Divadelní noviny > Blogy Kritika

Kritické teze Josefa Hermana: Lazebník sevillský ve vaně

V Moravském divadle v Olomouci jsem vydržel sledovat jen první polovinu nové inscenace opery Giacoma Rossiniho Lazebník sevillský. Stačilo přitom prvních patnáct minut k poznání, že unikátní operní majstrštyk tu servírují jak buřty s octem a cibulí zřejmě přesvědčeni, že opery budou po všech těch režisérských experimentech hrát pro obyčejné lidi. Prostě tak, jak je po desetiletí zvykem a jak tu předvedli naposledy Smetanovu Hubičku. Uvidíme, jak dlouho olomouckým umělecký naivismus vydrží.

Lazebníkovi sevillskému, tak choulostivému na přesné stylové provedení, pěvecké i hráčské finesy, se u nás vůbec málo daří. Zpravidla se interpretační neschopnost dohání přeháněním komiky, v tom režisérka Kristina Belcredi nic nového neobjevila. Ale tak hluboko zatím nešel žádný z jejích předchůdců: jak jen to jde, nabízí humor z oblasti genitálií, sezení na záchodě s rourou toaletního papíru v ruce, pitvoření a přehrávání nejdrsnějšího zrna. Soustava vchodů v prospektu umožňuje načapat postavy inflagranti v nejchoulostivějších pozicích, stejně tak obří vana naplněná pěnou. Jak jen to jde, postavy se osahávají vzájemně nebo samy a spíš než do očí si hledí na tělesně vyklenutá místa. Když hrabě šavlí utne půlku salámu, Figaro si jakoby bezmyšlenkovitě s tlustou kládou pohrává zrovna v rozkroku. Hloupost z toho nekape, ale crčí.

Sotva z jen nahozených situací lze odečítat příběh, vládnou tu gagy a přisprostlé pomrkávání do publika, že přece všichni si rádi smlsneme na pikanteriích. Jisté v první polovině představení bylo jen to, že se Rosina v lázni muchlovala s Figarem, čímž příběh i vzhledem k pozdější Figarově svatbě prakticky devastuje. Divím se, že v tomto balení to nevadilo těm, kteří vyžadují hrát operu, jak ji autor napsal. Na druhé straně řečené je jediným věcným argumentem inscenace – Rosina je prostě žena, která o svém rozkroku rozhoduje svobodně a bez zábran a jiný orgán v navazování vztahů zřejmě není důležitý pro ni a kohokoli jiného. Proč by taková nebyla – jen pak leccos z toho, co se odehrává ztrácí soudnou logiku. A očekával bych, že to povede k něčemu podstatnějšímu než jen k vulgární komice.

V orchestru i v sólových partech se nepodařilo dokonale vyladit styl, vyšperkovat virtuozitu, tedy to nejpodstatnější, co Lazebník sevillský hudebně nabízí. Vzhledem k režii partituru ovšem odvedli na solidní úrovni, místy dokonce hodně pěkně – třeba dobře vystavěnou i přesně zahranou předehru. Dirigent Miloslav Oswald nepospíchal, neschovával se za ďábelská tempa, jak by učinil, kdyby principiálně napodobil režisérku, snažil se vypracovat detaily, jenže rossiniovská virtuozita, a zejména stylový zvuk, je nad síly olomouckého orchestru. Ostatně kterého u nás ne? Hudební nastudování inscenaci vrací dobrou profesionalitu.

Prakticky stejné lze říct o většině obsazení: k dokonalosti chybí některým pěveckým kreacím hodně, jiným jen málo, vcelku nejsou v našich poměrech k zatracení. Hlavně pěvcům chybí právě vědomí stylu rosiiniovského zpívání, který tu ovšem od nich nikdo moc nevyžaduje. Nejlépe mu vyhověl Ondřej Koplík coby Hrabě Almaviva s Václavou Krejčí Houskovou jako Rosinou. Nejhůř se mu zpronevěřil Martin Štolba v titulní roli, vydává mnohé nekultivované tóny a jeho menší hlas se chvílemi ztrácí – ostatně i pěvec sám v temporytmu hudby. Různé nepřesnosti v souhře lze však nejspíš také připsat na vrub inscenačnímu chaosu. A také tempově zmatkujícímu sboru, některá místa hodně rozhodil.

