Láska, rodinné zázemí a kuřata s rozmarýnem

Český klasik Jaroslav Vrchlický je autorem poetického vyznání: Labuti má, jež když noc je čirá, jitru pěješ vstříc a navzdor tmám. Za tvou píseň, co ti v odvet dám? Slovo, ach, je vlaštovice sirá, Fénix je však, a ten neumírá, hudba. Hudba povznášející, nesmrtelná. Avšak ani „slovo“ nelze podceňovat. Veršem dalšího klasika Karla Jaromíra Erbena: Mocné slovo mračna vodí, v bouři lité chrání lodi…

Takže jako ideální se jeví symbióza hudby a slova, tak jak ji představil další z pořadů cyklu Hvězdy a hvězdičky už tradičně pojmenovaný Hovory od klavíru. Uskutečnil se v pátek 11. října 2019 v jesenické Kapli.

A aby vzácného spojení nebylo málo, i v rámci „slova“ se tentokrát potkaly dva zdánlivé protiklady: svět umění, reprezentovaný Bárou Šporclovou-Kodetovou, a svět vědy zastoupený jesenickou rodačkou Eliškou K. Jako moderátor opět – jak se stalo již tradicí – vystoupil charismatický Jiří Holoubek, kterému se podařilo „rozmluvit“ i na veřejná vystoupení nezvyklou mladou vědkyni. Krásu hudby reprezentovalo hudební těleso Základní umělecké školy v Jeseníku Ukuleleband pod vedením Václava Dvořáka ml.

V průběhu večera diváci se zájmem poslouchali vyprávění paní Báry o rodinném prostředí, z něhož vzešla. Herecké kořeny této rodiny byly zárukou, že i ona zatouží stát na prknech, jež znamenají svět. Proto vystudovala konzervatoř a hned poté jí byla dána příležitost vystupovat v Národním divadle. Nikdy však nechtěla těžit ze svého slavného jména. Své postavení si budovala pílí a poctivou uměleckou prací. Nezapomenutelným zážitkem pro ni bylo setkání s Vlastou Chramostovou a možnost zahrát si – byť v malé roli – vedle ní. Proto zdůraznila, že ji její odchod velice zasáhl a s láskou a úctou na ni vzpomíná.

Zleva Jiří Holoubek, Bára Šporclová-Kodetová a Eliška K. Foto archiv Melodia Art

Stejně zajímavé a přínosné bylo pro přítomné i vše, co se týká jejího osobního života. Manželství s houslovým virtuosem Pavlem Šporclem, narození tří dcer, přesvědčení, že láska a dobré rodinné zázemí je to nejdůležitější pro jejich rozvoj. A tak není divu, že všechny tři od dětství projevovaly umělecké sklony a možná některá nebo všechny půjdou cestou svých rodičů.

Krásu hudby reprezentovalo hudební těleso Základní umělecké školy v Jeseníku Ukuleleband. Foto Melodia Art

V něčem zcela jiný, ale v určitých rysech podobný byl i život mladé vědkyně. I ona vyrůstala v láskyplném prostředí, rodiče jí umožnili splnit si své sny, které ji přivedly na cestu vědy, i když ani svět hudby a umění jí není cizí. Vystudovala několik vysokých škol, má dvakrát titul inženýrský, v dalším oboru Bc. A Ph.D. Jedna vysoká škola byla v Holandsku, stáže v Japonsku a USA – a stále se dál vzdělává. Toto vše by mohlo být pro posluchače večera dost odtažité, ale Eliška je zaujala i vyprávěním o tom, jak jejich kolektiv zkoumá vliv skladby krmení na život a kvalitu chovaných zvířat. Asi by nikoho nenapadlo, že třeba kuřata s rozmarýnem jsou vynikající i pro lidský organismus. A proto nám zřejmě i kuře na rozmarýnu nejvíce chutná.