Kritické teze Josefa Hermana – M. Šotek, J. Suchý, J. Šlitr: Tajemství žlutého hřbetu (Divadlo Na Orlí Brno)

Milan Šotek napsal juke-box muzikál z písniček Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra s podivným názvem na objednávku Divadla A. Dvořáka v Příbrami v roce 2011. Jeho fantasmagorie, kterou sám označil ze svých her za „nejprdlejší“, však víc sedí letošním studentům muzikálového herectví na JAMU.

Nikol Kotrnetzová, Katarína Mikulová, Kristýna Štarhová, Markéta Pešková, Štěpán Kaminský, Michal Kuča. Foto: Pavel Nesvadba.

Šotek spolu s režisérem a choreografem Martinem Packem vyjmuli z původního kontextu písničky Suchého a Šlitra, motivy jejich her, zamíchali to s cimrmanovským vyšetřování inspektora Trachty, přidali PC videohry, sociální sítě, sci-fi, exotické pavouky, ochutili trochou westernů a morzakorů, zahustili dětskými zážitky a nechali přes jeviště sem tam přeběhnout Kačera Donalda. Jak dort od pejska a kočičky, ale vůbec ne laciný, obsahuje spousty narážek, odkazů, citací. To není dnes tak časté siláctví mladých neználků, tohle je hodně poučené, zároveň své, bez povinné úcty k zasloužilým veličinám.

Marek Ouda, Barbora Chrenková, Natálie Tichánková, Kateřina Falcová, Nikol Kotrnetzová, Pavel Režný. Foto: Pavel Nesvadba.

Připomnělo mi to Baletní jednotku Křeč na laguně Varadero, událost o rok starší než je Milan Šotek – tehdy šlo o razantní estetickou proklamaci nové generace, tentokrát o svébytnou poklonu klasikům žánru a o prezentaci úctyhodných dovedností studentů JAMU. Odehráli změť postav a figurek s ohromujícím smyslem pro významový detail, schopni bleskových proměn, nadsázky vyhnané ad absurdum, v přesné souhře herecké, pěvecké i taneční. Muzikáloví herci, kteří perfektně mluví, zpívají a tančí nejen technicky, ale s pochopením věci, s přesným stylem, noblesou. Většina z nich se už nyní může pochlubit originálními hlasy. Holt dobrý oddíl!

Daniel Rymeš, Marek Ouda, Kateřina Falcová. Foto: Pavel Nesvadba.

Martin Pacek s nimi může na jevišti kouzlit nápaditými choreografiemi, přesně časovanými gagy, může na jevišti předvést jakoukoli bláznivinu – jakoby zhmotňoval myšlenky a asociace. Vše v náležitě atraktivním provedení a pestrobarevném nasvícení.

Pavel Režný, Štěpán Kaminský, Marek Ouda. Foto: Pavel Nesvadba.

Živelnou energii inscenace podporuje jazzový sextet, tohle by dost dobře nešlo sehrát na reprodukovanou hudbu. Produkce, kterou by byla škoda uzavřít jen do školních představení – tohle by byla parádní inscenace jakéhokoli profesionálního divadla.