První polovinu nového olomouckého Lazebníka sevillského lze těžko označit jinak než jako městem zřizovanou šmíru. A žasnout i litovat, kam olomoucká opera klesla od provedení Pádu antikrista. Problém není v umělcích, ale v jejich vedení, resp. v programu, jímž tu hodlají naplnit hlediště a kasu. Podle mého se v echt lidové divadelní zábavě ředitel Pavel Hekela hluboce mýlí a může docela rychle přivést svůj podnik na mizinu nejen uměleckou.

• Autor: Josef Herman
• Publikováno: 9. června 2015

• Na hlavní stranu
• Na začátek stránky

Komentáře k článku: Kritické teze Josefa Hermana: Lazebník sevillský ve vaně

1. Tomáš Zindler

   

   Lazebník sevillský
   je ideálním představením, pokud jste ještě nikdy nebyli na opeře. Ostatně jako 99% lidí, kteří mají pod pojmem „opera“ zabudován podobný výraz jako „něco strašného“, „ostuda se tam vyskytnout“, „nic pro mě“. Takže vřele doporučuji, právě pro jeho komičnost a nadlehčenost. O to více mě pobaví kritika podobného ražení. Pan Herman to zajisté myslel velmi dobře, ale divadlo je třeba hrát pro lidi. A ne jen pro ty, kteří už léta chodí a domov důchodců jim klepe na dveře, ale je třeba ukázat i mladým, že tento žánr nepatří do koše a že se i tady mohou skvěle bavit. Nehledě na to, že opera byla odjakživa brána jako lidová zábava. V kontrastu s těžkými díly, jakými je třeba Pád Antikrista Viktora Ullmanna. Takže jakýkoliv prvek, který má snahu o zlidštění opery, je alespoň pro mne velmi pozitivní. Proto nebuďme zkostnatělí a neustále se nehrabejme ve škatulkách coby kdyby a dejme šanci mladým režisérkám, ať se snaží. Osobně říkám ano, Lazebník sevillský je povedený, se spoustou vtípků, které by jste v opeře nečekali. Což je dle mě moc dobře.

   17.06.2015 (14.50), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

   • Josef Herman

     

     Nic proti vašemu přijetí inscenace,
     ale s dovolením dopřejte mi stejné a nemluvte prosím o tom, zda jsem to myslel dobře nebo nedobře, to přece nemůžete vědět, co znamená hrát operu „pro lidi“, protože lidí je hodně a každý člověk má jiný vkus, nebo nedej bože, že „opera byla odjakživa brána jako lidová zábava“, když to prostě není pravda – i oper je mnoho druhů a typů, jako lidí. Jestli jste si přes olomouckého Lazebníka objevil operu, je to náramně dobře – jen stojíte na samém prahu hrozně velkého členitého domu!
     Mýlíte se, když mi podsouváte, že mi vadila komika – vadila mi nudná veteš, z níž se ta komika vyráběla, a pak přisprostlost, která mi sem ale hodně nepasuje, a to věru nejsem prudérní… A jak jste došel k tomu, že ti před dveřmi domova důchodců mají méně smyslu pro humor než ti (vy?) mladí? My se už povinně arabsky učit nebudeme. Heč.
     Ale díky, že jste napsal, co si myslíte, to si cením! Respektuji vaše argumenty, respektujte prosím mé a nepodezírejme podle nich, kdo jaký je. Ať se vám líbí i na jiných operách!
     Přátelsky zdravím.

     17.06.2015 (15.14), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

2. Tomáš Zindler

   

   Nevážím si lidí,
   kteří si neváží práce druhých. O to více si Vás nemohu vážit pro vaši zmínku o povinné arabštině. Leccos o Vás vypověděla. Přeji vše dobré a taktéž přátelsky zdravím.

