Divadelní noviny > Názory – Glosy
Leoš Janáček: Příhody lišky Bystroušky
Jihočeské divadlo, České Budějovice, před otáčivým hledištěm v Českém Krumlově, režie SKUTR, dirigent Mario De Rose, premiéra 14. července 2016
Z té inscenace by měl radost hlavně Joan Brehms, který českokrumlovskou „točnu“ vymyslel jako experimentální prostor, nikoli jako turistickou atrakci, která prý v zahradě překáží.
„Skutři“ z Janáčkova podobenství o koloběhu života vyhnali veškerou lesní havěť. Nepřirovnávali lidi ke zvířatům, ale zvířata k lidem, nenutili tedy herce, aby se pitvořili podle roztomilých zvířátek. Zalidnili operu spoustou groteskně viděných figurek, které jako by vystoupily ze sloupků a soudniček Lidových novin z doby Rudolfa Těsnohlídka, kdyby ti různí týpci vlastně nebyli nadčasoví. „Skutři“ využili každičké možnosti, aby z operních postav stvořili konkrétní lidské osudy, aby každé z nich dali co největší prostor. Nejde jim jen o Revírníka a Bystroušku, ale o lidské trable Faráře, Rechtora i Harašty, nakonec i Pásek s Páskovou si prožijí své. Operní inscenace, která se tváří jako propracovaná činohra. Spíš milá až trochu groteskní komedie se spoustou špílců, třeba když v závěru Revírník skáče přes švihadlo, které mu půjčil Skokánek. Ohromení z chrámu přírody a z koloběhu života to vůbec nesnížilo, spíš naopak. Skvělé obsazení (S. Sem, A. Beň, I. Rusko, L. Máčiková, J. Škarka, J. Brückler, F. Zahradníček, O. Koplík, J. Rusko – a mexický tenorista J. Garza!). Škoda stále nedořešeného zvuku orchestru. DN
Komentáře k článku: Leoš Janáček: Příhody lišky Bystroušky
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
