Kupec benátský
Ve světě, kde nebývalou měrou vzrůstá náboženská a rasová netolerance, se zdá být Shakespearův Kupec benátský titulem navýsost aktuálním. Nemyslí si to ovšem zřejmě maďarští divadelníci z Egeru, kteří centrálním tématem své inscenace udělali lidské srdce naplněné láskou i nenávistí. Nejen že ho pak názorně předvedli na scéně, kde se do něj například i kouše, ale pro méně důvtipné ještě na videu nechali ve stále opakované smyčce probíhat operaci srdce.
Text kvůli tomu podrobili drastické úpravě, která celkem neztrácí dějovou logiku. Benátky „se odehrávají“ na sídlišti, údajně panelákovém, jak píší maďarští kolegové, což by se jako výraz uniformní a pokleslé současné civilizace dalo i přijmout. Ovšem krkolomné šplhání po stěnách a jukání z různých otvorů snad mělo jen prověřit fyzickou připravenost herců. A taková je bohužel celá maďarská inscenace. Množství znaků a nápadů, které dávají smysl zřejmě jen tvůrcům. Proč v červené barvě, která byla historicky dána benátským Židům, a tedy Shylockovi i Jessice, má kalhoty také Bassanio? Proč Porcie tak usiluje o Bassania, když evidentně dává najevo bolest nad jeho orientací na Antonia? Proč Shylockův slavný monolog Což nemá Žid oči provází běsnění všech zúčastněných, které vyvrcholí u Antonia tím, že se svlékne a běhá nahý po scéně, aby se za své extempore nakonec zastyděl? Zásadní otázkou ovšem zůstává, jak zvolené téma režisér Sándor Zsótér promítl do dvou ústředních postav, do Shylocka a jeho protivníka Antonia. Antonio Andráse Ötvöse je městský hejsek, kterému se těžko dají věřit lodi s bohatstvím, spíš by to mohl být úspěšný vekslák. Pěstuje kulturu těla, předvádí se, srší suverenitou a arogancí. Je – jak je v poslední době zvykem – homosexuál a k Bassaniovi ho váže silný erotický vztah. Proč ho ovšem v závěrečné scéně přivleče na jeviště právě Bassanio mířící nožem na jeho hruď, zůstalo režisérovým tajemstvím. Antonio má paradoxně nejblíže k Shylockovi, také zůstává sám, poražený a opuštěný. Jejich srozumění je zde i vizuální, skutečně jen chybí, aby spolu navázali milostný vztah. Shylock Mátého Mészárose je podivně nezúčastněný, vlastně není jasné, proč tak trvá na své libře masa z Antoniova těla. I výše zmíněný slavný „rasový“ monolog odříkává bez emocí. Jsou tedy hlavním motivem peníze? Ale i o nich hovoří Mészáros tak, jako by na nich nezáleželo. K dceři žádný citový vztah neprojevuje, naopak ona se s ním postupně sbližuje. Nejvíce zájmu projevuje o Antonia, kterého při jeho tělocvičných produkcích bedlivě (se stetoskopem) sleduje, zřejmě aby jeho lidský dlužní úpis zůstal v pořádku a nijak si neublížil. O náboženství tady už nejde vůbec, bible se tu klidně rozřízne nožem, na stolku mrkají pouťové Panenky Marie jen jako nutné vybavení bytu. A rasismus? Je zde sice umělohmotná hračka černouška, ale při způsobu, jakým se s ní zachází, představuje jen další nečitelný a nadbytečný znak. O čem se tu tedy proboha hodinu a půl hraje?
Komentáře k článku: Kupec benátský
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