   17.06.2015 (15.37), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

   • Josef Herman

     

     Smysl pro humor…

     17.06.2015 (17.05), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

3. Tomáš Zindler

   

   🙂 Tato arabská otázka
   je moc vážná na žertování, třeba proto, že se to může týkat mých dětí, proto se na mě nezlobte za vášnivější reakci. Ale jinak smysl pro humor mám, i třeba proto se mně líbí Lazebník sevillský 🙂
   Každý máme jiný vkus a i já respektuji Váš názor.
   Mějte pěkný den.

   17.06.2015 (21.02), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

   • Josef Herman

     

     Nezlobím se za žádnou reakci,
     tedy pokud není urážlivá, a takové jsme stejně povinni ze zákona likvidovat, jak nám zrovna dneska připomněl soud ze Štrasburku. Jen jsem vás zkoušel…
     Že máme každý jiný vkus, je přece jasné, a máme na něj oba právo! To víte, už jsem Lazebníků a vůbec operních představení viděl hodně a asi mám přece jen bohatší srovnání. Třeba si na naši debatu po xx letech vzpomenete, až se na to budete také dívat jinak.
     Arabský problém je téma nejvážnější, nezlehčuji ho, ale podstatou humoru je postavit se právě takovým věcem s nadhledem, no prostě s humorem, třeba černým. Nemyslete, mám děti i vnuky, spoustu přátel mezi mladými schopnými lidmi, a teď tohle. Obávám se, že zažíváme cosi jako stěhování národů, a jen zírám, jak ho rádobypolitikové chtějí řešit. Vlnu tsunami chtějí okecat tím, kolik vody kam pustí – jako kdyby se jich ta vlna ptala.
     Ale raději to nechme.
     Ať se vám vede.

     17.06.2015 (23.02), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

4. Miloslav Oswald

   

   Vážený pán Herman.
   Keďže ste operných predstavení videli nespočetne veľa, koľko ste ich sám robil?
   Príjmite preto moje pozvanie prísť režírovať do nášho divadla.
   Kľudne môžete aj dirigovať.
   So srdečným pozdravom

   18.06.2015 (15.42), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

   • Josef Herman

     

     Vážený pane dirigente,
     vaše reakce mě mrzí. Není vás hodna. Jak víte, nerežíruji ani nediriguji, ani postavu mi nenabízejte, nebo namalovat scénu. Raději příště volte lépe inscenátory, přál bych vám. Jestli se vám takový Lazebník ovšem líbí, jste šéf, proč ne. Dovolte, aby se mi nelíbil. Abych si utvořil názor, k tomu spíš než dirigovat potřebuji znát kontext a umět o něm napsat. Takže ode mne nabídku napsat recenzi nedostanete.
     Přátelsky zdravím

     26.06.2015 (6.15), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

     • Miloslav Oswald

       

       Važený pán Herman.
       Vás mrzí moja reakcia a mňa, že ste písal kritiku na niečo, čo ste vlastne nevidel a nepočul.
       Myslím, že to posupne smeruje ku tomu, že začnete písať kritiky na predstavenia, ktoré odpadli alebo sa vôbec nekonali.
       A ku tomu, napriek zákazu robenia si zvukových zaznamov, si každé jedno nahrávate a občas si aj pospite.
       Pre Vás by som písať recenziu nechcel, lebo tak, ako ich píšete Vy, vlastne tie predstavenia robíme pre Vás.

       13.08.2015 (9.13), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

       • Josef Herman

         

         Pane dirigente,
         vyjádřil jsem svůj názor na polovinu představení a přiznal jsem to. Kdyby ta druhá polovina byla sebelepší, nic na věci to nemění. Vy si za představením stojíte, tedy máme každý jiný názor, a oba na ten svůj máme nárok. Můžeme si jen vyměnit věcné argumenty k inscenaci – já jsem své uvedl v recenzi, jestli myslíte, že jsem něco nepostřehl nebo nepochopil, uveďte protiargumenty.
         Zamrzela mne vaše reakce právě a jedině proto, že místo věcné debaty ublíženě vytahujete insinuační podpásovky, o nichž se bavit by mi bylo stydno.

