Letní cesty na Letnou (No. 6)
Pavla Rožníčková se vyšvihne až pod střechu šapitó a s výrazem zadostiučinění převezme sladkou odměnu. Zavěšena do Kateřiny Klusákové pak klouže a padá se sušenkou v zubech vzduchem. S nadhledem nahlédnout do vlastní hlavy, svést boj a přijmout sebe a druhé se všemi klady i zápory – takový akt vyžaduje odhodlání, obratnost, cit a smysl pro humor. Stejné ingredience obsahuje performance Husí krky Cirkusu TeTy pro dvě ženy, dvě lana a sedm anonymních hlav.
Přání aktérek spojit vzdušnou akrobacii s fyzickým divadlem pomohl v rámci projektu CIRQUEON dramaturgicky a režijně realizovat Radim Vizváry. Nová vyjadřovací forma dostala interní název „fyzický tetus“ a když připočteme fakt, že má jít o sebeodhalování Pavly a Katky, posunuté do obecnější roviny, zní to bezmála intelektuálně. Skutečnost je trochu jiná. Dobře čitelné situace sice zůstávají otevřeny divákově individuální interpretaci a pod rouškou nadsázky nabízejí vhledy, které vjedou pod kůži jako jehla, zrovna tak se ale můžete nechat – po vzoru dětí v hledišti – unášet čirou radostí z cirkusové nadsázky. Nebo balancovat mezi oběma možnostmi, koneckonců, jde o akrobacii na laně, navíc bílém a ohebném jak husí krk.
Vyvážená skladba výstupů, timing a nenásilné propojení technik by mohly být vodítkem pro jiné, tápající novocirkusáky. Aby výstupy na téma strachu, sebezapření, empatie nebo ženské rivality nahradily příběh, stačilo performanci zarámovat etudkou nástupu a odchodu ze scény. V závěru máte pocit, že jste přihlíželi každodennímu tréninku dvojice (sexy černé trikoty a džínové kraťasy evokují pracovní úbor), až na to, že obsáhl podstatné momenty z historie jejího přátelství. Vzniklo na workshopu, kde na sebe obě aktérky jaksi zbyly. A další plus – při akrobatice na vertikálním laně a cloudu se vám (bez ohledu na opakování některých figur) pokaždé znovu tají dech. Než totiž vůči akrobatickým kreacím stihnete otupět, protagonistky stojí na zemi a mění se v herečky, mimy či klauny. Méně zkrátka bývá více. Převážně nevážně pracují také s mluveným slovem. Technika řeči á la horký brambor v puse doprovázená výraznou mimikou a dynamickou gestikulací vyvolává smích, ve vypjaté chvíli však zdůrazní i obtížnost cesty ke vzájemnému pochopení, zvlášť když Katka je navíc introvertka.
Přimět k intimní zpovědi extrovertní, živelnější a požitkářskou Pavlu trvá ovšem déle, a protože párová akrobatika funguje na důvěrném vztahu, utkání Pavly se strachem z výšek se odehrává hned v úvodu. Na černé scéně jí při něm asistuje dav bíle zbarvených hlav – Pavlin zhmotněný strach. Přestože jedna hlava končí na oprátce, nad dalšími šesti strašáky nakonec vítězí Katka, která Pavlu láká na sušenku jako husu na zelené. Sama se po provazech pohybuje s ležérní jistotou a provokativně si z nich staví houpačky. Nadsázkou tu končí takřka každý vážný moment.
Zdá se, že anonymní hlavy zastupují myšlenky a pocity, s nimiž se učí obě ženy zacházet. Na čem jedna v klidu spí, z toho druhá padá, co je pro jednu mlhavým snem, ožívá v náruči druhé dětským pláčem. Porovnávání sil, nastavování pravidel a hledání ženskosti se neobešlo bez simulované módní přehlídky, při níž pochopitelně hrálo hlavní roli lano. Při správném použití z něj byla kabelka, šála či boa a došlo i na sexistické gesto. Plné hlediště stanu na Letní Letné doprovázelo svižné pohyby modelek potleskem do rytmu hlasité house music. Nápad s módní přehlídkou není originální, vynahradil to však přechod k akrobatickému číslu, tak plynulý, že Pavla s Katkou neodložily ani střevíčky na podpatku a houpaly se v lanech v tanečním rytmu s typickým pokyvováním hlavou, zatímco publikum akrobacie v lodičkách naprosto uzemnila.
Husí krky prostě nezůstanou chvíli v klidu, a přestože se samy sobě vysmívají, přesně nastavený„fyzický tetus“ jim vychází. Možná se zrodil nový odborný termín. Typicky tetovský.
///
Více na i-DN:
Komentáře k článku: Letní cesty na Letnou (No. 6)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)