Divadelní noviny > Blogy Kritika

Kritické teze Josefa Hermana: Sestra v akci

Muzikálovou komedii Sestra v akci si podle informací Hudebního divadla Karlín vybrala Lucie Bílá sama. Vybrala si dobře, role zpěvačky, která se skrývá před mafiány v klášteře a převrátí tamní nudný život naruby, je přesně pro ni, a ona v ní je zase přesně pro současné karlínské publikum.

Bláznivá komedie napsaná podle populárního filmu z roku 1992 se poprvé objevila v kalifornské Pasadeně v roce 2006, o tři roky později se hrála v Londýně a za další dva roky na Broadwayi – tuto verzi hrají v Karlíně. Překladatel Adam Novák uvádí, že se muzikál hrál už v patnácti zemích sedmi jazyky.

Volba titulu odpovídá i dlouhodobějšímu trendu uvádět v Karlíně populární hity z nedávné doby, zaměřené na nejširší publikum, které je nyní v karlínském divadle doma. Odpovídá tomu i Novákův překlad, rád kvituji, že takřka bez dřívějších neobratností. Jen mi jeho jazyk místy připadá poněkud šroubovaně archaický.

Hudba Alana Menkena přímočaře kombinuje krotký rock s popovými popěvky, připomíná to hudební smog rozhlasových stanic. Písničky se mechanicky opakují, jedna jako druhá, slouží jevištnímu třeštění bez větších vlastních ambicí. Hudební čísla jsou ovšem vnějškově efektní, občas i s technicky obtížnými pasážemi zejména pro skupinu jeptišek (company a sbor), pro hodně dobře připravené zpěvačky to však nebyl problém. Stejně spolehlivě hraje orchestr řízený Kryštofem Markem.

Antonín Procházka nechtěl po aktérech žádné herecké nuance, kulantně řečeno. Seřídil energickou show z jednoduchých situací na vyprázdněné scéně, přidal několik svých obvyklých gagů, prostě je to obvyklý klon zdejších divácky oblíbených produkcí. Hlavní slovo má efektní, i když principem pořád stejná choreografie Pavla Strouhala.

Lucie Bílá si postavu pronásledované zpěvačky Deloris, která poblázní jeptišky a stvoří s nimi hodně nonkonformní kostelní zpěvy, přizpůsobila svému projevu – předvádí svou zavedenou podobu, ostatně jak karlínští diváci očekávají a vyžadují. Její hlas zní stále dobře, byť už není tak průzračně čistý, jako býval, ale je zase jinak zajímavý a zpěvačka s ním zachází skvěle nejen stylově a intonačně, ale i výrazově. A Lucie Bílá prostě pořád je ozdobou revuálního jeviště. Pokud nenastane nějaký problém, měla by odehrát všechny reprízy, jistí ji Markéta Procházková. Výtečné byly čtyři řádové sestry v podání Venduly Příhodové, Pavly Břínkové, Heleny Dytrtové a právě Markéty Procházkové. Zloducha Curtise několika gesty a postoji demonstruje Václav Noid Bárta, jeho zločineckou partu drží pohromadě pár režijních gagů, ale tady je inscenace až moc naivistická. Martin Písařík s vtipem sehrál nehrdinského policistu Eddieho. Jaromír Dulava parodoval církevního hodnostáře Monsignora O’Haru  skoro urážlivě, jak mu jistě bylo nařízeno autory a režisérem. Dokonce i ředitel divadla Egon Kulhánek přišel moderovat závěrečné defilé v převleku za kardinála.

Jiskřivá, výtvarně a kostýmy efektní show by se karlínskému publiku měla hodně líbit.

Hudební divadlo Karlín – Sestra v akci, muzikálová komedie podle stejnojmenného filmu. Hudba: Alan Menken, texty: Glenn Slater, libreto: Bill a Cheri Steinkellner, překlad a české texty: Adam Novák, režie: Antonín Procházka, choreografie: Pavel Strouhal, hudební nastudování: Kryštof Marek, sbormistr: Sára Bukovská, scéna: Martin Černý, kostýmy: Linda Boráros, sound design: Petr Ackermann, light desing: Pavel Dautovský. Česká premiéra 19. října 2017.

• Autor: Josef Herman
• Publikováno: 20. října 2017

• Na hlavní stranu
• Na začátek stránky

Komentáře k článku: Kritické teze Josefa Hermana: Sestra v akci

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

Jméno a příjmení: *

E-mail: *

Komentář: *

Δ