         13.08.2015 (11.03), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

         • Miloslav Oswald

           

           Jediné veľké ublíženie,
           ktoré cítim je voči môjmu súboru. Myslím si, ze uz zo zásady u nás nenájdete niečo pozitývne. O argumentoch sa s Vami nebudem naťahovať, lebo robiť umenie je rozdiel, ako o ňom len teoreticky písať.
           Ak by ste tisíc večerov mal možnosť otvoriť oponu a byť súčasťou tvorivého procesu..vtedy by som na to pristúpil.
           Tak, ako je posledný Ring v Bayreuthe jeden veľký nezmysel za milióny euro, a mal som možnosť ho vidiet, Európa ho prijala.
           Vlastne som Vám vďačny, lebo sme dokázali aspoň z časti zastaviť ten nekonečne sa opakujúci inscenačný kolovrátok, ktorý pokiaľ viem aj Vám vadí…

           13.08.2015 (14.46), , Trvalý odkaz komentáře,

         • Josef Herman

           

           Tak především
           jsem souboru nijak neubližoval, spíš myslím naopak. Neschovávejte se za soubor – kritizoval jsem přisprostlou inscenaci, jmenovitě režisérku a v důsledku ty, kteří jí takové dílo nechali udělat, tedy vedení opery a divadla. Dal jsem si to do souvislostí se snahou ředitele o „lidové“ divadlo, ale zdá, že mu křivdím, že je to možná výsledek vašeho rozhodnutí a vaší představy o ideálním operním divadle – to zvenku nepoznám a drby, jak to bylo, samozřejmě nesháním. Ostatně je to k debatě uvnitř divadla, kritikovi ani divákům do toho nic není. Jen pochybuji, že se pěvci cítí ublížení, a také bych se divil, kdyby se inscenace líbila všem v olomouckém divadle – není vaše nervózní útočení spíš výsledkem polemik přímo v divadle?
           Podle vás je teoretik dobrý jen aby vás pochválil, jinak ho neberete vážně – podivuhodná sebejistota. Pak se divím, že si od nýmandů teoretiků necháte pochvalu líbit, přece nemůže mít cenu a měl byste ji také odmítnout. Když jen vy praktický dirigent dokážete neomylně poznat, že v Bayreuthu dělají nesmysly, kdežto olomoucký Lazebník je jedině správná věc, ergo v Bayreuthu operu potápějí ke dnu, kdežto vy v Olomouci ji vedete k zářivým zítřkům. Ještě o tom musíte přesvědčit evropské diváky, aby do Olomouce jezdili jako do Bayreuthu, samozřejmě za tamější ceny vstupenek. A třeba televizi 3SAT, aby místo mizerného Tristana odvysílala reprízu olomouckého Lazebníka. No váš problém, a vašeho ředitele, potažmo olomoucké radnice a olomouckých diváků, jestli chtějí operní divadlo podle vašeho mustru. Na mě je pouze posoudit inscenaci v kontextech, což jsem udělal, a když holt se o konkrétních názorech nechcete pobavit, když ani nechcete poučit teoretika, v čem se mýlí, není o čem debatovat! Abychom tu trapnost ukončili: už nebudu reagovat na nic jiného než na případné věcné argumenty stran Lazebníka, vašimi představami o kritice, teoreticích a umělcích se fakt zdržovat nadále nebudu.
           Jen ještě poznámku: kritika není PR, není to výstupní kontrola kvality či nekvality, jenom, je to nahlas vyslovený názor k diskusi – protože já si na rozdíl od vás nemyslím, že mám patent na rozum a diskuse k věci velmi vítám. Je to názor vytvořený na základě nějakých kritérií, jiný s jinými kritérii může mít názor odlišný – v umění není jediná pravda!!! Jenže přiřadil jste se k těm, kteří si namyšlené namlouvají, že právě ten jejich názor je jedině správný, a každý, kdo si myslí něco jiného, je s odpuštěním vůl.

