Leoš Janáček: Věc Makropulos – Divadelní noviny
Divadelní noviny Aktuální vydání 2/2025

Kulturní měsíčník pro divadlo a jiné umělecké obory

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

2/2025

ročník 34
25. 2. 2025
Můj profil

Divadelní noviny > Názory – Glosy

Leoš Janáček: Věc Makropulos

Opera Vlaanderen Antverpy/Gent, Dirigent Tomáš Netopil, režie Kornél Mundruczó, scéna a kostýmy Monika Pormale, Janáčkovo divadlo v Brně 25. listopadu 2018.

Třísetletá Emilia Marty vstoupí do příběhu jako energická členka motorkářského gangu, v černé kůži a s černou motocyklovou přilbou, jak si současná společnost představuje sebejistou ženu. Aby od toho okamžiku stále víc odhalovala své tělo zničené divokým životem a prolezlé nemocemi. Aby dávala čím dál víc všanc dosud pečlivě ukrývané soukromí v luxusním bydlení se zahradou u lesa (prostředí divadla tu vůbec není), aby se v závěru opery zjevila jako zombie, z níž jde hrůza a vyvolává lítost. Opera se proměnila v trochu hororový či katastrofický jevištní film, z něhož tryskaly emoce zejména v poslední zpěvu Emilie – kdo by zatoužil zopakovat její třísetleté životní utrpení! Famózní Rachel Harnisch jako Emilia Marty! Dokonalé hudební provedení. Tak vypadá účinné soudobé operní divadlo. DN

  • Autor:
  • Publikováno: 26. prosince 2018

Komentáře k článku: Leoš Janáček: Věc Makropulos

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*



Obsah,