Divadelní noviny Aktuální vydání 21/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

21/2024

ročník 33
10. 12. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Kritika

    Když se loučí milej s milou

    Když se loučí milej s milou, řezají si srdce pilou. Když se milej s milou loučí, svítěj sobě smolnou loučí, zpívá se v koláži lidové poezie Láska, vzdor a smrt E. F. Buriana. A když to zpívají mladí herci souboru BodyVoiceBand hlasy rovnými a čistými, rozplyne se sedmdesát let od premiéry a pojmy láska, vzdor i smrt zaznějí ve své znovunalezené naléhavosti.

    Absence výraznějších scénických prostředků dala vyniknout hudební a textové působivosti Burianovy koláže FOTO RICHARD KLÍČNÍK

    BodyVoiceBand začal svou existenci před šesti lety nastudováním Burianovy Vojny, s níž si porozuměl tak dokonale, že inscenace působila jako zjevení. Od té doby si svůj výraz tříbil na Brechtovi, Martinů, Jelinekové či Shakespearovi, aby se letos obloukem vrátil na začátek. Lásku, vzdor a smrt uvedl po dva večery v koncertní podobě na pražském Festivalu EFB, který letos poprvé (od 11. do 19. října) zorganizovala vnučka avantgardního režiséra Zuzana Burianová. Na scéně Venuše ve Švehlovce to byl další čistý a úchvatný Burian se vším všudy. I s tím srdcem nadranc.

    Šest černě oděných herců rovně stojících (kdo dnes umí na jevišti rovně a zároveň uvolněně stát?) u stojanů s notami, do nichž nahlížejí jen letmo. V pozadí devítičlenný sbor a šestičlenná kapela pod vedením flétnisty Dušana Navaříka. Libreto utkané z lidové poezie sleduje prostý příběh lásky, do něhož vstoupí nevěra a který končí utopením dívky a následnou smrtí mládence. Text sahající od lidové poezie až k existenciální hloubce středověkého Jedermanna uchopil Burian hudbou, jež má sice kořeny ve folkloru, nicméně – poučena a obohacena jazzem a dalšími styly 20. století – přináší i nezvykle disonantní, a přitom omamné harmonie, melodie a rytmy.

    BodyVoiceBand zvládá Burianovu rozhodně ne snadnou kompozici, včetně všech rytmických i melodických úskalí, s naprostou samozřejmostí, za níž je ale znát důkladná příprava, muzikalita i cit pro deklamaci textu. A sbor i kapela s nimi ladí v koncentrované, drsnou energií i něhou nabité intepretaci.

    To, že se vše odehrálo jen v koncertní podobě, podpořené nápaditým svícením, vlastně vůbec nevadilo. Naopak, absence pohybu dala vyniknout hudební a textové působivosti Burianovy koláže. Přesto by bylo žádoucí, aby soubor sehnal finance potřebné ke vzniku inscenace, o niž spolu s režisérkou Jaroslavou Šiktancovou usiluje. Podle koncertní verze je na co se těšit.

    BodyVoiceBand, Praha – E. F. Burian: Láska, vzdor a smrt. Režie Jaroslava Šiktancová, hudební úprava a nastudování Dušan Navařík a Zdeněk Dočekal, dramaturgie Tereza Verecká, light design Ondřej Růžička. Uvedeno 11. a 12. října 2019 v rámci Festivalu EFB ve Venuši ve Švehlovce (psáno z představení 11. října).


    Komentáře k článku: Když se loučí milej s milou

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,