Hvězdy se nedají koupit
Intelektuál ve veřejném prostoru je název knihy jedenatřiceti esejů tuzemských filosofů, sociologů, ekologů a nejrůznějších odborníků, která vyšla předloni. Tištěný titul se stal nyní inspirací inscenaci Kupci hvězd, kterou připravilo brněnské Divadlo Feste. Nejde ovšem o dramatizaci ani adaptaci názorově, hodnotově i generačně velmi rozsáhlého svazku.
Lukáš Černoch a Miroslav Sýkora jako dva vědci-kuchaři FOTO JAKUB JÍRA
Režisér Jiří Honzírek, kterému asistovali (i scenáristicky) herci Lukáš Černoch a Miroslav Sýkora, se ve svérázné parabole snaží ohledávat postavení dnešních učenců a zejména jejich společenské možnosti, vliv a moc obecně. Honzírek na scénu přivádí Biologa a Dramaturga. Oba v jakémsi administrativním kolosu mají sice svoje vznešeně i komicky znějící vědecké úkoly, ale mnohem více se upínají k polední pauze. Rezervovaný holandský řízek s kaší však nedostanou a začne vzpoura: nejdříve proti kuchyni, posléze proti jejímu systému i nabídce a nakonec sami vědátoři jako groteskně vymóděné kuchařinky začnou vařit. Masy je ovšem potřeba nasytit nejen skrz jícny, kuchyně znamená vliv. A tak se vše v podivné persifláži svrhne do volebního boje. Z obou nevinně zapálených revolucionářů a příšerně selhávajících kuchařek se stanou politici lákající ovečky na vylosovaná čísla svých stran.
Myslet si o naznačeném konstruktu lze leccos. Podstatné ovšem je, že Honzírkova inscenace, která začne slibně jako bezvadná groteska, se nakonec ztěžkle hroutí sama do sebe. Zpočátku si tvůrci utahují z akademiků, jejichž hlavním zájmem je přece jen žvanec a jejich hlavním problémem topornost. Groteskní prolog je příslibem. Inscenace se ale přes podobenství o jídle, vaření i dialozích o něm začíná chytat sama do sebe, začíná se usvědčovat z dramaturgické, myšlenkové i divadelní rozředěnosti. Aby tvůrci dostáli intelektuálnímu oparu kusu i Divadla Feste, začnou dialogy na jevišti prosakovat nejen myšlenky jmenované vzdělanecké elity, ale také různě pokroucené prezidentské citáty (Naše kuchyně nevzkvétá!), divák si užije otravně dlouhého a neústrojně vmontovaného monologu ze Shakespearovy tragédie Julius Caesar či slovního žonglování v duchu Brechta a Kundery. Zábavná divadelní observatoř elity se přes metaforu pošpiněné kuchyně (rozuměj ty, kteří to lidu zavařili a dávají sežrat) a stejně rozvrácené jídelny (rozuměj prostoru, kde se sytí nebohý zbytek veřejnosti) dostává k nefungujícímu a žvanivému obrázku.
Z dění na jevišti nakonec nebude moudrý nikdo, i když sami aktéři Lukáš Černoch a Miroslav Sýkora podávají energicky odzbrojující výkony. Při jejich bosém pocházení a plazení se po střepech jsem se tázal, zda je v divadle skutečně dovoleno vše. Ale nešť, účel světí prostředky. Pragmatismu je třeba i na divadle. Ovšem zdejší rekvizity (demolované příbory a sklenice, hrnec spatlaných surovin, odér skutečného bramborového guláše, který posléze připadne publiku) jakousi podivnou podívanou neúčelně a svévolně ilustrují.
Divadlo Feste – Jiří Honzírek, Tomáš Sýkora, Petr Maška: Kupci hvězd. Režie Jiří Honzírek, výprava Martina Zwyrtek, hudba Jiří Starý. Premiéra 22. ledna 2014 v Kabinetu Múz.
Komentáře k článku: Hvězdy se nedají koupit
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
