Divadelní noviny Aktuální vydání 19/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

19/2024

ročník 33
12. 11. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Festivaly

    Krkem velbloudím (No. 4)

    Protože Blízký východ je nám skutečně neznámý a protože většina zpráv z této oblasti, které nám zprostředkovávají média, je jednostranná a nestačí, rozhodla se dramaturgie, že je nutné nejen prezentovat divadelní představení, ale také kontext, z něhož autoři či díla vycházejí. Kvůli lepší srozumitelnosti, pochopení i komplexnosti poznání.

    Foto Irena Vodáková

    V tom se festival Nad Prahou půlměsíc liší od jiných našich divadelních festivalů, které vesměs nepotřebují vysvětlovat obecně známé souvislosti. Tento přístup se vyplácí. Nejen ve vzrůstajícím počtu zájemců, které zprvu spíš osloví nějaká nedivadelní akce, ale příště přijdou i na divadlo. Vycítí, že se obě cesty doplňují a podporují.

    Skupinu asi pětatřiceti účastníků přivítal velvyslanec J. E. Omer Hussein Thabet Saba´a. Foto Irena VodákováFoto Irena Vodáková

    Takovým příkladem je třeba projekt Embassy Tour. Vznikl před dvěma roky s cílem „odemknout“ ony tajemné „třinácté komnaty“, jimiž ambasády arabských zemí akreditovaných v České republice do té doby byly. Tedy místem, které svádělo ke spekulacím, co se za jejich zdmi odehrává, kdo jsou lidé za nimi a o co jim jde. Mnozí dokonce ani netušili, s jakými blízkovýchodními zeměmi má Česká republika zahraniční vztahy. To se za ty tři roky, co se Embassy Tour těší značnému zájmu diváků, změnilo. V minulých ročnících festivaloví hosté navštívili ambasády Maroka, Kuvajtu, Palestiny, Spojených Arabských Emirátů, Egypta, Iráku či Tuniska. Letos se festival zaměřil na Jemen. Navzdory omezeným možnostem, které ambasáda má vzhledem k neklidné situaci ve své zemi, se i její představitelé od loňského roku snaží o spolupráci s festivalem. Tak postupně padají vzájemné bariéry: prostřednictvím kultury.

    Jemenský velvyslanec J. E. Omer Hussein Thabet Saba´a (vpravo) ve své řeči zdůraznil, že česko-jemenské vztahy trvají již osmdesát let. Foto Irena Vodáková

    Skupinu asi pětatřiceti účastníků přivítal velvyslanec J. E. Omer Hussein Thabet Saba´a. Ve své řeči zdůraznil, že česko-jemenské vztahy trvají již osmdesát let. Ocenil, že Česká republika pomáhá Jemenu i v nelehké situaci občanské války, že zde také působí humanitární organizace Lékaři bez hranic či Člověk v tísni. Zároveň vyjádřil naději pro brzké mírové řešení několikaletého konfliktu. Vyslovil rovněž poděkování festivalu za to, že usiluje o poznání Jemenu a jemenské kultury a jako vyjádření díků věnoval organizátorům dárkovou kazetu s tradiční jemenskými předměty.

    Jako vyjádření díků věnoval J. E. Omer Hussein Thabet Saba´a organizátorům festivalu dárkovou kazetu s tradičními jemenskými předměty. Foto Irena Vodáková

    Poté paní Hanan promítla svou prezentaci o Jemenu, v níž diváci prostřednictvím fotografií a jejího výkladu putovali po velkých jemenských městech jako San´á, Aden a Šibam či na ostrov Sokorta, objevovali různorodost a bohatství jemenské krajiny i kultur, obdivovali zvláštní jemenskou architekturu, nádherné vitráže typické pro Jemen i přírodní endemity, mezi něž patří například i majestátní dračí strom. A podivovali se nad původem kávy mokka, která byla údajně pojmenována podle jemenského přístavu al-Muchá. Nakonec všichni mohli tuto vynikající arabskou kávu ochutnat, a to spolu s dalšími jemenskými dobrotami, které u té příležitosti připravila velvyslancova manželka.

    Hra napsaná stylem „vyprávěného divadla“ vypovídá o vztazích tureckých přistěhovalců a rodilých Němců. Foto Irena Vodáková

    Během odpoledne se diváci z Jemenu přesunuli do Turecka. Ve vršovickém divadle D21 navštívili představení režisérky Lucie Ferenzové Černá voda od současného německého dramatika Rolanda Schimmelpfenniga. Tato hra, napsaná stylem „vyprávěného divadla“, vypovídá o vztazích tureckých přistěhovalců a rodilých Němců. Jak se proměnily od dob jejich dospívání do chvíle, kdy se z bývalých teenagerů stali manželé a manželky, úspěšní či méně úspěšní občané. Je výstižným dramatickým příspěvkem na témata sžívání různých kultur a překonávání vzájemných předsudků a klišé. V tomto směru se jedná o jednu z nejvzácnějších a nejaktuálnějších inscenací v současném českém divadle.

    Na představení tematicky navázala debata s významným turkologem, prvním českým velvyslancem v Turecku, překladatelem Tomášem Laně. Foto Irena Vodáková

    Na představení tematicky navázala debata s významným turkologem, prvním českým velvyslancem v Turecku, překladatelem Tomášem Laně. Ten nejprve v kostce uvedl, jak se proměňovala situace v Turecku od doby, kdy v zemi působil, tedy od období let 1995 – 1999, do současnosti. Pak odpovídal na otázky z publika. Řeč byla například o šancích Turecka na vstup do Evropské Unie, o vztazích Turků a Kurdů, o tureckých diasporách u nás i ve světě. Ale nezůstalo se jen u politických otázek, které v současnosti vzrušují pochopitelně nejvíc. Pan velvyslanec hovořil i o tom, jakým způsobem se ona politická situace promítá do kultury, jak ji reflektují současní autoři. A samozřejmě padlo i to, že nesmíme zapomínat na to, že „Erdogan neznamená turecká kultura“.

    ///

    Více o festivalu Nad Prahou půlměsíc na i-DN:

    Nad Prahou půlměsíc


    Komentáře k článku: Krkem velbloudím (No. 4)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,