Divadelní noviny Aktuální vydání 20/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

20/2024

ročník 33
26. 11. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Kritika

    Láska a manipulace

    Na ochozu nad podmanivě nasvíceným jevištěm Venuše ve Švehlovce svítí nápis: This performance makes you ready for love and death. Ještě před začátkem představení tak Depresivní děti vysílají jasný signál, že v nové inscenaci Jakuba Čermáka Modrovous Revival nepůjde o nic menšího než o lásku a smrt.

    Jednoho ze čtyř Modrovousů hraje Tomáš Žilinský FOTO MICHAELA ŠKVRŇÁKOVÁ

    Inscenací volně inspirovanou legendou o Modrovousovi provází čtveřice performerů (Petr Jeřábek, Adam Mašura, Jiří Ratajík a Tomáš Žilinský). Tvoří kapelu, jejíž covery známých skladeb protkávají jednotlivé výstupy. Zároveň však každý představuje Modrovouse čekajícího na manželku. Sloveso provázet jsem před chvílí zvolila zcela záměrně, protože pozornost se tentokrát upírá hlavně na diváky. Ti, kteří se osmělí přijmout výzvu, představují totiž v osmi krátkých scénách Modrovousovy manželky.

    Jednotlivé výstupy jsou si stavbou velmi podobné. Jeden z herců vystoupí do popředí jeviště a krátce charakterizuje svého Modrovouse. Jednou k tomu stačí cedule s nápisem free hugs, jindy se Modrovous (Petr Jeřábek) uvede tím, že by si chtěl s někým popovídat, další (Jiří Ratajík) zas hledá ženu, která miluje umění a nebojí se vyjádřit svůj názor. Ochoz nad nimi se vždy rozsvítí promítaným sdělením, že se čeká na Modrovousovu manželku. Čeká se poctivě, ať to trvá pár desítek vteřin, nebo dlouhé minuty, než se někdo z publika odváží. Když se tak stane, rozehrává se krátká scéna začínající tu dojemně něžným, tu okázalým vyznáním lásky a končící smrtí. Někdy se celá odehraje prakticky beze slov, někdy se mluví či zpívá. Párkrát se vše stihne během pár minut, jindy se obrazy natahují až s posvátnou (a trochu nudnou) obřadností.

    Zapojování diváků patří k Čermákovu režijnímu rukopisu, v tomhle směru není Modrovous výjimkou. Neobvyklé je spíš to, s jak vysokou mírou participace se počítá, což bylo nakonec i příčinou rozpačitého vyznění premiéry. Nerovnováha mezi herci, kteří vědí přesně, co mají dělat (zároveň však netuší, zda budou posloucháni), a diváky, kteří jsou odkázáni na zběžně předané instrukce, sytila vzduch lepkavou nervozitou. Ta víceméně přebila jakékoli další emoce, neumožnila budovat napětí.

    Jsem přesvědčena, že Čermák je režisérem s mimořádným citem pro silné poetické obrazy i třaskavou, až krutou nadsázku. Tentokrát jako by se však tento cit nemohl projevit v plné síle kvůli formátu, jaký si režisér zvolil. Výrazná divácká participace i poměrně rychlé střihy mezi výstupy nedávají prostor situace rozehrát a gradovat. Spíš se variují často dost zjednodušené obrazy o průběhu milostných vztahů.

    Pro mě se tak víc než lásky a smrti premiéra dotýkala tématu s nimi souvisejícího, ale konkrétnějšího. Vzhledem k tomu, že se na výzvy přihlásily výhradně ženy (podle anotace se do role Modrovousovy manželky ovšem může přihlásit kdokoli, nehledě na gender), tlačily se do popředí zejména otázky týkající se rodové rovnosti a genderově podmíněné manipulace. V premiérové konstelaci totiž muži vše ovládali, měli v ruce všechny triumfy a často svou převahou zaháněli divačky do nepříjemných pozic. Ty například musely zčistajasna odpovídat na komplikované otázky týkající se toxické maskulinity či genderové nerovnosti. Narychlo vymýšlené odpovědi vyznívaly spíš smutně banálně a vykreslovaly ženy jako hloupoučká stvoření.

    Přemýšlím, jak o inscenaci psát, když proměnlivost od reprízy k repríze je jejím nejvýraznějším aspektem. Téma, které mi přišlo nejpalčivější, se příště vůbec nemusí vyjevit tak silně. Mám-li si však tipnout, vysoká normativnost češtiny zapříčiní, že se budou nadále hlásit hlavně ženy. Stejně tak podle mě zůstane přítomná jistá nervozita. Záchytnými body v proudu nepředvídatelnosti jsou však herecké a hudební nadání protagonistů i momenty, kdy se Čermákův cit pro obraznost přece jen projevuje v plné síle. Nechám na vás, jestli se takovým proudem chcete nechat unášet.

    Depresivní děti touží po penězích, Praha – Jakub Čermák a kolektiv: Modrovous Revival. Režie Jakub Čermák, scéna a kostýmy Pavlína Chroňáková a Martina Zwyrtek. Premiéra 1. října 2023.


    Komentáře k článku: Láska a manipulace

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,