je ale nedostatečná ubytovací kapacita. Většina účinkujících tak letos musela dojíždět do nedalekého Náchoda.
Potřebovali bychom asi 150 až 200 míst tady v Hronově. Jako malé město si nemůžeme dovolit, abychom na deset dní v roce vystavěli kapacitu pro takový počet lidí. Po zbytek roku bychom pro to nenašli uplatnění, říká starostka Hronova Hana Nedvědová z hnutí Patrioti a dodává: Sázíme na to, že nám pomohou lidé a nabídnou ubytování v soukromí. Snažíme se hledat i nová místa, například na zimním stadionu.
Změny nejdříve v roce 2017
Jiráskovo divadlo v Hronově, hlavní scéna festivalu. FOTO MARTIN KARLÍK
Problémy s ubytováním podle starostky město skutečně vnímá. Další kritiku ale Nedvědová odmítá, nespokojení prý byli pouze jednotlivci. Když někdo účelně vytahuje jen tu jednu naši velkou slabinu a najednou všechno hází do koše, že všechno je špatně, tak si kladu otázku, proč to dělá a co za tím je. Chtěla bych vidět člověka, který by se pustil do toho, že bude festival někde jinde. Doufám, že nikdo takový není, dodává Nedvědová.
Radnice si po letošním ročníku nechala udělat malý průzkum mezi účastníky. Většina z nich byla podle starostky Hronova s průběhem festivalu spokojená. Nevadilo jim prý ani dojíždění. Mám před sebou tu statistiku a 65 procent ze souborů, které jsme oslovili a které tady letos na Jiráskově Hronově byly, vyslovilo spokojenost, upřesňuje Nedvědová.
NIPOS si teď nechává vypracovat dvě nezávislé analýzy – jednu od katedry sociologie Univerzity Karlovy a druhou od katedry managementu Vysoké školy ekonomické. Ty budou hotové koncem února. Podle Lenky Lázňovské je tak jisté, že příští rok se ještě nic nezmění. Pokud dojde k nějakým změnám, budou se týkat až ročníku 2017, uzavírá Lázňovská. Jednou z možností je podle ní to, že Jiráskův Hronov jako značka zůstane, nepůjde už ale o výběrovou přehlídku amatérského divadla, ale o běžný festival pořádaný pouze městem.
Celou reportáž Václava Plecháčka a Anny Kottové, publikovanou 22. 10. 2015 na serveru Rozhlas.cz, si můžete přečíst a poslechnout (délka 3:35 min.) zde
///
O letošním 85. ročníku Jiráskova Hronova jsme na i-DN publikovali denní reportáže Jany Soprové:
Zprávy z kraje obrozenců (No. 1)
Zprávy z kraje obrozenců (No. 2)
Zprávy z kraje obrozenců (No. 3)
Zprávy z kraje obrozenců (No. 4)
Zprávy z kraje obrozenců (No. 5)
Zprávy z kraje obrozenců (No. 6)
Zprávy z kraje obrozenců (No. 7)
Zprávy z kraje obrozenců (No. 8)
Zprávy z kraje obrozenců (No. 9)
Zprávy z kraje obrozenců (No. 10)
Komentáře k článku: Konec Jiráskova Hronova?
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Vladimír Hulec
Zdá se mi
nemyslitelné, že by „značka“ Jiráskův Hronov byla přesunuta do jiného města. To je jako by se Pražské jaro přeneslo do Brna nebo Newyorský maraton do Prahy. Ale dovedu si představit, že se Jiráskův Hronov stane (opět) setkáním pár ochotnických spolků a někde jinde vznikne reprezentativní přehlídka českého a moravského amatérského – ještě lépe a vzhledem k aktuálním trendům v divadle nezávislého – divadla. Dovedu si ji představit třeba v Hradci Králové. Open Air již jí dávno položil základy.
29.10.2015 (1.21), , Trvalý odkaz komentáře,
Ludvík Faruga
Pane Hulče.
Mohl byste jakkoliv fundovaně vysvětlit, proč by se Pražské jaro nemohlo přestěhovat do Brna?
03.11.2015 (19.49), , Trvalý odkaz komentáře,
Vladimír Hulec
Protože se jmenuje
Pražské jaro, a ne Brněnské jaro.
