Láska, nebo manipulace?
Jaké jsou hranice mezi reálným životem a tím na sociálních sítích? Existuje na tzv. sockách láska, nebo to je všechno „fejk“? Je ten, kdo se směje na Facebooku a Instagramu, v životě taky šťastný? Když tam plácá někoho po zadku, znamená to, že toho druhého miluje a chodí spolu? Jak krátký život mají někteří influenceři a jak se z těch nejmilovanějších mohou stát ti nejnenáviděnější?
Sienna v podání Báry Horčičkové je od začátku ta drsná a manipulující. Jacka hraje Kamil Bačovský FOTO TEREZIE FOJTOVÁ
Takové otázky mohou napadnout každého, kdo zná kauzu kolem amerických teenagerů Jacka Wrighta a Sienny Mae, která v roce 2022 rozvířila i debatu o sexuálním zneužívání, v tomto případě zneužívání muže ženou. Tento reálný příběh se stal předlohou pro autorskou inscenaci Daniely Špinar Láska z TikToku, kterou Divadlo Polárka vkročilo do nové sezony. Celý scénář vychází, téměř doslova, z postů a statementů obou aktérů.
Sienna a Jack natáčeli hravé, bláznivé a vzrušující – tedy „hot“ – reels na TikToku a YouTube a stali se díky tomu teen miláčky Ameriky, mnozí fanoušci je považovali za neodolatelně ztřeštěný „power couple“ – všemi obdivovaný pár. Radostné a zamilované úsměvy, kterými hýřili na sociálních sítích, se však záhy zvrtly v obviňování a pláč. Kamarád Jacka totiž postoval video z jedné párty i se svým komentářem, v němž „týpečku“ Siennu obvinil ze sexuálního obtěžování opilého a bezvládného Jacka. Spustil tak koloběh osočování a vysvětlování, kde jinde než na sítích. Jaká strana ale měla pravdu, do jaké míry to byla jen hra a kdo za to může, je i dnes těžké určit. Bez viny možná nebyli ani jejich followeři, vždyť oni to tak chtěli, a o to jde přece především. Rozhodně to není černobílý příběh, a i když Sienně potom miliony lidí psaly děsivé vzkazy, ve kterých ji někteří dokonce posílali spáchat sebevraždu, za pár měsíců se na celou aféru zapomnělo. Když se člověk navíc podívá na videa zpětně, řekne si, vždyť je to on, kdo ji stále objímá a plácá po zadku. Nebyl to jen dnešní „situationship“, tedy intimní vztah, který ale není jeho účastníky přesně definován? A nemohli si to vyříkat mezi sebou, muselo to celé skončit jako „beef“ (dlouhodobý spor) na „sockách“?
V inscenaci je celá situace trochu jasnější, protože Sienna v podání Báry Horčičkové je od začátku ta drsná a manipulující. Není to žádný nevinný „crush“ (platonická láska). Manipulaci a touhu po slávě je vidět a cítit v každém jejím pohybu. Hned na začátku vyzve diváky sice hravým, ale zároveň ostrým tónem, na který nelze říct ne, ať si vezmou mobily a udělají si s ní selfie a potom ji natočí, ať vlastně točí cokoli a kdykoli a hlavně ať to potom hned rychle postují.
Motiv manipulace podtrhují také rekvizity, které působí o to výrazněji na prázdné scéně – masky, pouta a samozřejmě mobilní telefony. Ty umějí vytvořit také ostré bodové světlo, kterým může Sienna mířit na diváky a Jacka, nebo se z nich v samotném závěru stávají vězeňské koule připevněné k nohám odcházejících influencerů. Slávu nám mohou evokovat červené koberce, po kterých diváci přicházejí, nebo zlaté blyštivé kostýmy. Teprve v intimnějších zpovědích, když už Jack se Siennou nejsou za hvězdy, se oba herci převlečou do obyčejných šedivých tepláků. Důležitou roli hraje také světelný design. Světelný kosočtverec s barevný laserem uprostřed umístěný nad scénou vytváří blyštivé prostředí pro hvězdné dovádění i intimní prostor pro zpovědi. Pouze v několika momentech, kdy dojde k odhalení důležitých informací, se scéna rozsvítí naprosto celá.
Inscenace se uvádí na tzv. Malé scéně, která sice na první pohled může působit jako malá zkušebna, ale v tomto příběhu dokáže vytvořit stísněné prostředí, kde není kam se schovat. Herci se navíc velmi často dostávají do intimního prostoru diváků, protože všichni sedí v první řadě (sedadla jsou rozmístěna kolem hrací plochy) a Jack a Sienna v tanečních kreacích doslova vlají celým sálem. V takto uspořádaném prostoru bylo snadné nechat se vtáhnout do příběhu. Každý z přítomných teenagerů by mohl být ona nebo on. Titul je určený pro středoškoláky 15+ a používá i jejich slovník, takže starší diváci, kteří nemají dospívající děti, mohou mnohdy tápat v anglicismech, pro vyjadřování „Gen Z“ tak typických.
Sienna sice na začátku působí dominantně a sebejistě, v pozdějších monolozích se ovšem stává spíš rozmazleným dítětem, které se brání nařčení. Téměř žádná její věta se neobejde bez anglicismů, a proto její někdy až hysterické monology působí směšně, na druhou stranu ale i bezbranně. Tíživou atmosféru situace to alespoň odlehčí a diváci (zvláště ti náctiletí) se většinou smějí nebo usmívají. Avšak přesto jí příliš nelze věřit, že to celé nepochopila, že byla jenom holka z malého města, která spadla do světa, jemuž nerozuměla, že je prostě taková.
Jelikož na sebe Sienna od začátku pořád strhává pozornost, její partner Jack v podání Kamila Bačovského dostává prostor pro obhajobu až v samém závěru. Jeho vystupování je klidné. Pouze věcně popisuje situace v jejich toxickém vztahu, ve kterých neměl dobré „feelings“. Když například Sienna nedodržovala jeho „space“ a on se mnohdy probudil v posteli vedle ní, ačkoli spolu nebydleli. Byl zasažen jejím prvním statementem, ve kterém ostře reagovala na obvinění, a rozhodl se také bránit. Navrhuje i jednoduchá řešení. Podobně působí výpověď reálného Jacka, kterou lze dohledat na internetu. Poslední monolog na scéně opět patří Sienně. Ta přichází po osmi měsících už dospělá, tedy osmnáctiletá, a mluví z odstupu. Možná opravdu lituje a vidí celou věc jinak, možná jen touží po followerech.
V mnoha ohledech je to jistě trochu zjednodušující, ale představení uplyne rychle a nepůsobí násilně ani příliš edukativně, manipulaci si zažije každý v sále a poselství je jasné: „Don’t be silent“, nemusíte mlčet. Oba mladí herci hráli doslova jako o život, ze scény nezmizeli ani na okamžik a do hlediště proudila jejich obrovská energie. Po představení pro školy následují debaty, což je jistě důležitá součást tak intenzivního prožitku.
Divadlo Polárka, Brno – Daniela Špinar: Láska z TikToku. Režie a scénografie Daniela Špinar, dramaturgie a světelný design Jiří Hajdyla, scénografie a kostýmy Linda Boráros. Premiéra 19. října 2024.
Komentáře k článku: Láska, nebo manipulace?
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
