Divadelní noviny Aktuální vydání 21/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

21/2024

ročník 33
10. 12. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Burza

    Kultura 2016

    Unie zaměstnavatelských svazů uspořádala (3. 11.) za účasti ministra kultury D. Hermana konferenci pro asociace hájící smysluplnou existenci živé a neživé kultury v naší zemi. Za HA jsem ve svém příspěvku sumarizoval, s čím se divadelní soubory v praxi setkávají. Vyjímám:

    ČR je na prvním místě v Evropě v počtu benzínových pump (7 000) na počet obyvatel… Podobně jsme na tom se Supermarkety… Nebo s veřejnými domy u centrálního náměstí země!

    Ale také s hustotou regionální sítě stálých souborů divadel, kde jsou herci odměňováni za každodenní tvorbu úsměvů či zamyšlení diváků – průměrným platem 19.000 Kč hrubého za měsíc… Na rozdíl od pump a potravin jsou však regionální soubory ohroženy zřizovateli, kteří chtějí mít z divadel Stagiony, kam budou zajíždět celebrity z Prahy… (Pozn.: například v Opavě prachsprosté žvásty nehovoří o plánované akci na likvidaci divadla, ale o obavách diváků o setrvání činoherního či operního souboru).

    Zákon o kultuře či Zákon o divadle zmizely v propadlišti jeviště bytí, a zatím není vůle, která by je vynesla do života (ve prospěch tvůrců a jejich diváků).

    Neviditelná ruka trhu zřídila v ČR – 86 komerčních televizí! Soukromých dabingových studií je 27! Podhazují zadavatele tak, že jim pak po odečtení marže zbývá na překladatele, úpravce, zvukaře, režiséry a herce – stále méně. 185 výborných českých dabérů rok nepracuje, aby se mohla vrátit pravidla tvorby světově uznávané kvality českého dabingu. Kromě veřejnoprávní ČT je soukromá studia ostentativně (i přes protesty diváků) neobsazují. Reklamu nezajímá kvalita, ale sledovanost! Marné jsou protesty diváků – ve všech disciplínách herecké profese v médiích se nekompromisně prosazuje trend: v co nejkratším čase – více práce – za méně peněz… Přesně to zpřítomnil kolega herec: Nadaboval hlavní roli, přišel si pro smlouvu – vyňal peněženku a upřímně se zeptal produkční: Kolik platím?

    Když můj ročník v počtu 9 absolvoval v roce 1981 DAMU – doprovázelo nás do praxe (z JAMU a tří státních hereckých konzervatoří) – 50 absolventů… V loňském roce jich bylo (vlivem nekontrolovatelného nárůstu soukromých škol) 250! Kde se uplatní? A za jakou cenu?

    Tržní prostředí pohrdá nezbytnými tvořivými lidskými aktivitami, které organismus společnosti jako celek mohou zachránit od postupné degenerace. Podfinancování kultury (přes aktuální úspěchy ministra) nutně vede k neustálému úsilí o podstatné navýšení podílu ze státního rozpočtu. O záměru zákona o Veřejnoprávních institucích (jako hlavní ose roku 2016) jako o možnosti zlepšených podmínek pro vedení organizace můžeme uvažovat – ale pouze za předpokladu, že budou zachovány také představy zaměstnanců. (Snad se ministrovi podaří obnovit víru zaměstnanců v kultuře, že jejich nezištné nasazení se nedá zneužívat donekonečna.)

    Věřím, že investice našich schopností do úsilí, aby se „živá“ kultura nikdy nestala neživou a „neživá“ kultura byla té živé živou oporou – zůstanou životní prioritou nás všech.

    JIŘÍ HROMADA

    www.hereckaasociace.cz

    (Na žádost Jiřího Hromady redakčně neupraveno.)


    Komentáře k článku: Kultura 2016

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,