🙂
04.11.2015 (11.00), , Trvalý odkaz komentáře,
Petr Feyfar
Dávám Vl. Hulcovi za pravdu.
Nikdy jsem bohužel na divadelním festivalu v Hronově nebyl, ale město znám a dovedu si představit, že tu musí být během festivalu krásná atmosféra. Co je to za nesmysl, zaběhnutý festival, na nějž jsem navíc slyšel velice dobré kritiky od kvalifikovaných recenzentů (např. pí. Soprové) stěhovat bůhvíkam. A to jen proto, že město plně nezvládá organizaci, resp. ubytování. Tak např. v Avignonu to také nezvládají, chcete-li se ubytovat v campingu(!) – mimochodem v campingu bydlí celá řada profesionálních divadelních skupin z celého frankofonního světa -, musíte si místo objednat už v březnu, zaparkovat v blízkosti středu města jednoduše není kde. Poznal jsem divadelníky, kteří bydleli v Colliasu (něco přes 30 km od Avignonu). Ale to, že vyvstávají organizační problémy – to je přeci znakem úspěchu a mělo by nás těšit, že město nezvládá počet návštěvníků a divadelníků, a ne třeba mobilizaci, povodně atp. To je jako když ředitel festivalu v Avignonu Py po vítězství pravicové strany FLN v městských volbách hrozil, že postaví-li strana starostu, přenese festival na jiné místo (což jsem pokládal při všech mých sympatiích k tomuto velkému divadelníkovi za nesmyslné). K tomu pochopitelně nedošlo. Zadávat dvě (sic) nezávislé analýzy – jednu od katedry sociologie Univerzity Karlovy a druhou od katedry managementu Vysoké školy ekonomické – pokládám za absurdní kabaret. Investovat tyto peníze do provizorního campingu bych pokládal za podstatně ekonomičtější.
Nebo musí mít zájemci o festival nižší nároky na pohodlí a dojíždět.
06.11.2015 (22.47), , Trvalý odkaz komentáře,
Vladimír Hulec
No,
ono to je s mým pohledem na tuto problematiku trochu jinak, než jak jsem byl zřejmě pochopen.
Jiráskův Hronov existuje od roku 1931. Tehdy jako setkání československých ochotníků oslavujících především dílo Aloise Jiráska. Teprve později, po válce a nástupu doby, kdy se tančilo všude, se z něj stalo „vrcholové setkání“ československých ochotníků a amatérů s výběrem v krajských a celostátních kolech. Nebudu dále popisovat historii, ale myslím, že mnozí lidé v Hronově (a asi i jistá část českých ochotníků) má představu, že by se festival měl vrátit k předválečným „kořenům“. Že by tedy nebyl „vrcholovou“ přehlídkou celého českého a moravského amatérského divadla, ale pouze jeho určité – konzervativní činoherní (řekněme ochotnické) – linie.
Když píšu, že si nedovedu značku Jiráskův Hronov představit jinde, snažím se říct, že název festivalu Jiráskův Hronov v jakékoli podobě by měl zůstat v Hronově. Ale velmi dobře si dovedu představit (a možná je na to vhodná doba), že se ona „vrcholová přehlídka“ českého amatérského divadla, již pořádá ARTAMA, přesune z důvodu nezájmu Hronovských jinam. Ovšem „jinde“ by tak (nově vzniklý) festival měl mít podle mne i jinou značku, jiný název. Zdá se mi nevhodné, aby se – třeba v Hradci Králové – konal festival jmenující se Jiráskův Hronov.
Jak by vrcholová přehlídka amatérského divadla „jinde“ vypadala, nechci předjímat. Možná stejně či velmi podobně jako v Hronově. Já si ale myslím, že by se k ní mohlo připojit i nezávislé divadlo a že by tak možná vznikl vysoce kvalitní festival, mnohem bližší tomu avignonskému než je tomu dnes na Jiráskově Hronově (jenž ale tento potenciál – jak jej z něj cítí Petr Feyfar – dlouhodobě a stále podle mého má). Třeba by se mohl – kdyby se přesunul do Hradce Králové – konat hned po Open Air v červenci… Nebo naopak před koncem srpnových prázdnin, podobně jako v Praze Letní Letná. To už je ale věcí budoucnosti. V každém případě by to ale podle mne byl jiný festival s novou, nově budovanou tradicí.