           14.08.2015 (23.02), , Trvalý odkaz komentáře,

5. Miloslav Oswald

   

   Chcem Vam poďakovať.
   Myslím, že ste mi zdvihli sebavedomie.
   Za súbor sa neschovavam. Som jeden z mála, ktorý si za svojimi ľuďmi stojí, a to, že si bránim inscenáciu, je normálne. Mal by som sám ohovárat a kydať na inscenáciu, v ktorej je vložena energia mojich ľudí?
   Som tiež veľmi rád, že ma nepoznáte osobne, lebo ja Vás z Vašich slov áno. A niekoľko rokov sledujem, koho máte radi a koho nie. Dá sa to krásne poznať.
   A nikdy som nepovedal, že teoretik alebo kritik je nymand, ale asi si to začnem o niektorých myslieť.
   Ste urazený a som tomu rád. A verím, že bude príležitosť, aby som Vám svoj názor povedal osobne.
   S prianím všetkého dobre Vás srdečne zdravím

   17.08.2015 (9.00), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

   • Josef Herman

     

     Pane dirigente,
     že se nesnažíte polemizovat k věci, ale jen urážet, je přece jasné od začátku. To jste nemusel přiznávat. Inu každý, jak umí a na co stačí, že. Navíc pochybuji, že vaše nactiutrhání někdo čte, tato debata je na iDN dávno překryta aktuálnějšími událostmi. Nevím, jak jste došel k tomu, že jsem uražený – musím vás zklamat, nepovedlo se vám ani to. Je mi z vás jen smutno a mám obavu o další směřování olomoucké opery – jak jsem napsal do recenze. Věcnou obhajobu inscenace holt už nečekám, trochu jsem doufal, že mi jako dirigent vysvětlíte, jak se přisprostlé jevišní jednání a fórky ze záchodové mísy mají k Rossiniho hudbě. To by byla jediná rozumná obrana inscenace.
     Mějte se dobře.

     17.08.2015 (10.00), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

6. Miloslav Oswald

   

   Jediný
   kto od prvopočiatku uráža ste Vy. A to už v tej asi podľa Vás fundovanej kritike.

   Vôbec ľutujem, že som tak hlboko klesol a niečo Vám napísal.
   Ja patent na rozum nemám, ale viem, že potlesk po predstaveni je určite krajšia odmena ako slová niekoho ako ste Vy.

   17.08.2015 (13.29), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

7. Tomáš Zindler

   

   Pane Hermane,
   přiznal jste ve svém textu, že neumíte nic než kritizovat. Tím je vše vysvětleno a další debata je zbytečná.
   Nezávidím Vám 🙂

   17.08.2015 (17.17), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

8. Josef Herman

   

   Pánové,
   opravdu nechcete nebo neumíte napsat něco věcného na obranu inscenace, za kterou tolik bojujete? Osobní invektivy nekomentuji, jsou vaším, ne mým problémem.

   17.08.2015 (20.14), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

9. Pietro Falcone

   

   Kamarádky studentky
   měly čest to shlédnout. Jejich laický názor nezaujatého publika, kterému má být asi představení určeno, se kupodivu v ničem nelišil od názoru odborníka p.Hermana. Včetně pochvaly pro p.Koplíka a znechucení nad chaoticky pojatou inscenací, kýčovou výpravou a kostýmy, vulgární mimikou, lacinostmi i „novým“ stylem. Pak rozpačitě četly kritiky a říkaly si, že tomu asi nerozumí, než s ulehčením narazily na recenzi pana Hermana a pokojně si oddechly, že to s jejich úsudkem není tak špatné.
   Děkuji tímto za tříbení vkusu mladé generace tvůrcům i kritikovi. S tím, že slečny si příště raději přečtou p.Hermana, než znovu půjdou do olomouckého divadla.:)

   27.01.2016 (12.25), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

   • Josef Herman

     

     Děkuji.
     Ale kamarádky studentky, jestli se vám něco líbí nebo nelíbí, jaký si uděláte názor, je jen a jen na vás, s odborností to nijak nesouvisí, máte na své mínění plné právo. Nedejte se nikým manipulovat. Třeba se mnou příště souhlasit nebudete a je to v pořádku, když půjde jen o věcnou debatu argumentů.
     Přeji hodně zážitků nejen v opeře!

     27.01.2016 (12.39), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

Jméno a příjmení: *

E-mail: *

Komentář: *

Δ