Divadelní noviny > Názory – Glosy
Krása příliš srozumitelné nesrozumitelnosti
Městská divadla pražská uvedla v Komedii ve spolupráci se Spitfire Company a orchestrem Berg pod názvem Tak tiše až monodrama odehrávající se v duši zneužité ženy. Drama a téma je to velké. Ba největší.
Foto: Patrik Borecký
Pod značkou Spitfire Company je slogan „trespassing“, tj. vstup na území někoho či něčeho bez povolení. Režijní duo Miřenka Čechová – Petr Boháč tentokrát vniklo na území opery. Přidalo se tak k bojovníkům, kteří se snaží posouvat hranice v mnohdy neudržitelné formě opery.
Že jde o dílo přesahové, se zračí v tom, že se o něm píše a mluví různě – jako o „komorní opeře”, „soudobé opeře“, „hudební inscenaci“. Skladatel Slavomír Hořínka a Peter Vrábel, dirigent a šéf Orchestru Berg, svorně používají označení „monodrama“. Drama protagonistky. Jen o ní jde. Tak jako jde o „Ženu” v Schoenbergově díle Erwartung (tomu se Tak tiše až může historicky nejvíce blížit a hlásí se k němu i autor). Osobnost hrdinky se ovšem názorně rozdvojuje do postavy ženy a dívky. První se v podání mezzosopranistky Markéty Cukrové vyjadřuje komorním operním zpěvem, druhá (Sarah Alon; alternuje Tereza Šlosárková) zpěvem „normálním“. Obě zpívaly krásně.
Foto: Patrik Borecký
Slavomír Hořínka je skladatelem duchovně hloubavým, citlivým, precizním. Kompozice je pečlivě promyšlená, jak tektonicky, tak harmonicky, melodicky a témbrově. A při tom všem dokáže být úsporná. Hořínka ji navíc protkal pavučinou promyšlených vztahů (harmonický plán; důmyslné používání zmenšených akordů; fraktálová kruhovost formy – stejná hudba inscenaci zahajuje i končí). Hudební mluva je pozoruhodně pestrá a působivá (odkazy k chorální hudbě; pro skladatele typická mikrotonalita; přelaďování; krása doznívajících souzvuků, melodicky krásné a srozumitelné pasáže, atp.).
Peter Vrábel kus nastudoval i dirigoval precizně (ve tmě, přímo na scéně navíc hráče nebylo často vidět). Partitura oplývá zhruba z jedné třetiny aleatorikou, s níž si zkušený dirigent i ansámbl poradili – jsou na ni koneckonců odborníci. Skladba byla napsána pro okteto v originálním nástrojovém obsazení, které drama doprovází nejen zručnou hrou, ale i občasným slovem. Jde o jakýsi „vnitřní hlas” obou žen, jež jedno jsou.
Foto: Patrik Borecký
Rozčarován jsem byl z jisté popisnosti inscenace, ač hrůzný prožitek násilí v klíčové scéně zneužití jitřil emoce. V němé roli Muže-násilníka vytvořil tanečník Martin Dvořák postavu působivou, s úchylně dominantním (byť trochu prvoplánovým) vzezřením kněze a Marlona Branda z Posledního tanga v Paříži v jednom. Násilník poněkud popisně cvrlikal na vábničku – motiv ptačího zpěvu, spjatý s intimitou panensky čisté přírody, byl nositelem jasných významů. Stejně jako motiv kruhu, s nímž pracovala i scénografka Lucia Škandíková (kruhové zrcadlo nad jevištěm, statická kruhová scéna): protagonistka se nemůže vymanit z nekonečného kruhu traumatu.
Význam některých divadelních metafor se mi často ztrácel. Třeba u postavy koně, který měl zřejmě být alter egem oběti týrání (klišé o týrání koní ponechme stranou). Na scéně nejdřív vidíme malého dřevěného koníka, následně muže s realistickou celohlavovou maskou koně (tanečník Martin Talaga). Motiv „koně a dívky“ má mnoho krásných významů s potenciálem uměleckého ztvárnění (viz například Tajemství Karla Kachyni, krásná filmová poema o dívce a koni). Co to bylo ale za vztah(y) v Tak tiše až?
I v libretu zkušené a nadané Jany Šrámkové jako by se zřejmost introspektivního pojetí lámala v něco jiného, jako by uvízlo na pomezí poezie a dramatického textu.
Inscenace Tak tiše až pro mě byla především podnětným výletem do pohraničí možností a forem opery, a po vždy pozoruhodných krajinách hudby skladatele, s jeho výtečným průvodcem Peterem Vrábelem.
///
Městská divadla pražská (Komedie), Spitfire Company, Orchestr Berg, Praha – Slavomír Hořínka, Petr Boháč, Jana Šrámková: Tak tiše až. Hudba Slavomír Hořínka, libreto Jana Šrámková, dirigent Peter Vrábel, režie Petr Boháč, Miřenka Čechová, výprava Lucia Škandíková. Premiéra 5. září 2022 v Komedii.
Komentáře k článku: Krása příliš srozumitelné nesrozumitelnosti
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
