Lenka Kolihová Havlíková
(1971) Dramaturgyně (Činoherní studio v Ústí nad Labem, HaDivadlo, Národní divadlo Praha). V roce 2013 spoluzaložila Divadlo X10, jehož domovskou scénou je Strašnické divadlo v Praze.
První divadelní zážitek
Verdiho Nabucco v brněnském Janáčkově divadle v osmdesátých letech. Pověstná Věžníkova inscenace měla určitě v té době silný mimodivadelní význam. A potom si z té doby pamatuji Pitínského Ananas, inscenaci Ochotnického kroužku. Viděla jsem ji na dvorku kulturního střediska Musilka. A z HaDivadla, tehdy hrajícího na Šelepce, Goldflamův Písek.
Divadelní sen
Ani se mi nesnilo, že projdu dvěma významnými studiovými divadly a po angažmá v Národním divadle založím Divadlo X10.
Divadelní zkušenost (role), na kterou nemůžete zapomenout
Těch bylo hodně…
Doba, ve které byste chtěla žít a věnovat se divadlu, případně je sledovat
Vnímám divadlo jako umění okamžiku a v současnosti jsem spokojená.
Osobnost divadelní historie nebo přítomnosti, se kterou byste ráda zašla na kus řeči (o čem byste s ní chtěla mluvit?), případně s ní spolupracovala (na čem?)
Profesor Jan Kopecký. Ale měla jsem štěstí, že jsem ještě po převratu zažila jednu jeho přednášku. Utkvěla mi jeho myšlenka, že slovo divadlo nevzniklo ze slova dívat se, ale z odivo, neboli div, zázrak. Dále třeba Gabriela Preissová, která v korespondenci s Janáčkem tak hluboce ryla tužkou do papíru, že musela mít při psaní ruku sevřenou v pěst.
Inscenace/projekt, který byste ráda viděla podruhé (víckrát), a inscenace/projekt, který byste víckrát vidět nechtěla
Mayenburgovu Tvář v ohni v režii Thomase Ostermeiera.
Kniha, kterou máte na nočním stolku, a kniha, kterou byste nikdy nedala do antikvariátu
Momentálně Dílo Františka Gellnera, krásné vydání Kritické hybridní edice. Do antikvariátu bych nedala žádnou knihu.
Film nebo televizní pořad, na který jste se kdykoli ochotna dívat, a film, případně televizní pořad, který už podruhé vidět nechcete.
Kdykoli se podívám na cokoliv od Tima Burtona, Davida Lynche, na německý expresionismus. Mým nejnovějším filmovým favoritem je Birdman.
Hudba, kterou posloucháte – doma, v autě, na koncertě…, a hudba, kterou zásadně neposloucháte
Většinou jazz.
Obraz/fotografie/plakát, který byste chtěla mít v obýváku, v ložnici, v kuchyni a (případně) na záchodě?
Muncha, Váchala, Kubištu, Medka, Boudníka, Adrienu Šimotovou. Chtělo by to hodně velký byt…
Nápoj, který si nejraději dáváte v divadelním baru
Káva a červené víno.
Květina, kterou byste nejraději dostala na premiéře
Květina v květináči.
Kým/čím byste byla, kdybyste se nevěnovala divadlu
Na základní škole jsem toužila být knihovnice nebo knihkupkyně. Na gymnáziu jsem uvažovala o žurnalistice. Ale dramaturgie, zdá se mi, obé spojuje. Můžu si číst a zároveň se vyjadřovat k problémům.
Divadelní postava, kterou byste chtěla být v reálném životě
Na základní škole jsem vymyslela hru na Dívčí válku podle Jiráska, kde jsem s chutí byla divokou Vlastou i zrádnou Šárkou. Vmotaly jsme jednoho spolužáka do kolotoče.
Chtěla byste umřít na jevišti (v divadle)?
Ne. Na jevišti a v divadle je lepší žít.
Plus: Oblíbený/neoblíbený divadelní kritik
Vážila jsem si Milana Lukeše. Při jedné negativní recenzi na jednu z mých inscenací jsem slzela smíchy nad přesností jeho ironických postřehů a musela mu dát za pravdu.
Komentáře k článku: Lenka Kolihová Havlíková
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
