Divadelní noviny > Blogy Kritika

Křížové výpravy J. P. Kříže (No. 10)

K třicátému výročí sametové revoluce uskutečnilo se akcí tolik, až jsem měl místy pocit, že se definitivně loučíme s jejími ideály. Jsem poslední, kdo by proto nevítal spíš činy směřující k budoucnosti – a ze všeho nejvíc pokojná a uvážlivá vystoupení probouzejícího se mládí na náměstích i na Letenské pláni.

Nejvyšší patra velké proměny a jejího zvratu nahlédl příspěvek k radostnému tanečnímu víkendu kolem 17. listopadu: Michal Lang napsal a v pražském Divadle pod Palmovkou uvedl Happy Chicken CZ – drůbeží farmu. Její ambice sám záměrně uskromnil a zároveň znepřehlednil charakteristikou: Konverzačka s postupy frašky, s prvky absurdního humoru nebo surrealistické grotesky, s tarantinovskými, ale vlastně spíš lynchovskými scénami. – Takže v podstatě černá komedie.

Stalo se v Bruntálu Českým

Titul průhledně odkazuje na dvojí inspiraci. Tou první je dominantní český výrobce drůbežího masa, respektive jejího produktu zvaného brojler, někdy mylně označovaný jako „bojler“ (M. Jakeš), a s ním spojený producent chemických hnojiv. Druhá pak, zejména v ideologické části, evokuje souznění s Farmou zvířat George Orwella. Jen shodou okolností – obě fantaskní díla vznikala nezávisle na sobě – reaguje Langovo Happy Chicken CZ na tiskovinu, která je v těchto týdnech šířena jako šestnáctistránková inzertní příloha deníků. Nese název Pravda o Agrofertu a odvrací formou „pozitivního otisku“ pomluvy, kampaně, lži a pokoutné reportáže veřejnoprávních médií o životě brojlerů před dosažením jateční váhy v tzv. klecovém chovu, ale i výmysly a nesmysly o dotační politice, údajně znevýhodňující malé a střední podnikatele ve prospěch mamutích korporací oligarchů.

Lang se vzdal žánru, který se nabízel – dokudrama. Příběh rodiny Jana Jaroty st. otevírá, když živnost předal Jendovi Jarotovi ml., aby se sám mohl věnovat politice. Zatím ovšem jen s částečným úspěchem proměny státu v dobře šlapající firmu. Dějiště: sídlo Happy Chicken CZ v Českém Bruntálu, malebném městečku pod hraničními horami, původně osídleném podle práva emfyteutického Němci a rozvíjejícím se v izolaci.

Představu o pohnuté historii městečka dokládají fakta: Když ve vzdálenosti bezpečné táhl polem kolem bratr Žižka, v Bruntále Českým brali teprv vojsko k bitvě na Poli moravským. A když hořely stodoly se zbitými tábory po bitvě u Lipan, tu v Bruntále Českým již oplakávali posledního krále z rodu Přemyslova, Václava, toho jména dědičného vladaře III., píše se v kronice Václava Bečky z Chmelna. A z dějin novějších mezi světovými válkami ani pohled z rozhledny Pyšná věž na vrchu zvaném Český puchýř neuspokojil Konrada Henleina, vůdce Sudetendeutsche Heimatfront (SHF), později Sudetendeutsche Partei (SdP). Po celou dobu návštěvy Českého Bruntálu byl nápadně bledý a málomluvný, vzpomínají poslední žijící pamětnici, tehdejší děti. Členové jeho doprovodu dokonce tvrdili, že Henlein na rozhledně při pohledu na město a jeho okolí hořce plakal a vyžádal si okamžité spojení do Berlína. Spojovatelka dosvědčila, že s poukazem na poměry v Českém Bruntálu snažil se Konrad Vůdci připojení českých Sudet k Říši důrazně rozmluvit. Tolik ohlas orální historie, kompletněji rozvedený v programu inscenace.

Zapadlí vlastenci dnes

Lang zastihl Český Bruntál na přelomu epoch. Jenda Jarota ml., kterého jako typického všemocného, protřelého, zbohatlého, mocí opojeného fracka hraje Jan Teplý, jen zpovzdálí a po telefonu ho řídí Jan Jarota st., se dobrotivě ujímá vlády nad Happy Chicken CZ i nad městem, jehož mužská občanská část se sdružuje v uskupení Český Bruntál nedáme! Orientují se na domobranu secvičovanou v branné koordinaci proti všudypřítomnému nebezpečí nekontrolovaného přílivu imigrantů, jak veřejnost soustavně varují hlava státu, předsedové SPD, hnutí Trikolóra a také okamurovský vlastenec a první český terorista Jaromír Balda. Spojkou mezi Jarotou ml. a k budování a obraně vlasti vždy připravenými chlapy je „nejen řidič kamiónu“ Ondřej Schwarz. Protože v Českém Bruntále není Sparta, má v obytném pokojíku oltáříček s hákovým křížem a s funkčním panzerfaustem wehrmachtu. V odhodlanosti rozdávat rány a mít z toho pokud možno osobní prospěch vykresluje ho s poťouchlou submisivitou k vůdci a nadřazeností k mužstvu Ondřej Veselý.