06.11.2015 (23.22), , Trvalý odkaz komentáře,
Petr Feyfar
Samozřejmě,
že mohou být jiné a další festivaly – pokud budou mít ovšem organizátory a návštěvníky. Jaké, to přesahuje asi diskusní rámec (i když se jedná o dobrý podnět) a také mé znalosti materie okolo amatérského a alternativního divadla. Přičemž si i já myslím, že by bylo dobré a hlavně na čase, kdyby se alespoň trochu mohly setřít hranice mezi tzv. profesionálním a amatérským divadlem, mezi tzv. profesionálními a amatérskými soubory – ostatně mnoho profesionálních herců ba i souborů začínalo jako ochotníci. Zdali je k tomu zapotřebí dalších festivalů, se neodvažuji posoudit. Ale na druhou stranu se mi zdá, že je v republice – ba i po celém kontinentě – už teď poněkud „přefestivalizováno“. Pokud jde o repertoár festivalu v Hronově – také nevím, jak je (tedy podle jakých kriterií) a hlavně kým sestavován. Je ovšem jasné, že dnes je a musí být jiný, nežli v době vzniku, nebo za vlády jedné strany. A že to také nemůže být jakýsi jiráskovský Bayreuth.
Ale šlo mně o něco jiného: Myslím si stejně jako Vl. Hulec, že nejde přenášet zavedenou „značku“ na jiné místo. Je to – řečeno prostě, promiňte, že píši poněkud zjednodušeně a používám pojmů, které bych jinak v obdobné souvislosti nepoužil – jako s francouzským „ementálem“, nebo chcete-li plzeňským pivem „Teide“ (asi by je taky U Tygra nechtěli a nepili). A že je úplně nesmyslné o něčem takovém přemýšlet jen proto, že není dostatek ubytovacích možností na místě tradičního konání akce. Která se zřejmě – pokud jsem z kontextu správně vyrozuměl – rozrůstá. Zdali je to ve smyslu „hronovských“, nemohu také vědět – většinou to bývá tak, že ve smyslu jedněch to je, druhých nikoliv. A rozhodnutí je věcí konsensu. S nedostatky prostředí, organizace atp. se všude na světě zájemci snaží vyrovnat a neočekávají jen, že pro ně bude vše připraveno jako na prostřeném stole. Je velice nepříjemnou českou vlastností, zřejmým pozůstatkem minulosti, „klientelská“ představa, že „pán“ musí vše obstarat (ostatně komunisté byli takoví poslední feudálové, co měli mj. funkci obstarávat). Tedy v tomto případě, že bude město organizovat pokud možno nejbližší ubytování. V okolí Hronova je celá řada hezkých městeček, dojet tam by neměl být problém, zajistit svoz po představeních také ne, na to stačí pár autobusů, které si myslím lidé rádi zaplatí, nemají-li sami auto nebo z nějakého důvodu nechtějí nebo nemohou řídit.
11.11.2015 (16.16), , Trvalý odkaz komentáře,
marta motlová
jsem rodačka z Hronova,
a tím i patriot města. Nesouhlasím s tím, aby se Jiráskův Hronov přestěhoval jinam. Je to už tradice 85 let.
29.07.2016 (22.35), , Trvalý odkaz komentáře,
Vladimír Hulec
Maní Motlová,
reagujete na text a diskusi půldruhého roku staré. Situace se od té doby vyvinula a JH v Hronově zůstal. Právě začíná jeho 86. ročník, tak se možná přímo na místě bude diskutovat (a Vy se můžete dozvědět) o jeho chystané budoucnosti víc. Pokud je mi známo, situace byla před dvěma lety (a částečně i loni) s jeho existencí a organizací (problémy s ubytováním, žánrová/postupová volba hlavního programu…) docela dramatická.
Na i-DN opět chystáme denní reportáže, tak se pokusíme v nich reflektovat aktuální stav.
30.07.2016 (0.26), , Trvalý odkaz komentáře,