Kostým v historickém vývoji i deltě řeky
Knihu Český divadelní kostým vydalo nakladatelství divadelní literatury Pražská scéna a Institut umění – Divadelní ústav. Zkušený editor Jan Dvořák se obrátil nejprve na osobu nejpovolanější – docentku Věru Ptáčkovou, jejíž studie tvoří základní část knihy a je doplněna statí Barbory Příhodové o stavu a proměnách tématu po listopadu 1989. Textovou část vhodně uzavírá úvaha scénografky a především kostýmní výtvarnice Simony Rybákové o současné výtvarné a realizační praxi pod titulem Delta řeky.
Nechci se příliš rozplývat nad vydáním tolik potřebné publikace, ale musím alespoň upozornit na záslužné doplnění knihy Česká scénografie XX. století, na vyjádření a popsání oboru, který není příliš reflektován a přitom tvoří podstatnou část vizuálně dramatického vnímání. Editor svůj vstupní text nazval O cestě do stále ne příliš známé krajiny a tím přesně charakterizuje stav našeho vědomí o předmětu, jehož poznání zprostředkovává autorka ve stati nazvané Příběh kostýmu. Protože je Věra Ptáčková velmi dobře obeznámena nejen s historií českého divadla a divadelního kostýmu, ale také s divadelní teorií a dějinami výtvarného umění, provází nás velmi zasvěceně proměnami, jimiž procházel divadelní kostým a myšlení o něm v dějinách českého divadla. Velmi přesně charakterizuje jednotlivá období, proměny funkce i vnímání kostýmu tvůrci: od herců přes režiséra i samotného scénografa až po diváka, který je překvapován, ale vlastně také vzděláván, a jehož reakce se mohou pohybovat od obdivu až k úplnému odmítnutí nabízeného zážitku. Současně si autorka všímá nejen estetických a materiálových proměn kostýmu, ale také jeho možností – od pouhé ilustrace přes reflexi slohu dané doby až k vysoce dramatickému účinu, který dokáže být pomocníkem inscenátorů a plnoprávným partnerem celému tvůrčímu týmu. Všechny úvahy jsou dokumentovány na konkrétních příkladech jednotlivých divadelních epoch, tvůrců a inscenací, přičemž je velmi dobře zvažován i evropský kontext, v němž proměny a reflexe kostýmu probíhají. Kniha není a ani nechce být vyčerpávajícím přehledem, jednotlivé příklady jsou uváděny jako zásadní ilustrace autorčiných úvah a postřehů. Je také ovšem inspirací pro další odborníky, aby se pokusili zodpovědět některé předkládané otázky, a všem čtenářům nabízí úvahy o tématu, které se zdá být tak jasné, že o něm vlastně ani nepřemýšlíme. Až při četbě si uvědomíme, jak lehce dokážeme pominout souvislosti a jak mnohé nám samotný kostým objasnil nebo dořekl.
Dějiny naší země i společenské vztahy se v posledním zhruba dvacetiletí proměnily tak výrazně, že další autorka Barbora Příhodová nazvala svůj příspěvek …a po listopadu 1989. Charakterizuje novou situaci divadelní kultury a především kostýmní tvorby, která překračuje z kamenných divadel přes klubové produkce do nových inscenačních prostorů. Současně opouští divadlo a vstupuje – v jiných souvislostech – do galerií, na slavnostní shromáždění a také do reklamy. Tzv. nezávislý kostým vzniká v dílnách performerů a výtvarníků, aby poté ovlivňoval výtvarné zpracování divadelního kostýmu, vrací se k němu jako k artefaktu, používá citace a odkazy a také definuje kostým jako sociální odkaz dnešní doby. Umělecké formy, které hraničí s divadelní tvorbou, vábí drama do opuštěných továren, do ateliérů i do ulic. Nemůžeme tvrdit, že vše je úplně nové, ale nová je razance, s níž se tak děje.
Třetí oddíl Delta řeky vychází ze zkušeností kostýmní výtvarnice Simony Rybákové, která v praxi zažívala a zažívá proměny přístupů i materiálů a také skutečnost, že kostým je využíván i mimo divadlo (film, televizní spoty, hudební klipy), až po samostatné projekty, zkoumající možnosti a limity kostýmu. Přirovnává tuto situaci k říční deltě, kde jednotlivé odbočky, meandry a slepá ramena vycházejí ze společného zdroje, avšak vzájemně se ovlivňují, spojují i opouštějí. Její reflexe současné kostýmní praxe obsahuje i vědomí jisté výlučnosti a také pocitu štěstí, které nutně musejí současnou tvorbu i její reflexi provázet.
Kniha je základním materiálem o českém divadelním kostýmu, určeným odborné veřejnosti, přináší však i širší čtenářské obci specifické a unikátní informace. Nastoluje otázky, které teprve když jsou vysloveny, začínají být podnětné.
Na závěr musím vyslovit uznání editorovi, autorkám a všem spolupracovníkům – včetně institucí – za velmi kvalitní zpracování publikace: od výběru a kvality reprodukcí přes poznámkový aparát až k výsledku – „duhové“ knize, kterou budou jistě rádi otvírat nejen divadelníci. Naleznou v ní důležitá fakta, vzpomínky i inspiraci. A nezanedbatelný je také zrcadlový anglický překlad, který knize otevírá dveře ke konfrontaci se světem.
Komentáře k článku: Kostým v historickém vývoji i deltě řeky
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