Mezi dispečery dopravy, řidiči a pracovníky, dělnicemi a učni drůbežárny vyniká – zejména prokázaným IQ kolem 60 – Míla Čech (Milan Mikulčík). Mluví málo a nebýt handicapu, narostla mu totiž ženská prsa, mohl by v družině být ještě úspěšnější. Osvědčuje se specialista na PR Tomáš Zeus, který má natočit filmové dílo Pravda o Happy Chicken. Protřele si v té postavě zkušené šmíry v oboru filmového umění, jen tak nezávazně obdařené některými osobnostními rysy Filipa Renče, vede Tomáš Dianiška.

Společenskou normalitu v menšině, pospolitost a hrabalovskou vyrovnanost ve vší sběrné surovosti zastupují hospodská a hospodský Anča a Pavel (Anna Bazgerová, Pavel Skřípal), nebo i trpěná Romka Hela, dělnice v drůbežárně (Natálie Šilarová). Prokazatelnou nadějí na okamžik, kdy tvá ztracená vláda věcí tvých zpět se k tobě navrátí, lide, navrátí, je pak bývalá studentka Kamila vykořisťovaná i týraná Ondřejem a milovaná jeho bratrem, mentalitě Bruntálu odolávajícím Adamem Schwarzem. Tuto mírně lyrickou dvojici, špatně zorientovanou ve společenství, v němž zaostalost, nevzdělanost, falešné vlastenectví, strach z čehokoli cizího a soustavně přiživovaná nenávist k čemukoli nečeskobruntálskému jsou eskamotérsky cílevědomými zásahy do podvědomí hnány k okamžiku, v němž zvítězí zlo a násilí, hrají Kamila Trnková a Adam Vacula. A potom je tu ještě špetku vlastního rozumu si uchovávající hlavní dispečer kamionové přepravy Kuba Albert (Jakub Albrecht). Přemýšlí a dokáže dát informace do souvislostí, proto začíná pochybovat.

Vize radostné budoucnosti

Až do této chvíle je Happy Chicken CZ – drůbeží farma černou komedií. Na scéně Jana Duška s dokonalým zbožštěním evropského významu českobruntálského masokombinátu a přípravny chemických hnojiv využívající racionálně k rozšíření a zintenzivnění jejich účinnosti koloběh potravinového řetězce od stále zkracované délky výroby drůbeží produkce, jejich následné konzumace až po využití exkrementů obyvatel k tvorbě ještě účinnějších fosfátů; jak se ukáže, promyšlené a energeticky neztrátové. Kostýmy Ivany Brádkové odpovídají sociální směsi současného venkova v teritoriu mezi Prahou a Děčínem či Chomutovem.

Ve druhé části nejprve do příběhu vstoupí „nákaza“: gynekomastie. Zatímco svět objevil Velký hadronový urychlovač Large Hadron Collider – LHC, majitelé Happy Chicken CZ ve městě, jehož uzlové historické mezníky jsem popsal a ze kterého po válce vyhnali původní obyvatelstvo, zdokonalili urychlovač růstu svalové hmoty při použití anabolických stereoidů. Po experimentech na sportovcích sedmdesátých a osmdesátých let minulého století uplatňuje se tento výrobní progres zejména v masném průmyslu. Ňadry rozdílné velikosti – podle rozsahu závislosti na množství konzumace místních brojlerů – se mohou nejnověji pochlubit takřka všichni příslušníci domobrany Český Bruntál nedáme!… Pořád jsme ještě na území černočerné komedie, jen maličko překračující hranici mystifikace a žánru sci-fi s možností proměnit příběh v realitu docela blízké budoucnosti.

Vlastně by na tomto místě mohlo Happy Chicken CZ skončit; možná s pointou z oboru frašky: Jak se kolektiv bruntálských Slušných lidí, jak je známe z několika jejich vlastenecky nátlakových akcí v Brně a na jejichž slušnost nedá dopustit ani pražský arcibiskup, snaží nepříjemné zátěže na hrudi zbavit. Drůbežárna vzápětí opustí drastickou výrobu masa i produkci stejně na anabolika bohatých hnojiv z polotovarů čistírny odpadních vod. A všichni pak brigádnicky vybudují pro drůbež travnaté výběhy, aby kuřata začala i snášet.

Kdy bude první mrtvý?

Jenže do příběhu a do Čech vtrhnou – jak straší Zeman, Klaus ml., Okamura a Balda – obávaní a nenáviděni imigranti. Chirurg černé pleti ze západoafrického Beninu, jeho žena a dcera: Maxime, Marianne a Adelle. Nikoli poprvé na české scéně Maxime Mededa a s ním Lamis Abdalla a Isabelle Dirlbeck.

Ejhle, ovoce libeňských přehlídek středoevropského divadla Palm Off Fest. Z Německa, Slovinska, Slovenska, ale i z Polska a Maďarska, kde svoboda dostává s autoritáři, populisty a s konzervativními kleriky na frak daleko víc než v Česku, k nám přicházejí pozoruhodné hry; třeba o nekrvavém, ale zlovolném polském pogromu na přelomu šedesátých a sedmdesátých (zemi za vlády Gomulky nátlakově opustilo víc než patnáct tisíc Židů) – Spravedlnost z Varšavy, o nebezpečí nacionalismu AFD: GOЯKI – Alternativa pro Německo? z Berlína, nebo o orbánovské obraně národního stromu, který si Evropskou unií byť jako plevelnou dřevinu zavlečenou na starý kontinent z Ameriky, vymýtit nedáme – Maďarský akát z Budapešti…

Nevázaná, byť kritická komedie Happy Chicken CZ – drůbeží farma Divadla pod Palmovkou prudce a nesmlouvavě akceleruje v nesmírně závažný obraz násilí rozsévaného jako zhoubná indoktrinace obyvatel částí českých politiků. Jejich lhaním, šířeným pod ochranou papalášské imunity, tedy beztrestně, stále nesvéprávnějšími starci a pragmatiky moci s pošramocenou minulostí i přítomností v jinak civilizované Evropě, nastává destrukce. Na kontinentu, který už mimo ambice vlád posttotalitních zemí není třeba dohánět a předhánět, jak zpočátku někteří balamutili, aby dnes stejně demagogicky naskočili na vlnu naočkované nenávisti k hodnotám svobody, pospolitosti a mírové spolupráce.

Až v Divadle pod Palmovkou uvidíte, jak se z blba s IQ kolem 60, jenom tak nezávazně pod velením místního fýrera hrajícího si na obránce vlasti, a aby ne, když k projížďkám po okolí jsou ještě dobrodincem Jendou Jarotou ml. obdarováni čtyřkolkami, aby té imigrantské špíny chytili co nejvíc – NO PASRÁN! – Český Bruntál nedáme!, jak se z toho imbecila stává opravdický vrah (i ta lopata a krompáč mohou vzdělanějším Čechům připomenout poválečný bestiální revanš), přestanete se možná i vy smát.

Zbývá už jen dodat, že Langovi imigranti byli do Česka zavlečeni lapkou kamionové dopravy Ondřejem Schwarzem. Už má loupežných vražd na svědomí několik. Když se horečně pracuje prostřednictvím mezinárodních neziskových organizací na záchraně nebožáků, první věta v telefonu z Francie sekla do živého: Proboha, co děláte v Československu?! Vizitka, za kterou se v hledišti nelze nestydět. A nádavkem, již doma u televizní obrazovky trapné, cynické a v kulturní Evropě nevídaně a neslýchaně zhovadilé vytáčky českého ministra vnitra odmítajícího pomoci čtyřiceti dětem z válkami a hladem deptaných částí světa, jakkoli zájemců o adopci sirotků je v Česku dost. To je, panečku, nadělení k 30. výročí sametu.

Nebyl jsem na premiéře zdaleka sám, kdo novou inscenaci hry Michala Langa – i s jeho výběrem hudby – označil za dílo v české dramatice přelomové, angažované, politické v nejlepším smyslu toho slova.

Hodnocení: 100%

Divadlo pod Palmovkou, Praha – Michal Lang: Happy Chicken – drůbeží farma. Režie Michal Lang, dramaturgie Ladislav Stýblo, scéna Jan Dušek, kostýmy Ivana Brádková. Světová premiéra 15. listopadu 2019.

///

Více o inscenaci Happy Chicken – drůbeží farma na i-DN:

(Un)Happy Chicken aneb Mafie z drůbežárny

…

• Autor: Jiří P. Kříž
• Publikováno: 25. listopadu 2019

• Na hlavní stranu
• Na začátek stránky

Komentáře k článku: Křížové výpravy J. P. Kříže (No. 10)

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

Jméno a příjmení: *

E-mail: *

Komentář: *

Δ